Athény 2016 ... aneb moudro a zajímavosti kolem decentrálu

Datum: 27.9.2016
obrázek
Ve dnech 14. - 17. září se konala v Athénách specializovaná konference IWA na malé čistírny a úpravny vod a zároveň s ní konference IWA na sanitaci ohleduplnou ke zdrojům.

Tedy akce, na které jsme kvůli jejímu obsahu nemohli chybět a alespoň posterem jsme se aktivně zúčastnili. A taky ... kam jinam by se ASIO, spol. s r.o., už kvůli svému jménu, mělo vydat, než právě do Athén.

 IWA Specialized Conference on Small Water and Wastewater Systems

Bylo odprezentováno více než 150 přednášek na téma decentrální způsoby, recyklace, hygienizace, nutrienty a léky – to znamená, že bylo možné vidět přehlídku současného stavu techniky, nápady a zároveň i všechny významné osobnosti udávající směr vývoje. Některé se u našeho posteru i zastavily, jako magnet působily především hodnoty pro vypouštění do vod podzemních uvedené v našich legislativních předpisech. Nejen na krátké mini se dá upoutat… Dále zaujalo i to, že již uplatňujeme NASS v praxi.

Jak se dalo očekávat, společným jmenovatelem byla cirkulární ekonomika, udržitelnost a recyklace, konkrétně pak šlo hlavně o efektivní decentrální čištění a témata s tím spojená. Řada zemí totiž dospěla do stádia, kdy větší čistírny odpadních vod má nějak vyřešené a teď zjišťuje, že těch zbylých 5-30 % (podle země a mentality) není rozumné řešit klasicky centrálně. Díky rozvoji decentrálu následně postupně zjišťují, že jsou i jiná další efektivní řešení (dokonce někdy mnohem efektivnější), jak se vypořádat se sanitací – viz několik přednášek na téma centrál kontra decentrál a způsoby vyhodnocování jednotlivých variant (ekonomika, LCA, společenské aspekty atd.). Zajímavé je, jaké země jsou na špici těch, co tyto problémy řeší nejintenzivněji – Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Nizozemí a z mimo evropských pak Indie, Brazílie nebo Čína, která je pak daleko i v praktické aplikaci. Byly zmíněny i jímky na vyvážení, a to (k naší radosti) jako slepá ulička jak z pohledu nákladů, tak i z pohledu vlivu na životní prostředí, a to pomocí např. LCA analýzy (D. Todt z Norska). Budoucnost je v řešení na místě buď s využitím vlastních „bezodpadových“, bezodtokých technologií, nebo zařízením udržovaným dodavatelsky a sledovaným na dálku (viz přednáška Rakušanů z BOKU Wien– N. Weisenbacher). V další přednášce tento názor potvrdili i Izraelci (T. Opher), kteří se snažili vyhodnotit různé systémy sanitace přes LCSA. V rakouské přednášce pak pro nás zajímavých věcí bylo povícero – například to, jak v poslední době narostl počet vegetačních čistíren; ty dokonce v počtu realizací překonaly i populární ČOV SBR. Nebo to, jak jsou vnímáni a následně podporování ti, kteří jsou nuceni si řešit sanitaci decentrálně – všechny individuální ČOV v Rakousku jsou dotovány.

Ze zajímavých myšlenek, které určitě zaujaly, uvedu čínský program „páté místnosti“ – veřejné toalety jsou pojaty jako místo s maximálním komfortem, tedy např. s přístupem na WiFi, možností napojit sebe i svůj elektromobil a s možností vykonat i svou potřebu. Nebo myšlenka, že klozet už vůbec nepatří do kanalizačního systému (čistí se vzduchem), není napojen na kanalizaci a odpady se řeší společně s odpady z kuchyně (první praktické výsledky Nadace Billa a Melindy Gatesových se začínají ve velkém prosazovat do praxe). Mně osobně se líbilo řešení, kdy se šedé vody pro rodinný dům recyklovaly přes vertikální filtr tvořící ozelenění budovy a voda do systému se doplňovala ze srážek (je to praktičtější, než se snažit takto hospodařit se všemi odpadními vodami). Jinak o šedých vodách tam byla celá řada přednášek a hodnocení různých způsobů a různé úrovně čištění – od jednoduchého pískového filtru až po RO, tj. včetně dosažení 100% recyklace – i když asi stále nejekonomičtější a v praxi nejvyužitelnější zůstává jejich poměrně jednoduché předčištění a použití na splachování a závlahu nebo bezodtoká varianta s evapotranspirací.

Zajímavé bylo, a nás také dost zajímalo, téma závlah recyklovanými odpadními vodami – počínajíc šedými vodami (tam asi ani nikdo velký problém nehledal a jejich použití na splachování nebo závlahu nikdo nezpochybňuje, to už je bráno jako standard) a končíc různě upravenými komunálními vodami – hostitelé konference Řekové mají dokonce na závlahu předpis, který pojali hodně přísně – zavlažovat se smí (bez omezení, a tedy i v případech použití rozstřikovačů) vodou, která je hygienizovaná, má BSK do 10 mg/l a celkový dusík do 15 mg/l.  Obdobně přísné požadavky jsou i v USA. Byla tam také představena technologie, které tento stav zajistí – vhodně provozovaná aktivace s membránami.  Kombinace MBR a RO byla pak již považována za vhodnou i pro použití v domě jako náhrada pitné vody v případech, kdy se upravená voda používá jako voda užitková (praní, mytí auta). Hygienické zabezpečení ve většině případů řešila chlorace. Na druhé straně je stále řada zemí, která nemá problém se závlahou vodou přímo z aktivace.

Nespočet přednášek byl o moči – o její úpravě, využití a o nutrientech. Ve všech pádech byly skloňovány PPCP, zejména léky a jejich rozložitelnost v nejrůznějších procesech – například jsou zajímavé účinky kompostování na rozklad léků proti bolesti. Nebo účinky vertikálního biofiltru, které byly lepší než u aktivačního procesu. Zajímavé bylo také řešení, kdy se z moči využily nutrienty na výrobu hnojiva a pak se tato méně koncentrovaná moč vrátila do odpadních vod.

Za překlad a odprezentování v ČR by určitě stál popis stavu techniky a legislativy v oblasti recyklace vod v Evropě (Th. Wintgens - Švýcarsko). Zde totiž hodně pokulháváme, legislativně i prakticky. Některé země se snaží naplnit požadavek evropské legislativy na recyklaci mnohem horlivěji – dokonce mají i speciální předpis na toto téma, který rozlišuje vody podle úrovně vyčištění s ohledem na jejich opětovné vypouštění. Dokonce existuje kategorie pro obohacení zásoby podzemních vod určených k jiné než lidské spotřebě. Na závěr další zajímavá myšlenka - co takhle ve velkém odebírat vodu z veřejné kanalizace za účelem jejího použití v průmyslu a po použití ji tam zase vracet? Také jedno z představených řešení…

No a nějaké moudro na závěr: co kdyby se na takové setkání občas vydala skupina legislativců hovořících anglicky a poslechla si, co je nového, a pak se v rámci nějakého specializovaného legislativního projektu ještě podívala na místo, kde je již technologie realizována a pohovořila si tam s realizátory a uživateli, aby se nenechala opít rohlíkem a byla tak připravena na výzvy, které čištění vod v nejbližší době čekají? Nic totiž není tak demotivující jako vynakládání prostředků na již překonaná řešení…

Ing. Karel Plotěný

 

Kontakty

ASIO, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz