Mikropolutanty = makroproblém nebo jen nafouknutá bublina?

Datum: 3.10.2019
Téma mikropolutanty se táhla jako červená nit celou konferencí VODA v Poděbradech.

Jako první se tématem zabývali mlaďoši na svém semináři skupiny YWP. Na závěr sezení byly vytvořeny pracovní skupiny a z nich vypadly závěry jako např.:

Na objednávku nás lidí se vyrábí, vyvíjí a používají látky, z nichž některé jsou pro nás škodlivé i v malých koncentracích. Bohužel jejich škodlivost identifikujeme až jsou v životním prostředí a často ani neumíme (někdy nechceme) posoudit míru jejich škodlivosti, což je využíváno lobbisty (nebo jen lovci informací) k vytváření zavádějících informací, na základě kterých se mohou vytvářet úmyslně nebo i neúmyslně chybná rozhodnutí. Tato rozhodnutí pak mohou mít značné ekonomické nebo dokonce i ekologické následky – nechováme se udržitelně a zdůvodníme to předběžnou opatrností (strachem z neznámého).

Námět, jak z toho ven:

Identifikovat objevené mikropolutanty (některé nejsou nové, ale jen objevené díky lepší technice), nebrat je jako celistvou skupinu, ale posoudit individuálně vliv jednotlivých, a to z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí jako celek, tj. udělat rizikovou analýzu a podle ní navrhnout opatření.

Ideální by samozřejmě bylo, aby riziková analýza byla provedena vždy před uvedením nového výrobku na trh, a aby předběžná opatrnost byla uplatněna v tomto kroku (tj. u zdroje) a ne až ve chvíli, kdy řešíme, co s odpadem. Dále aby existovala např. i trestní odpovědnost za chybně provedenou rizikovou analýzu.

Během konference pak zazněly přednášky týkající se recyklace odpadních vod, hospodaření se srážkovými vodami a k problematice zpracování kalů. K problematice recyklace se mi moc líbila přednáška profesora Wannera na téma recyklace odpadních vod v EU a ČR ukázala značné rozdíly v přístupu k opětovnému využívání odpadních vod u nás a v zahraničí. Zatímco v ČR není recyklace odpadních vod legislativně ukotvena a také se až na výjimky nepoužívá, v Evropě využívá recyklace celá řada měst a regionů. U nás ale panují obavy z možné kontaminace recyklovanou vyčištěnou vodou a využívat takovou vodu například k závlahám zákon vysloveně zakazuje. Jak ale vyplývá z dosavadních poznatků, možnost kontaminace hospodářských rostlin (a tedy potravin) tímto způsobem nepředstavuje zdravotní riziko. Má poznámka – když se odborná veřejnost na takové konferenci baví o recyklaci, tak nějak zapomíná na recyklaci v malém – tj. v rámci domů a rodinných domů.

Jak velkým problémem z hlediska vlivu na zdraví a biodiversitu jsou pesticidy, ukázala prezentace Víta Kodeše (ČHMÚ) „Problematika pesticidů v ochraně vod“. Odhalila některá zajímavá data týkající se množství pesticidů a jejich pozůstatků v povrchových a podzemních vodách. Obecně přitom platí, že pesticidy jsou více zatížené povrchové vody než vody podzemní. Pouze 4 procenta vzorků z povrchových vod byla prosta pesticidů, a to především v horských oblastech.

Ukazuje se, že naproti tomu další strašák – mikroplasty je, co se týká odpadních vod a kalů, zatím spíše nafouknutá bublina. Zejména pro laickou veřejnost by byly jistě velmi překvapivé některé údaje z prezentace „Mikroplasty v čistírenských kalech“ Pavla Jeníčka (VŠCHT), například, že v jedné dávce (1,6 gramu) zubní pasty s bělícími účinky je zhruba 4 000 kusů mikroplastů, které takové zubní pasty obsahují. To je přitom mnohem vyšší množství, než je počet mikroplastů na odtoku z úpraven nebo čistíren odpadních vod. Jak nedávno uvedla Světová zdravotnická organizace (WEHO), v současné době „neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly obavy o zdraví lidí“, pokud jde o konzumaci pitné vody. Pokud si dovolím shrnout problematiku mikropolutantů, pak musím souhlasit s YWP – rizika mikropolutantů je potřebné vyhodnocovat individuálně, a to jak z hlediska jejich škodlivosti, tak i z hlediska jejich původu. Původ těch pro vodu nejproblematičtějších, pokud vezmeme konkrétní lokalitu, vůbec nemusí být v komunální sféře a opatření v komunální sféře jsou pak nelogická.

Předseda výboru České asociace pro vodu (CzWA) David Stránský následně prezentoval „Akční plán pro hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích“, což je další oblast, která s čistotou toků souvisí.

Během dvou dnů zazněla celá řada dalších přednášek víceméně podporujících to, co zaznělo již v úvodu. ASIO do programu přispělo třemi příspěvky (ve skutečnosti jich bylo více, pokud bereme v úvahu prezentace výzkumných projektů). Asi nejvýznamnější byl příspěvek týkající se venkova a jeho odkanalizování (viz webinář ČOV v malých obcích a při nízkých koncentracích znečištění odpadní vody).

Ing. Karel Plotěný

 

Kontakty

ASIO TECH, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required