Znovuvyužití šedých a dešťových vod v budovách

22. 8. 2013

Což znamená, že návratnost investice do recyklace je nejrychlejší. Použití vyčištěných šedých vod (bílých vod) se často kombinuje s  využitím srážkových vod , jejichž využití začíná být obvyklé a dokonce podpořené nejnovější legislativou.
Dalším důvodem proč se touto otázkou zabývat, je otázka prestiže a zavádění systémů hodnocení (certifikace) budov z hlediska jejich vlivu na životní prostředí.

Složení šedé vody a použití vyčištěné bílé vody

Šedá voda dostala svoje pojmenování podle nezaměnitelného zbarvení a zahrnuje splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč, které odtékají z umyvadel, praček, van, sprch, dřezů apod. Recyklovanou šedou vodu (zejména z koupelen) je možné po úpravě využívat jako vodu provozní (tzv. bílou vodu) např. pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad.

Zvýšená produkce šedých vod je zejména v hotelech, bazénech, saunách, restauracích a podobných zařízeních. Nejčastěji jsou zařízení pro recyklaci vod dodávána k autokempům, kde se využitím šetří dvakrát - je pak možné čistit a vypouštět méně odpadních vod. Ekonomičnost čištění je dána vybavením objektů, zejména ho ovlivňuje přítomnost wellness centra, sauny, a bazénu.

Návrh zařízení pro recyklaci šedé vody

V minulosti se často používaly i přírodní způsoby – usazování a filtrace na půdním filtru. Tyto metody se používají i dnes, ale většinou jen u chat apod. Pro větší objekty je standardem biologické čištění, separace nerozpuštěných látek a jejich hygienické zabezpečení. V minulosti to byly spíše extenzivnější postupy, dnes už většina výrobců nabízí biologický reaktor s membránovou separací (MBR) – příklad schématu je na obr. 1., který minimalizuje nároky na prostor (úspora až 50% plochy).

Návrh využití šedých vod v lázeňském domě - Případová studie

Pro získání představy o velikosti úspor byl pro vybrán objekt lázeňského domu. Dům má 2 podzemní podlaží a 2 nadzemní podlaží. Bazén a wellness centrum se nachází v prvním podzemním podlaží. Bylo navrženo několik variant řešení a to různé kombinace sběru vody a spotřeby vody. Obecně by mělo platit, že produkce šedých vod by měla o několik procent převyšovat spotřebu provozní bílé vody. V tomto případě byla denní produkce využitelných šedých vod uvažována cca 7 m ³ – čímž došlo ročně k úspoře asi 2400 m ³ . V tomto konkrétním objektu – lázeňský dům – se dá ušetřit až polovina produkce vody. Což představuje na vodném a stočném více než 100 tis. Kč

Závěr

V praxi existuje řada objektů, u nichž by se již dnes vyplatilo oddělit šedé vody a použít je jako užitkovou (tzv. bílou) vodu – nejlepších ekonomických parametrů se logicky dosahuje tam, kde je relativně větší produkce a zejména větší spotřeba (hotely, sportovní zařízení, bazény, nemocnice). V rámci vývojového projektu realizovaného firmou ASIO, spol. s r.o. se posuzovala řada objektů a to jak po stránce recyklace vod, tak i po stránce využití tepla z těchto vod a návratnost vložených investic se pohybovala od 4 do 10 roků. U již existujících objektů nepříznivě ovlivňují ekonomické ukazatele náklady na dodatečná opatření. U nových objektů je však již zřejmé, že už není na co čekat a přinejmenším oddělené odvádění šedých vod by mělo být u veřejných budov samozřejmostí, ať už se pak využije vyčištěná voda nebo získané teplo pro ohřev teplé užitkové vody.

Ing. Karel Plotěný

Literatura

[2] British Standard BS 8525-1:2010. Greywater systems – Part 1: Code of practice. UK: BSI, 2010. [3] British Standard BS 8525-2:2010. Greywater systems – Part 2: Domestic greywater treatment equipment – Requirements and test methods. UK: BSI, 2010. [4] Bogáňová, Ida. Možnosti využití šedých vod. Brno, 2012. 106 s., 6 s. příloh. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí. [7] Plotěný K. Dělení vod, bílé a šedé vody – nové poznatky a možnosti využití, Sborník semináře Vodohospodářské chuťovky Brno, ASIO, spol. s r.o. 2011, s 21-27. [8] Bartoník, A., Holba, M., Vrána, J., Ošlejšková, M., Plotěný, K. Šedé vody – možnosti využití jejich energetického potenciálu, Vodní hospodářství 2/2012, s.60-64