Zápach na ČOV – zajímavá čísla z Německa

Datum: 19.2.2012
Zápach je také většinou největším problémem při řešení emisí na ČOV. Jiné aspekty jako toxicita na obyvatele apod. jsou většinou méně důležité. Nevýhodou zápachu je to, že je i těžko objektivně změřitelný tj. posuzuje se jen celkový vjem a ne jednotlivé součásti, které zápach tvoří. Navíc je to vjem lidí.

Úvod
Zápach je fenomén, o kterém se stále častěji hovoří a kterému je věnováno více pozornosti v mediální sféře, je proto logické, že nabývá na významu i v oblasti ČOV. Zápach představuje komplexní směs organických a anorganických složek.

Tabulka č.1: Složky zápachu

Název složky

Chemický vzorec

Práh zápachu  (ppm)

Popis zápachu

Sirovodík

H2S

0.5

Zkažená vejce

Dimethyl Sulfid

(CH3)2S

0.12 – 0.4

Nahnilé zelí

Ethyl Merkaptan

C2H5SH

0.02

Nahnilé zelí

Methyl Merkaptan

CH3SH

0.0014

Nahnilé zelí

Indol

C6H4(CH)2NH

1.4

Fekální

Scatol

C9H9N

0.002

Fekální

Amoniak

NH3

130-15,300

Dráždivý

Zápach je také většinou největším problémem při řešení emisí na ČOV. Jiné aspekty jako toxicita na obyvatele apod. jsou většinou méně důležité. Nevýhodou zápachu je to, že je i těžko objektivně změřitelný tj. posuzuje se jen celkový vjem a ne jednotlivé součásti, které zápach tvoří. Navíc je to vjem lidí.

Následky
Vedle přímých známých poškození zdraví se udává, že zápach ovlivňuje čich, a ten způsobuje podmíněný reflex a základě něhož dochází k vyměšování trávících šťáv. Při dlouhé expozici pak následně dochází k žaludečním problémům. Existuje hypotéza, že pach ovlivňuje emoce, imunitní systém a následně může být i příčinou kardiovaskulárních nemocí. Prostě za všechno může moci zápach a dá se na něj svést stejně tak pozdní příchod od školy jako srdeční slabost. A tak aby vše nebylo jen v rovině pocitů, je již řada technických možností jak zápach měřit a jsou nařízení, podle kterých se musí měřit.

Měření pachových látek a legislativa
Podle zákonu č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší, vyhlášky č. 362/2006 Sb. a vyhlášky  MŽP
č. 356/2002 Sb. jsou povinni mimo jiné i provozovatelé čistíren odpadních vod provádět měření. Čistírny sice obvykle nepatří mezi objekty s největší zápachem, ale vzhledem k charakteru procesů je možno zde zápach očekávat. Koncentrace sirovodíku můžeme očekávat na místě předčištění odpadních vod, zápach ve formě amoniaku se nachází na konci technologické linky biologické ČOV, tj. při skladování, vyhnívání a odvodňování kalů.

U městských ČOV s projektovanou kapacitou 2000 a více ekvivalentních obyvatel je třeba provést stanovení pachových látek a splnit ohlašovací povinnost podle zákona 25/2008 sb. O IRZ a nařízení o IRZ NV 145/2008 Sb. Jedná se totiž  o stacionární zdroje uvedené v části C přílohy vyhlášky č.362/2006 Sb.

 Emise na komunálních čistírnách odpadních vod – německé materiály

Emise na ČOV nejsou žádným novým tématem. Často jsou emise tím, co lidé na čistírně hodnotí nejvíce. Proto i při projektování by měla být brán v úvahu možnost zatížení okolí zápachem – tedy tzv. potenciální nebezpečí obtěžování zápachem viz Tab. 1 z ATV M255. Z hodnocení potenciálu pak vyplývají i doporučená opatření.

Tabulka 1:  Seznam kritérií k určení potenciálu problémů se zápachem

Kritérium

Potenciál zápachu

   Malý

střední

Vysoký

  1. OKOLÍ

1.1  Vzdálenost

1.2 Směr větrů(30o sektor)

1.3 Rychlost větru

1.4 Topografie

1.5 Sousední stavby

 

>300 m

<10%

 

>4m/s

výhodná

průmyslová zástavba

 

100-300 m

10-40%

 

2-4 m/s

střední poměry

obytná čtvrt, průmysl

 

<100

>40%

 

< 2 m/s

nevýhodná

jen obytná čtvrt

  1. ZATÍŽENÍ

2.1 Počet EO

2.2 Současnost

2.3 Původ vod

2.4 Způsob nátoku

 

< 25.000 EO

zatíženo málo

převážně domovní

bez problémů

 

25.000 – 300.000

částečně přetíženo

20-50% průmyslové

částečně problematický

 

>300.000

přetížena biologie

>50% průmysl

problematický (např. malý sklon pbí)

  1. PROVOZ ČOV

3.1 Zpracování kalu

 

 

3.2 Biologické čištění

 

3.3 Mechanické čištění

 

Vyhnívání

Simultání vyhnívání

 

Malé zatížení, malá spotřeba vzduchu, malá tvorba aerosolu

Krátké zdržení

Krátké doby při zacházení s kalem

 

Aerobní, termofilní

Otevřený zahušťovák

 

Mělké nádrže

Střední zatížení

 

Obvyklé zdržení

Obvyklé doby při zacházení s kalem

 

Speciální postup např. vápnění, termická úprava

Anoxická zóna

Vyskoká potřeba vzduchu a aerosolu

Dlouhé doby zdržení

Dlouhé doby při zacházení s kalem

Malé potenciáol problémů se zápachem       Správný postup provozování

                                                                         Preventivní opatření

Střední potenciál problémů se zápachem      Jsou vyžadována místní opatření

                                                                         Tato opatření se vztahují na největší zdroje

Velký potenciál zápachu                                Nutná rozsáhlá opatření

                                                                        Úplné zakrytí s čištěním odtahovaného vzduchu

Zpravidla je velký rozdíl v potenciálu zápachu na jednotlivých zařízení čistírny, proto je třeba se zaměřit především na největší zdroje zápachu.

Komponenty zápachu na ČOV
Látky způsobující zápach musí být plynné a rozpustné ve vodě a tuku. Komponenty zápachu vyskytujícího se na ČOV jsou:
Sloučeniny obsahující síru – sirovodík,dimetylpolysulfid, thiol (merkaptan), alkylthiophen, acylthiophen
Sloučeniny obsahující dusík – aminy, amid kyseliny uhličité, amoniak, mono-, di- a trialkylpyrazin, nitrily a izonitrily, indoly a pyridin
Sloučeniny obsahující kyslík – ketony, alkoholy,aldehydy, kyselina uhličitá, geosmin, 2-metyl-isobormeol, fenoly, kresol
Uhlovodíky – aromatické uhlovodíky, alifatické uhlovodíky
Chlorované uhlovodíky – tetra -, a trichloretylen

Právě z důvodu potlačení zápachu z největších zdrojů se provádí  invetura zápachu.

Tab. 2  Koncentrace zápachu z jednotlivých komponent komunálních čistíren  v  GE/m3 

Zdroj emise

Koncentrace znečištění ve vzduchu

[GEvz/m3]

Koncentrace znečištění ve vodě

(primární osmogeny)

[GEvz/m3]

Potenciál tvorby zápachu

(sek. osmogeny)

[GEvz/m3]

Přítok

52-258

75-4130

189-8974

Nátokový žlab

52-132

85-182

189-1271

Čerpací objekt

77-258

75-4130

829-8974

Česle

61-126

66-172

249-1371

Lápák písku

55-392

47-3639

214-6209

Podélný lapák písku

55-113

47-141

472-1167

Provzdušňovaný lapák písku

97-392

47-3639

214-6209

Usazovací nádrž

51-253

51-3873

264-5610

Aktivace

44-479

46-480

87-1892

Vysoce zatížená aktivace

71-97

99-138

533-944

Obvykle zatížená akt.

74-479

75-480

175-1730

Aktivace se stabilizací

44-210

46-206

87-1892

Dosazovák

26-71

38-109

58-209

Tab. Hraniční hodnoty některých látek

Látka

Předpis

Hraniční koncentrace mg/m3

Benzol

TRK

3,2

Ammoniak

MAK

35

Fenol

MAK

19

Pyridin

MAK

15

Sirovodík

MAK

15

TRK – technická orientační hodnota (tam kde není přímo předpis MAK)
MAK – maximální přípustná hodnota na pracovišti

Na základě vyhodnocení potenciálů znečištění ovzduší a ovlivnění okolí se pak navrhují technická opatření k snížení zápachu.

Základní metody čištění zápachu

Mezi hlavní metody čištění zápachu patří:
• biologická oxidace,
• chemické praní,
• zemní, půdní filtr,
• adsorpce na pevném loži, např. adsorpce na aktivním uhlí,
• fyzikálně-chemické způsoby oxidace.

Tradiční procesy jako biologická oxidace, chemické praní a adsorpce směřující k regulaci zápachu mohou vyvolat mimořádné požadavky na údržbu z hlediska nákladů na chemikálie a na zaměstnance, kteří nejsou vždy naprosto spolehliví. Kromě toho jsou s chemikáliemi i s biologickými procesy spojena vyšší provozní a zdravotní rizika. Nevýhodou biologické oxidace je možnost jejího zkolabování, například vyschnutím náplně dále inhibicí mikroorganismů v náplni při zvyšováním solnosti nebo změnou pH prostředí. Pro půdní filtry je potřeba spoustu místa, tj. hlavní nevýhodou je záběr velkých ploch. Fyzikálně chemické metody odstraňování zápachu jsou z tohoto pohledu méně problémové. Vedou tím pádem k minimalizaci provozních nákladů a požadavků na údržbu. Firma ASIO, spol. s r.o. nabízí  na českém trhu zařízení pracující na principu fotokatalytické oxidace a oxidace tzv. aktivovaným kyslíkem.

Ing. Karel Plotěný

Tento článek byl již v plném znění publikován v ASIOnews 53.

 

Kontakty

ASIO, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required