Kombinovaný přístup pro stanovování emisních limitů

Datum: 7.8.2014
Stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem v praxi podle NV 61/2003 Sb. ve smyslu pozdějších předpisů a nařízení.

Rámcová směrnice 2000/60/ES požaduje, aby všechna vypouštění odpadních vod do vod povrchových byla regulována podle tzv. kombinovaného (sdruženého) přístupu. Kombinovaný přístup pro stanovování emisních limitů je od 1. 1. 2010 jediným způsobem, kterým může vodoprávní úřad stanovovat emisní limity.

Podklady pro aplikaci kombinovaného přístupu při stanovení emisních limitů

Kombinovaný přístup ke zdrojům znečištění znamená podle uvedené směrnice aplikaci:

  • požadavků všech směrnic upravujících požadavky na jakost povrchových vod,
  • požadavků všech směrnic upravujících požadavky na vypouštění odpadních vod,
  • směrnic vymezujících útvary povrchových vod nebo jejich části jako oblasti se.

zvláštními požadavky na jakost vod,

  • nejlepší dostupné technologie nebo odpovídající hodnoty emisních limitů pro bodové zdroje znečištění,
  • regulování difúzních zdrojů znečištění, zahrnující nejlepší environmentální postupy.

Ukazatele a hodnoty emisních standardů a norem environmentální kvality (dále jen NEK), obecných požadavků (pro všeobecné ukazatele) nebo požadavků na užívání povrchových vod požadované směrnicemi ES a relevantní pro ČR byly transponovány do nařízení (viz příloha č. 1 a příloha č. 3 k nařízení).

Při stanovování emisních limitů kombinovaným přístupem bere nařízení v úvahu následující skutečnosti:

1.             Stav vody ve vodním toku

a to nejen ve vodním útvaru, do kterého k vypouštění dochází, ale i k vodním útvarům následujícím dále v povodí včetně požadavků na užívání vod (lososové a kaprové vody, povrchové vody určené ke koupání osob, zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody).

Z pohledu jakosti vodního toku je vhodné pro stanovení emisních limitů použít softwarovou pomůcku dostupnou na stránkách heis.vuv.cz nebo lze orientačně použít každoročně obnovovanou mapu s bilančním vyhodnocením látkových odnosů v povodích celé ČR dostupnou na téže adrese.

Tato mapa podává informaci o tom, do kterých vodních toků je možné vypouštět, a které vodní toky jsou již kapacitně zcela vytížené a je nutné tuto skutečnost při povolování nových zdrojů znečištění zohlednit. Nařízení pracuje s pojmem dobrý stav vody ve vodním toku. Tento pojem vyjímá z obecného stavu útvarů povrchových vod popsaných ve vyhlášce č. 98/2011 Sb. o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod (dále jen vyhláška o monitoringu) ty složky hodnocení jakosti vod, které jsou rozhodující pro aplikaci kombinovaného přístupu.

Celkově lze konstatovat, že oba pojmy, jak dobrý stav vody ve vodním toku, tak dobrý stav vodního útvaru jsou charakterizovány stejnými limitními hodnotami.

2.             Vodohospodářská bilance současného a výhledového stavu

sestavovaná správci povodí v souladu s vyhláškou č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Informace v ní uvedené slouží k orientaci v daném povodí jako celku a mohou poskytnout údaje o tom, zdali je konkrétní vypouštění odpadních vod možné v daném dílčím povodí povolit.

3.             Listy hodnocení stavu vodních útvarů obsažené v plánech dílčích povodí

Tyto listy identifikují základní problémy vodního útvaru a způsob, jakým k jejich řešení přistupovat. Případně mohou poskytnout informaci o tom, zda je možné uvažovat o aplikaci výjimky z plnění dobrého stavu vod (§ 23a vodního zákona).

4.             Stanovisko správce povodí

které odborně shrnuje údaje, požadavky a připomínky k danému záměru. Je nezbytným podkladem pro rozhodování vodoprávního úřadu a obvykle vyhodnocuje údaje, které jsou uvedeny v bodech 1. až 3. této kapitoly.

5.             Nejlepší dostupná technika (BAT)

ve výrobě a nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod představuje v kombinovaném přístupu v prvním cyklu plánů povodí, tj. do roku 2015, nejvyšší možný požadavek na jakost vypouštěných odpadních vod.

V případě aplikace BAT pro průmyslové zdroje a nejlepší dostupné technologie pro komunální zdroje je nutné na ně pohlížet jako na popis postupů a technologií, které jsou v daném čase považovány za nejlepší.

Pro průmyslové vody vypouštěné ze zdrojů (zařízení), které podléhají zákonu č. 76/2002 Sb. a mají integrované povolení, platí v oblasti zneškodňování odpadních vod z těchto zdrojů (zařízení) nejlepší dostupné techniky, resp. dokumenty BREF v oblasti nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny.

Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování komunálních odpadních vod jsou uvedeny v § 4 odst. 1 a v příloze č. 7 nařízení.

Podle § 38 odst. 10 vodního zákona nesmí vláda nařízením stanovit přísnější emisní standardy, než jsou hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií. Nařízení ustanovení vodního zákona dále doplňuje tím, že vodoprávní úřady nesmí stanovit emisní limity přísněji, než jsou hodnoty dosažitelné nejlepšími dostupnými technologiemi (§ 6 odst. 2 nařízení).


Aplikace kombinovaného přístupu v obvyklých situacích

Obecně se lze při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových setkat s níže uvedenými situacemi:

  • Navržené vypouštění odpadních vod nezpůsobí zhoršení stavu dotčených útvarů povrchových vod.

Vodoprávní úřad při aplikaci kombinovaného přístupu pro stanovování emisních limitů musí zohlednit všechny další zdroje znečištění na podkladě vodohospodářské bilance příslušného dílčího povodí, vodohospodářské evidence, PRVKUKu, územně plánovací dokumentace atd.

U žádostí o změnu stávajícího rozhodnutí na vypouštění odpadních vod, kdy jakost vypouštěných odpadních vod je pod úrovní hodnot dosažitelných nejlepšími dostupnými technologiemi dle přílohy č. 7, nemá vodoprávní úřad, z důvodu ochrany vod, důvod toto rozhodnutí měnit. Zvýšení emisních limitů by znamenalo porušení ustanovení § 23a vodního zákona, neboť by se slevilo ze stávajících cílů ochrany vod.

  • Navržené vypouštění způsobí zhoršení stavu dotčených útvarů povrchové vody.

Vodoprávní úřad stanoví emisní limity na úrovni hodnot dosažitelných nejlepšími dostupnými

technologiemi dle přílohy č. 7 k nařízení. Pokud toto povolované vypouštění odpadních vod neumožní dosažení dobrého stavu vodního toku, bude muset být adekvátním způsobem při vyhodnocování plnění cílů plánů povodí zdůvodněna aplikace výjimky v souladu s § 23a vodního zákona. Nové vypouštění odpadních vod bude muset vodoprávní úřad nepovolit či adekvátním způsobem zdůvodnit. V případě nově stavěných čistíren odpadních vod jsou konečné emisní limity stanoveny až na základě zkušebního provozu, který demonstruje, jak účinně daná technologie v konkrétní situaci funguje.


Aplikace kombinovaného přístupu při změně doby platnosti vodoprávního povolení

Při změně doby platnosti povolení (prodloužení) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových vznikají tři možnosti:

  • Stávající vodoprávní povolení umožňuje dosažení dobrého stavu povrchových vod.

V tomto případě je možné takové povolení prodloužit.

  • Stávající vodoprávní povolení neumožňuje dosažení dobrého stavu povrchových vod a nejsou aplikovány nejlepší dostupné technologie.

V takovém případě vodoprávní úřad žádost o změnu doby platnosti vodoprávního povolení nepovolí a na základě případné nové žádosti o povolení k vypouštění odpadních vod stanoví kombinovaným přístupem emisní limity. Bude-li to nutné např. u vypouštní odpadních vod z kanalizace pro veřejnou potřebu, stanoví emisní limity s časovým omezením do doby, než bude žadatel o vypouštění odpadních vod schopen upravit technologii jejich zneškodňování tak, aby plnil cílové emisní limity stanovené kombinovaným přístupem, tj. postup podle § 38 odst. 12 vodního zákona.

Je důležité zdůraznit, že neplnění požadavků na dobrý stav útvarů povrchových vod se bere vždy ve vztahu k těm ukazatelům znečištění, které se z posuzovaného zdroje vypouští.

  • Stávající vodoprávní povolení neumožňuje dosažení dobrého stavu povrchových vod, jsou aplikovány nejlepší dostupné technologie.

V tomto případě je možné takové povolení prodloužit s tím, že vodoprávní úřad je povinen v tomto případě zohlednit všechny další zdroje znečištění na podkladě vodohospodářské bilance příslušného dílčího povodí, vodohospodářské evidence, PRVKUKu atd.


Kompetence k povolování vypouštění odpadních vod

  • Vypouštění odpadních vod do vod povrchových povolují podle § 106 odst. 1 vodního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

  • Krajské úřady povolují podle § 107 písm. k) vodního zákona vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 EO nebo více, dále podle § 107 písm. l) vodního zákona vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek do vod povrchových a podle § 107 písm. m) vodního zákona vypouštění čerpaných znečištěných podzemních vod do těchto vod nebo do vod povrchových (§ 8 odst. 1 písm. e) vodního zákona). Způsob stanovení velikosti zdroje znečištění je uveden v poznámce 1 k tabulce 1a přílohy č. 1 nařízení.

  • Krajské úřady také podle § 107 písm. c) vodního zákona rozhodují ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí, tedy i v případě vypouštění odpadních vod do hraničních vod.

  • V hlavním městě Praze jsou kompetence dány statutem Hlavního města Prahy.

  • Vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek do kanalizace (§16 vodního zákona) povolují podle § 106 odst. 1 vodního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

  • Vypouštění odpadních vod, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžaduje předchozí čištění (§ 18 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích), povolují podle § 27 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích obecní úřady obcí s rozšířenou působností.


Výklad ustanovení §2 NV – vymezení pojmů

Za průmyslové odpadní vody se podle § 2 písm. a) nařízení považují v užším smyslu pouze odpadní vody technologické vypouštěné z výrobních nebo jim podobných zařízení.

Emisní standardy - podle § 2 písm. d) nařízení. Jedná se o hodnoty, které nesmí být ve vodoprávním povolení k vypouštění odpadních vod překročeny. Jedná se o minimální úroveň čištění odpadních vod pro danou ekonomickou činnost.

Emisní limity - podle § 2 písm. e) nařízení. Jedná se o hodnoty stanovené vodoprávním úřadem v konkrétním vodoprávním povolení. Tento pojem se používá také při povolování vypouštění odpadních vod do kanalizací. Stanovování emisních limitů je podrobně uvedeno v kapitole 2 nařízení.

Typy emisních standardů a limitů - podle § 2 písm. f) nařízení. Emisní standardy a emisní limity mohou být vyjádřeny čtyřmi možnými způsoby jako koncentrace, účinnost, látkový odnos za určité období nebo jako poměrné množství vypouštěného znečištění na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku. S ohledem na povinnost aplikovat kombinovaný přístup stanovování cílových emisních limitů je doporučeno stanovovat tam, kde je to možné, resp. tam, kde není nařízením vyžadováno stanovit emisní limit jiným způsobem, emisní limity jako koncentraci nebo jako účinnost čištění.

Dobrým stavem vody ve vodním toku – podle § 2 písm. h) nařízení. Dobrý stav ve vodním toku je dále popsán v příloze č. 2 k nařízení. Jedná se o požadavky, které je nutné pro dosažení dobrého stavu vody ve vodním toku splnit. Konkrétní požadavky na hodnocení stavu útvarů povrchových vod jsou uvedeny ve vyhlášce o monitoringu. Původní definice, cílový stav jakosti vody ve vodním toku, byla nahrazena z důvodu její nekompatibility s výše uvedenou vyhláškou o monitoringu. Nová definice dobrého stavu vod ve vodním toku je zde jako základní cíl, kterého má být z pohledu vypouštění odpadních vod do vod povrchových dosaženo.

Požadavky na užívání vod – podle § 2 písm. i) nařízení. Tento pojem v sobě zahrnuje požadavky na zvlášť vymezené části vodních útvarů, které vyžadují aplikaci přísnějších požadavků na užívání vod. Jedná se o lososové a kaprové vody, povrchové vody využívané ke koupání osob, vody určené pro vodárenské účely a zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody.

Kombinovaným přístupem – podle § 2 písm. j) nařízení. Stanovení cílových emisních limitů způsobem, který současně zajistí jak plnění všech cílů ochrany vod, tak ekonomicky únosné zneškodňování odpadních vod.


Výklad ustanovení §4 NV – nejlepší dostupné technologie

Nejlepší dostupné technologie pro zneškodňování městských odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 7 k nařízení. Pro jednotlivé velikosti ČOV je slovně uveden popis nejlepší dostupné technologie. V dalších sloupcích jsou uvedeny koncentrace jednotlivých ukazatelů, které odpovídají provozu té dané technologie za nejméně příznivých podmínek. Obecně je nutné vnímat nejlepší dostupné technologie jako postupy na nejlepší dostupné čištění a ne jako koncentračně vyjádřený emisní limit. Z toho vyplývá rozhodování v následujících situacích:

  • ČOV nemá nejlepší dostupnou technologii a jakost vypouštěných odpadních vod je v rozporu s povolením vodoprávního úřadu. Vlastník nebo provozovatel je v rozporu se zákonem a při zjištění této situace mu bude uložena pokuta v souladu s vodním zákonem. Vlastník nebo provozovatel by měl zvážit postup, kterým by bylo dosaženo souladu s vodním zákonem - např. připojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu, rekonstrukce ČOV, svedení odpadních vod do nepropustné jímky atd.
  • ČOV nemá nejlepší dostupnou technologii a jakost vypouštěných odpadních vod je v souladu s povolením vodoprávního úřadu. Pro vlastníka nebo provozovatele neplynou v tomto okamžiku další povinnosti.
  • ČOV má nejlepší dostupnou technologii a plní hodnoty dosažitelné pro ukazatele přílohou č. 7 a neplní emisní limity navržené vodoprávním úřadem pod úrovní hodnot dle přílohy č. 7 nařízení. Vlastník nebo provozovatel může žádat o nové povolení vypouštění odpadních vod s tím, že emisní limity pak budou na úrovni hodnot dle přílohy č. 7 nařízení. Toto zvolnění požadavků je možné z toho důvodu, že daná ČOV splňuje požadavky na technologii a lépe již jí využít nemůže a tedy vodoprávní úřad nemůže požadovat aplikaci další, lepší technologie

  • ČOV má nejlepší dostupnou technologii a plní hodnoty dosažitelné pro ukazatele přílohou č. 7 a neplní emisní limity stanovené rozhodnutím vodoprávního úřadu pod úrovní hodnot dle přílohy č. 7 nařízení. V případě žádostí o změnu stávajícího rozhodnutí na vypouštění odpadních vod, kdy jakost vypouštěných odpadních vod je pod úrovní hodnot dosažitelných nejlepšími dostupnými technologiemi dle přílohy č. 7, nemá vodoprávní úřad, z důvodu ochrany vod, důvod toto rozhodnutí měnit. Zvýšení emisních limitů by znamenalo porušení ustanovení § 23a vodního zákona, neboť by se slevilo ze stávajících cílů ochrany vod.

  • ČOV má nejlepší dostupnou technologii a je v rozporu s povolením vodoprávního úřadu. Vlastník nebo provozovatel je v rozporu se zákonem a při zjištění této situace mu bude uložena pokuta v souladu s vodním zákonem. Vlastník nebo provozovatel by měl zvážit postup, kterým by bylo dosaženo souladu s vodním zákonem - např. připojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu, rekonstrukce ČOV, svedení odpadních vod do nepropustné jímky atd.

Závěr

 Vysvětlení termínů „přiměřeně“ a „obdobně“ dle Legislativních pravidel vlády. (Tyto termíny se v nařízení vyskytují v § 4, 6, 8, 9 a v příloze č. 1 k nařízení.)

Použití slov „obdobně“ a „přiměřeně“

Slovo „obdobně" ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu. Používá se například obratu „Pro ...... platí obdobně § ... odst. ...“.

Slova „přiměřeně“ ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu lze použít výjimečně; vyjadřuje volnější vztah mezi tímto ustanovením a vymezenými právními vztahy.  Používá se například obratu „Pro ...... platí přiměřeně § ... odst. ...“.

 Ing. Roman Sládek, Ing. Oldřich Pírek

Literatura

  1. Ing, Hana Randová, ředitelka odboru ochrany vod, METODICKÝ POKYN odboru ochrana vod MŽP (15. 2. 2012)

 

Tento článek byl již v plném znění publikován ve sborníku k semináři ASIO, spol. s r.o. „Čištění komunálních vod od A do Z … aneb ABECEDA novinek“ (leden, únor 2014).

 

Kontakty

ASIO, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required