Domovní ČOV – nová legislativa a právo

17. 1. 2012

Současný stav
Tlak na centrální řešení, snaha odvést odpadní vodu na jednu velkou ĆOV nebo alespoň větší ČOV . Což je v řadě případů nereálné z hlediska ekonomického – velké náklady na 1 EO a tím nemožnost získat dotaci a bez dotace na to pro obec není řešitelné.

Blízká budoucnost
Bude stále přibývat decentrálních řešení. Bude sice stále vyvíjen tlak na centrální řešení, ale bude zároveň i stále větší nedostatek financí a po zreálnění cen za čištění vod se bude stále více investorů přiklánět k decentrálnímu řešení ve formě individuálních nebo skupinových ČOV.

Vize
Protože i zatížení z decentrálu ovlivní odtoky z území, tak bude nutno věnovat více pozornosti i odstranění fosforu (zejména tam, kde jsou na tocích nádrže). Zátěž toků bude snižována zasakováním, recyklaci, dělením vod - přibude řešení s recyklací a dělením vod.
Decentrální systémy budou spravovány na dálku – pro tyto účely se předpokládá rozvoj telemetrických systémů. S vývojem nových technologi např. nanotechnologií bude vývoj směřovat k řešení čištění vod v místě vzniku – viz tepelná čerpadla, návrat k decentrálnímu vytápění.

Vztah k územnímu plánování
V roce 2015 mají být dokončena vyhodnocení Plánů povodí a nápravná opatření na základě toho dojde k úpravě plánů povodí a stanovení nových požadavků na zdroje znečištění a stupeň jejich čištění. Z těchto materiálů by pak měly vycházet i PRVK a územní plány obcí a tedy rozhodování o konkrétním případě jak odkanalizovat. Je jasné, že musí dojít k dalšímu zpřísnění požadavků na parametry ČOV, drastické to bude zejména u aglomerací na málo vodných tocích. Zatím je možné (nutné) vycházet při rozhodování o typu odvádění odpadních vod ze stávajících schválených PRVK, i když tyto často nejsou reálně zpracovány a z BAT – viz Zákon o vodách a NV.

Výběr vhodné velikosti a typu ČOV
Jednotlivé DČOV jsou popsány v ČSN EN 12566, o žumpách a domovních ČOV pak pojednávají podrobněji i ČSN.

Vydané ČSN EN:
ČSN EN 12566 – část 1 – Prefabrikované septiky
ČSN EN 12566 – část 2 – Zemní infiltrační systémy
ČSN EN 12566 – část 3 – Balené a/nebo na místě montované domovní ČOV
ČSN EN 12566 – část 4 – Septiky montované z prefabrikovaných dílů na místě
ČSN EN 12566 – část 5 – Filtrační systémy s předčištěnými odtoky
ČSN EN 12566 – část 6 – Zařízení pro druhý stupeň čištění
ČSN EN 12566 – část 7 – Zařízení pro terciární stupeň čištění

Pro objekty které nejsou trvale obývané přichází v úvahu přednostně řešení založené na anaerobních procesech – tedy např. septik v kombinaci dočišťovacím stupněm (zemní filtr, vegetační ČOV). Do výhledu pak odstraňování nutrientů sorpcí nebo dělením vod.
Pro trvale obývané objekty pak upřednostňujeme biologickou ČOV pro vypouštění do toku, pro vypouštění do zásaku pak buď biologickou ČOV s vyšší účinností (např. membránovou ČOV) nebo biologickou ČOV a dočištění ve formě např. zemního filtru nebo vegetační ČOV.
V současnosti by již měly být používány již jen ČOV s prohlášením shody.
- Provoz a dozorování ČOV podle nového zákona O vodách
Jelikož je ale nutné, zejména s ohledem na ochranu vod, alespoň minimální kontroly provádět, do § 59 odst. 1 se vkládá nové písmeno k), podle něhož je třeba provádět jednou za 2 roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí revize výrobku a výsledky těchto revizí předávat vodoprávnímu úřadu vždy do konce roku.

Stavební zákon a dodavatelsko-odběratelské vztahy
JUDr. František Severin

Stavební zákon
- dle § 158 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen SZ), „Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.“
- zvláštním předpisem dle navazující poznámky 14) je míněn zák. č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
- dle § 180 odst. 1 písm. d) stavebního zákona je porušení citovaného ust. § 158 odst. 1 SZ považováno za správní delikt se sankcí až 200.000,- Kč
- v § 159 SZ je kogentním způsobem definována odpovědnost projektanta, a to jednak dokumentace, jím zpracované, ale v širokém rozsahu také stavby dle této dokumentace realizované

Dodavatelsko – odběratelské vztahy
- smluvní vztah projektanta vůči stavebníkovi, investorovi či dodavateli se bude převážně řídit obchodním zákoníkem (ať už dle § 261 nebo § 262 ObZ) a bude to smluvní typ smlouvy o dílo dle § 536 an. ObZ
- nároky z odpovědnosti za vady díla se řídí obecnou úpravou § 560 an. ObZ (tj. dodání bezvadného projektu, odstranění vad, požadovat slevu nebo odstoupit od smlouvy). Mezi tyto nároky však nepatří právo objednatele odstranit si vady sám nebo třetí osobou a požadovat náklady na odstranění vad vůči projektantovi!!!
- významná je povinnost projektanta dle § 551 ObZ upozornit objednatele na nevhodnost podkladů nebo pokynů, jinak odpovídá projektant za vady projektu
- zákonná záruční doba v režimu obchodního zákoníku neexistuje, tuto je třeba smluvně dohodnout,
- autorský dozor je povšechně zakotven v některých ustanoveních SZ (např. § 113, § 152, § 153 a § 157) nebo v příloze 5 zák. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ale nejsou obecně závazně specifikovány jeho práva a povinnosti. Vzhledem k tomu, že výsledkem činnosti dozoru není hmotný výstup, nelze použít smluvní typ smlouvy o dílo; smlouva tedy bude patrně inominátní dle § 269 odst. 2 ObZ, je tedy třeba precizně dohodnout práva a povinnosti účastníků pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, neboť není subsidiární právní úprava.

Správní právo
JUDr. Alena Kliková, Ph.D.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity, katedra správní vědy a správního práva

Právní předpisy
Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, správní řád
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vodní zákon
Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stavební zákon
Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech
Vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 269/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o obecných požadavcích na využívání území
Vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
Vyhláška č. 526/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu
Vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o požadavcích na stavby
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Práva a povinnosti účastníků správního řízení
Práva a povinnosti účastníků správního řízení jsou obecně upraveny správním řádem, zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Práva a povinnosti účastníků stavebního řízení jsou upraveny správním řádem a dále ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Práva a povinnosti účastníků vodoprávního řízení jsou upraveny správním řádem, stavebním zákonem a dále vodním zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dotčené orgány
Správní řád ustanovení § 136 upravuje postavení tzv. dotčených orgánů, které vykonávají činnost na úseku veřejné správy a v rámci ochrany veřejných zájmů svěřených jim zvláštními předpisy a v rámci toho vydávají závazná stanoviska a stanoviska.
Rozhodování správních orgánů podmíněné závazným stanoviskem je specifikováno v ustanovení § 149 správního řádu , a to včetně právní úpravy možnosti nápravy v rámci odvolacího řízení nebo v rámci přezkumného řízení, kdy je možné vadné či nezákonné závazné stanovisko zrušit.
Přehled dotčených orgánů vystupujících v řízeních dle stavebního zákona lze nalézt na internetových stránkách http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Prehled-dotcenych-organu-ve-stavebnim-rizeni---vec

Povolování staveb vodních děl
K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8 vodního zákona, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 15 vodního zákona). Po novele vodního zákona, která nabyla účinnosti dne 1.8.2010, stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
Dle ustanovení § 15 odst. 9 vodního zákona vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona (autorizovaný inspektor); to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

Ohlašování malých ČOV
K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
Podmínky pro ohlášení staveb malých ČOV jsou upraveny ustanovením § 15a vodního zákona.

Ing. Karel Plotěný, Ing. Oldřich Pírek, Ing. Milan Uher

Tento článek byl již v plném znění publikován ve sborníku k semináři ASIO, spol. s r.o. „Vodohospodarske chutovky aneb Las Tapas“ (únor 2011).