Znovuvyužití šedých a dešťových vod v budovách

Datum: 12.7.2012
Koncepce opětovného využití odpadních vod a dešťových vod nabývá v poslední době většího významu. Nutností se tyto systémy stávají i v Evropě, kde prozatím takový tlak na znovuvyužití šedých a dešťových vod nebyl. Situace se ale dynamicky mění a v některých státech jižních Evropy se začíná projevovat nedostatek pitné vody a je třeba hledat další zdroje. Recyklaci části použitých vod nahrává i fakt, že tyto systémy jsou levnější než úprava mořské vody. Hlavně administrativní budovy a hotely jsou již často projektovány s využitím šedých a dešťových vod, vyžadované je to v budovách s nízkoenergetickým standardem. V ČR se samotnou problematikou a přípravou technických podkladů zabývá Projekt „Využití šedých a dešťových vod v budovách“, který je řešen v rámci programu ALFA, Technologické agentury České republiky, pod číslem TA01020311, a na kterém spolupracuje firma ASIO, spol. s r.o. a VUT Brno.

Hlavním důvodem pro recyklaci „šedých“ vod (vody ze sprch a koupelen) je především to, že jsou minimálně znečištěny a jejich úprava není zas až tak náročná, navíc lze s výhodou využít tepla, které je v nich obsaženo. Důvodem pro dělení vod v tomto případě je tedy hlavně oddělení šedé vody, na rozdíl od projektů decentralizovaného čištění odpadních vod, kde se hlavně odděluje moč (žlutá voda) za účelem snížení množství nutrientů na odtoku -  viz velké, již realizované projekty DESAR nebo SWITCH (v ČR např. projekt TANDEM FT-TA3-012 „Minimalizace množství nutrietů a odpadních vod vypouštěných do vod povrchových a podzemních – postupy a zařízení“ realizovaný ve spolupráci VUT a ASIO. Použití vyčištěných šedých vod (bílých vod) se často kombinuje s využitím srážkových vod.

Dalším důvodem proč se touto otázkou zabývat, je otázka prestiže a zavádění systémů hodnocení (certifikace) budov z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Certifikace se provádí dle několika systémů, např. LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) nebo BREAM (Building Research Establishment Assessment Method). Všechny systémy hodnocení by měly motivovat projektanty budov, aby hledali úspory nejen ve vytápění a chlazení budov, ale aby se zaměřili i na oblast vodního hospodářství budovy. Projektant by měl být motivován i k využívání inovativních metod nebo řešení redukujících spotřebu vody a tím pádem i minimalizaci vypouštěných odpadních vod.
Mezi často používané české certifikační nástroje patří SBToolCZ. Kritéria pro vodu jsou v kapitoláchE.08 Spotřeba pitné vody a E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku.


Definice a složení šedé vody

Šedá voda dostala svoje pojmenování podle nezaměnitelného zbarvení a zahrnuje splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč, které odtékají z umyvadel, praček, van, sprch, dřezů apod. [2, 3]. Recyklovanou šedou vodu (zejména z koupele) je možné po úpravě využívat jako vodu provozní (tzv. bílá voda) např. pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad.

Průměrná spotřeba vody v domácnosti

Z grafu na obr. 1 je patrné, že produkce šedé vody tvoří více než 50 % celkové produkce odpadní vody v domácnosti. Množství vyprodukovaných šedých vod ve vybraných zemích kolísá mezi 57 a 75 l/EO•d a přehledně je znázorňuje tabulka 1.

Tabulka 1. Produkce šedé vody ve vybraných evropských zemích [7]

Země x l/(EO·d)

Kuchyně a myčky

Umyvadla

Tělesná hygiena

Sprchy a vany

Úklid

Celkem

Velká Británie

13

17

13

28

-

-

Malta

15

16

9

25

-

-

USA

-

-

19

13

-

-

USA

14

41

-

38

-

-

USA

14

28

8

32

-

-

USA

13

38

-

47

-

-

Nizozemí

9

23

-

40

3

74

Dánsko

25

10

-

50

-

-

Německo

8

16

8

40

3

75

Německo

4 až 6

20 až 40

10 až 15

20 až 40

3 až 10

57 až 111

Německo

4

19

10

20

3

56

Německo

8

12

-

40

5

65

Německo

12

13

-

40

5

70

Německo

6

13

10

30

5

75

Zvýšená produkce šedých vod je zejména v hotelech, bazénech, saunách, restauracích a podobných zařízeních. Spotřeba vody ve tříhvězdičkovém hotelu je kolem 150 L/(EO•d), v pětihvězdičkovém pak 1000 L/(EO•d). Rozsah je dán vybavením hotelu, zejména ho ovlivňuje přítomnost wellness centra, sauny, bazénu a způsobu udržování kuchyně [22]. Z hlediska chemického složení (viz tab. 2) je poměr mezi CHSK a BSK5 zpravidla 4 : 1, což ukazuje na vyšší podíl obtížněji rozložitelných organických látek (v klasických komunálních vodách je poměr CHSK/BSK5 obvykle okolo 2 : 1). Tento nepříznivý poměr platí zejména pro odtoky ze sprch, kde se používají mýdla a šampony. Co se týká pH šedých vod (u komunálních vod je pH obvykle 7–8), tak zejména vody z praní jsou zásadité (pH = 9–10), oproti tomu vody z klasických kuchyní jsou spíše kyselejší. Teplota šedých vod z oblasti van, sprch a praček kolísá mezi 18 a 38 °C, neboť pro hygienické účely je používána teplá voda.


Tabulka 2. Hodnoty BSK5, CHSK, pH v šedých vodách [7]

Zdroj šedé vody

Pračky

Vany, sprchy, umyvadla

Kuchyně, myčky

Neseparovaná šedá voda

BSK5 [mg/l]

45-682

19-200

669–756

41–194

CHSK [mg/l]

375

64–8000

26-1600

49-623

pH

9,2–10

5-8,6

6,3-7,4

6,1-8,4

 
Alternativní zdroj vedle pitné vody

Kvalitní pitná voda by měla být používána pouze tam, kde je to nezbytně nutné. Pro splachování toalet, zalévání zahrady je možno použít vodu vyčištěnou. To zejména tam kde je nízká kapacita dostupného zdroje kvalitní pitné vody. Výhody použití recyklované vody [5]:

- ekonomické hledisko – stále se zvyšující cena kvalitní pitné vody,
- nižší zatížení prostředí nutrienty – co se nevypustí to nebude v tocích,
- nižší uhlíková stopa – a vlastně méně zbytečné práce.

Mezi alternativní zdroje vody lze zařadit:

- Recyklovanou vodu dodávanou samostatnou distribuční sítí, zcela oddělenou od vody pitné
- Recyklovanou vodu vyrobenou decentrálně
- Vodu dešťovou ze střech a nepropustných povrchů

Čištění šedých vod
 
Z tab. 2 je zřejmé, že pro šedé vody je specifické zejména kolísání hodnot spojené s rozličným životním stylem. I zevrubná analýza nám odhalí, že nejméně zatížené jsou vody ze sprch a mytí, a oproti tomu šedé vody z kuchyní jsou díky vyšším obsahům organických zbytků a nerozpuštěných látek hodně zatížené. Z těchto poznatků se pak dá vycházet a šedou vodu dělit na vhodnou a podmíněně použitelnou pro recyklaci. Použitelná je tedy voda z oblastí umyvadel, van a sprch a podmíněně použitelná kuchyňská a z myček na nádobí [6]. V České republice podrobnější předpis pro využití šedých vod chybí. Prozatím lze využít zahraničních předpisů, např. britskou normu BS 8525-1 [2], kde jsou vedle technických požadavků uvedeny i požadavky na ukazatele jakosti provozní (bílé) vody týkající se zdravotních rizik, viz tab. 3

 Tabulka 3. Orientační hodnoty pro bakteriologické monitorování provozní (bílé) vody podle BS 8525-1 a rozdíl v hodnotách pro činnost, kde vzniká aerosol a kde aerosol nevzniká [2]

Parametr x [KTJ/100ml]

Aplikace postřikem

Aplikace bez postřiku

Tlakové mytí, zahradní rozstřikovač a mytí vozidel

Splachování WC

Zavlažování zahrad A)

Praní

Escherichia coli

Nezjištěno

250

250

Nezjištěno

Střevní enterokoky

Nezjištěno

100

100

Nezjištěno

Legionella pneumophila

10

-

-

-

Koliformní bakterie celkem

10

1000

1000

10

 

 

 

 

 

A)  Pokud by voda byla použita v zelinářských zahradách, měly by být informace o úpravě těchto plodin před použitím poskytnuty odběratelům (doporučení pro vaření, loupání o důkladném mytí v pitné vodě)

Návrh zařízení pro recyklaci šedé vody

Technologie čištění šedých lze rozdělit na fyzikální, fyzikálně chemické a biologické.
V minulosti se často používaly i přírodní způsoby – usazování a filtrace na půdním filtru. Tyto metody se používají i dnes, ale většinou jen u chat apod. Pro větší objekty je standardem biologické čištění, separace nerozpuštěných látek a jejich hygienické zabezpečení. V minulosti to byly spíše extenzivnější postupy – aktivace s plovoucím nosičem a písková filtrace. Dnes už většina výrobců nabízí biologický reaktor s membránovou separací (MBR) – příklad schématu je na obr. 2., a to z důvodu nižších prostorových nároků (úspora až 50% plochy).  Někdy je součástí i hygienické zabezpečení, i když membrány samy o sobě tuto schopnost již mají. Na obrázku je uvedena sestava zahrnující i nutnou akumulaci, vlastní reaktor (MBR) a zařízení na dodávku užitkové vody do potrubí užitkové vody.

 Schéma uspořádání zařízení na čištění šedých vod

Návrh využití šedých vod v lázeňském domě - Případová studie [4]

Pro získání představy o velikosti úspor byl pro představení vybrán jeden z v projektu posuzovaných objektů. Jedná se o objekt lázeňského domu. Dům má 2 podzemní podlaží a 2 nadzemní podlaží. Bazén a wellness centrum se nachází v prvním podzemním podlaží. Bylo navrženo několik variant řešení a to různé kombinace sběru vody a spotřeby vody. Mělo by platit, že produkce šedých vod by měla o několik procent převyšovat spotřebu provozní bílé vody.

Tabulka 4. Sběr šedých vod

Sběr šedých vod

Zařízení

Počet [ks]

Qs [L/zařízení/den]

Qs Ll/den]

Umyvadla

5

143

715

Sprchy

7

893

6251

Celkem

6966


Tabulka 5. Dodávka bílé vody

Dodávka bílé vody

Zařízení

Počet [ks]

Qd [L/zařízení/den]

Qd [L/den]

WC

6

688

4128

Pisoáry

4

675

2700

Celkem

6828


Bilanční rovnice: Qs – Qd = 6966 – 6828 = 138 L/den

Tabulka 6. Rozdíl spotřeby s využitím šedých vod

Spotřeba pitné vody [m3/rok]

Bez využití šedých vod

S využitím šedých vod

Rozdíl

5 034

2 542

2 492

V tomto konkrétním objektu – lázeňský dům – se dá ušetřit až polovina produkce vody. Což představuje na vodném a stočném více než 100 tis. Kč

Závěr

V praxi existuje řada objektů, u nichž by se již dnes vyplatilo oddělit šedé vody a použít je jako užitkovou (tzv. bílou)vodu – nejlepších ekonomických parametrů se logicky dosahuje tam, kde je relativně větší produkce a zejména větší spotřeba (hotely, sportovní zařízení, bazény, nemocnice). V rámci výše uvedeného projektu se posuzovala řada objektů a to jak po stránce recyklace vod, tak i po stránce využití tepla z těchto vod a návratnost vložených investic se pohybovala od 4 do 10 roků. U již existujících objektů nepříznivě ovlivňují ekonomické ukazatele náklady na dodatečná opatření. U nových objektů je však již zřejmé, že už není na co čekat a přinejmenším oddělené odvádění šedých vod by mělo být u veřejných budov samozřejmostí, ať už se pak využije vyčištěná voda nebo získané teplo. Zajímavostí je, že v Praze většina starých domů oddělené odvádění šedých vod má, neboť to vyžadovaly městské předpisy, i když důvod pro oddělení byl trochu jiný než jejich využití.
 
Poděkování
Příspěvek vznikl díky podpoře z projektu „Využití šedých a dešťových vod v budovách“, který je řešen v rámci programu ALFA, Technologické agentury České republiky, pod číslem TA01020311, na kterém spolupracuje firma ASIO, spol. s r.o. a VUT Brno.

Ing. Adam Bartoník 1,2), Ing. Marek Holba, Ph.D.1,3)  Ing. Karel Plotěný1) Ing. Jiří Palčík, Ph.D.1),

1) ASIO, spol. s r.o., Brno-Slatina, Tuřanka 1, PoB 56
627 00 Brno-Slatina,
2) VŠCHT, ÚTVP, Technická 5, 166 28, Praha 6 - Dejvice
3) BÚ AV ČR, Oddělení experimentální fykologie a toxikologie, Lidická 25/27, 657 20, Brno


Tento článek byl již v plném znění publikován ve sborníku ke konferenci "Pitná voda 2012".


Literatura

[1] Birks, R.; Colobourne, S.; Hobson, R. (2004): Microbiological water quality in a large in-building, water recycling facility. Wat. Sci. Tech., 50(2), pp. 165-172
[2] British Standard BS 8525-1:2010. Greywater systems – Part 1: Code of practice. UK: BSI, 2010.
[3] British Standard BS 8525-2:2010. Greywater systems – Part 2: Domestic greywater treatment equipment – Requirements and test methods. UK: BSI, 2010.
[4] Bogáňová, Ida. Možnosti využití šedých vod. Brno, 2012. 106 s., 6 s. příloh. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí.
[5]  EUREAU Position Paper, Water re-use and other alternative resources at home: rainwater harvesting and greywater recycling for domestic purposes, Working Group Microbiological Quality, Eureau-Commission 1, July, 2011
[6] Palmquist, H., Hanaeus, J. (2005): Hazardous substances in separately collected grey- and blackwater from ordinary Swedish households. Sci. Tot. Env., 348, pp. 151-163.
[7] Plotěný K. Dělení vod, bílé a šedé vody – nové poznatky a možnosti využití, Sborník semináře Vodohospodářské chuťovky Brno, ASIO, spol. s r.o. 2011, s 21-27.
[8] Bartoník, A., Holba, M., Vrána, J., Ošlejšková, M., Plotěný, K. Šedé vody – možnosti využití jejich energetického potenciálu, Vodní hospodářství 2/2012, s.60-64

 

Kontakty

ASIO, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz