Technologie likvidace zápachu ve světle návrhu zákona o ochraně ovzduší

Datum: 11.12.2011
Zařízení na likvidaci zápachu ve vzdušině založené na fyzikálně-chemickém principu. V nabídce jsou dvě zařízení, která byla již mnohokrát prezentována, a proto o jejich principu pouze stručně.

Klíčová slova: zápach, zákon o ochraně ovzduší, biofiltr, fotokatalýza, ionizace

Ministerstvo životního prostředí (MZP) připravilo návrh zákona „o ochraně ovzduší“, který byl již přijat vládou a v září 2011 prošel v prvním čtení poslaneckou sněmovou parlamentu ČR. Nový zákon bude rušit platnost stávající normy 86/2002 Sb. V návaznosti na návrh zákona je připraven i návrh vyhlášky „o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší „. Ačkoliv se zákon zabývá zejména problematikou skleníkových plynů, oxidů síry a dusíku, prachovými částicemi, těkavými látkami, přízemním ozonem apod., lze v návrhu najít části týkající se problematiky zápachu. Tyto zmínky jsou však spíše obecného charakteru a nutno říci, že původní zákon o ochraně ovzduší se problematikou zápachu zabýval mnohem šířeji. Bude bezpochyby nutné s celkovým soudem počkat na všechny související prováděcí předpisy.

Společnost ASIO, spol. s r.o. ve stejné době, kdy je návrh zákona připravován přichází na trh s novým typovým výrobkem – biofiltrem AS-BioAir. Jedná se klasický biofiltr k likvidaci zápachu ve vzdušině. Tento výrobek doplňuje portfolio firmy v oblasti dezodorizace. Biofiltr je investičně zajímavé řešení likvidace zápachu a staví se po bok ověřených systémů fotokatylytické oxidace PCO a ionizace IOA. Všechny tři systémy mají významné výhody, které jsou vyváženy určitými negativy.

Zápach v návrhu zákona o ochraně ovzduší
Nejdůležitějším příspěvkem návrhu zákona je zařazení zápachu po bok všeobecně uznávaných látek znečišťujících životní prostředí. Již v jednom z úvodních článků návrhu zákona se uvádí, že pro účely zákona se rozumí: „znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem“. Toto je zdůrazněno i v důvodové zprávě k návrhu zákona: „Definice znečišťující látky (písm. b) v sobě zahrnuje i látku, která obtěžuje zápachem (pachová látka). Díky tomu budou všechny nástroje určené k regulaci znečišťujících látek využitelné i pro látky pachové. Pachové látky z tohoto důvodu nejsou zákonem upravovány jmenovitě a speciálně, ale uplatňují se na ně standardní nástroje zákona.“
Jedinou další zmínkou o zápachu, přípustných limitech apod. je v příloze č. 7 k zákonu, kde jsou uvedeny „Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu“. Zde je jako jedna z příloh žádosti o povolení provozu vyžadováno: „1.4. Specifikaci všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mohou způsobovat pachový vjem. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.“ Tento bod dává jistou naději, že problémy se zápachem vznikajícím při provozu budou řešeny již při projektové přípravě provozu a nikoliv až ve chvíli, kdy je provoz natolik obtěžující pro své okolí, aby provozovatel byl nucen problém zápachu řešit. Projektanti, úředníci, či investoři nových provozů se tedy budou muset s problematikou zápachu potýkat již ve fázi přípravy projektů. Podrobněji je tento požadavek rozveden ve vyhlášce.

Zápachem se v obecné rovině zabývá i návrh vyhlášky k provádění výše uvedeného návrhu zákona, která hovoří: „o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších
ustanovení zákona o ochraně ovzduší“. Účelem této vyhlášky je, v souladu s právem Evropských společenství, stanovit přípustné úrovně znečišťování pro provoz stacionárních zdrojů, především emisní limity a technické podmínky pro provoz těchto stacionárních zdrojů. V příloze č. 7 návrhu vyhlášky jsou specifikovány „PODMÍNKY PROVOZU PRO JINÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE“, kde jsou definovány přímo provozy, které musí splnit technické podmínky, jež povedou k eliminaci nebo omezení zápachu. Tyto vyjmenované provozy a podmínky požadované vyhláškou jsou:

Návrh nového zákona o ochraně ovzduší a souvisejících vyhlášek řeší problematiku zápachu tedy spíše v obecné rovině. Na hodnocení nového zákona bude tedy nutné počkat až po vydání všech prováděcích předpisů.

AS-BioAir – biofiltr od ASIO

Princip využití přírodního nosiče s bakteriálním nárůstem je léty ověřený systém k likvidaci pachových složek. Jedná se o pravidelně zavlažované lože z rašeliny, borové kůry a drceného vápence k zamezení zakyselení, přes který je odváděn vzduch ze zapáchajícího provozu. Lože je kolonizováno bakteriemi, jež jsou schopny rozkládat složky zápachu. Lože je nutno pravidelně zavlažovat, kypřit a měnit. Při správné a pravidelné údržbě je účinnost biofiltru velmi vysoká.
ASIO, spol. s r.o. nabízí ucelenou řadu biofiltrů pro úpravu průtoků vzduchu 100 – 1 700 m3/hod, vyšší průtoky je možné upravovat paralelním zapojením více jednotek. Samonosná nádrž filtru je tvořena z polypropylénových stěnových prvků, vnitřní mezidno tvoří plastový rošt. Na roštu je rozprostřena separační síť, na niž je založeno bioaktivní lože – rašelina, borka a drcený vápenec. Pod mezidno je přivedena vzdušina znečištěná pachovými látkami. Nad bioaktivní vrstvou je zavlažovací systém tvořený tryskami.
AS-BioAir je investičně velmi zajímavé řešení problémů se zejména nízkými a stálými koncentracemi. Při správném a pravidelném provozování dosahuje velmi vysoké účinnosti.

Fyzikálně-chemické metody eliminace zápachu

Společnost ASIO, spol. s r.o. již několik let úspěšně nabízí zařízení na likvidaci zápachu ve vzdušině založené na fyzikálně-chemickém principu. V nabídce jsou dvě zařízení, která byla již mnohokrát prezentována, a proto o jejich principu pouze stručně.
Zařízení PCO pracuje na principu fotokatalýzy, kdy je odpadní vzdušina vedena přes UV výbojky, jež vyzařují specifickou vlnovou délka a následně prochází přes vrstvu speciálního katalyzátoru. Vysoce energetické UV záření pachové látky oxiduje a štěpí, na vrstvě katalyzátoru pak oxidační reakce dobíhají. Na výstupu jsou pachové látky rozloženy na vodu, uhlík a jiné neškodné látky. Jedná se účinné zařízení, které rozloží i velmi vysoké a proměnlivé koncentrace pachových látek.
Zařízení IOA pracuje na principu ionizace. Vzduch je prováděn okolo výbojových trubic. Průchodem přes výboj je dodanou energií kyslík ve vzduchu aktivován. Takto vybuzený kyslík je velmi silným oxidačním činidlem, které rozkládá pachové látky. Reakce probíhají velice rychle a polutanty jsou okamžitě po průchodu ionizační jednotkou oxidovány. Systém ionizace je vhodný pro cirkulaci vzduchu uvnitř objektů – je tedy možné minimalizovat odsávání vzduchu z vnitřních prostor a výrazně uspořit na nákladech na vytápění.

Ekonomický AS–BioAir nebo spolehlivé PCO a IOA?

Je zřejmé, že všechny tři výše uvedené technologie k likvidaci zápachu mají své opodstatnění a místo na trhu. Všechny mají své pro a proti a je vždy třeba pečlivě zvážit, která konkrétní výhoda je při rozhodování nejrelevantnější.
Hlavním argumentem pro AS-BioAir jsou nízké investiční náklady. Při rozhodování je třeba však uvážit i celou řadu nevýhod, které mohou v celkovém součtu biofiltr prodražit:
- biofiltry vyžadují k správné funkci denní kontrolu a obsluhu provozovatelem – zanedbání údržby vede neschopnosti odstraňovat pachové látky;
- biofiltr je vhodný pouze pro nízké a stabilní koncentrace pachových látek;
- velice problematický je v našich podmínkách provoz během zimy, jelikož filtr správně pracuje pouze při mezofilních teplotách;
- náběh funkce nového nebo zanedbaného biofiltru trvá několik týdnů.

PCO a IOA systémy mají naproti tomu celou řadu výhod, ale jednu podstatnou nevýhodu. Hlavními výhodami zařízení firmy ASIO, spol. s r.o. využívající fyzikálně-chemické technologie jsou:
- čistí vzduch s vysokými a proměnlivými koncentracemi zápachu;
- vysoká účinnost čištění;
- velmi jednoduchý provoz a údržba;
- nedávkují se žádné chemikálie, není třeba voda;
- provozem nevzniká žádná odpadní voda;
- redukce obsahu mikroorganismů ve vzduchu – dezinfekce;
- možnost umístit zařízení vně i uvnitř objektu;
- možnost přerušovaného provozu – náběh výkonu je okamžitý.
tou zřejmě jedinou nevýhodou oproti biofiltru jsou vyšší investiční náklady. V řadě provozů bude však provoz PCO nebo IOA v celém průběhu životnosti zařízení ekonomicky zajímavější než biofiltr.

Srovnání systémů AS-BioAir, PCO a IOA lze shrnout do následující tabulky:
Srovnání systémů AS-BioAir, PCO a IOALiteratura:

Vládní návrh zákona „O ochraně ovzduší“, 2011
Návrh vyhlášky „o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší“, 2011
Materiály firmy ASIO, spol. s r.o.

Ing. Ondřej Unčovský

Tento článek byl již v plném znění publikován ve sborníku k semináři ASIO, spol. s r.o. „Energie z odpadních vod a odpadů“ (listopad 2011).

 

Kontakty

ASIO, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required