Fórum udržitelného rozvoje Praha 2019

Datum: 18.12.2019
obrázek
Blíží se konec roku a úměrně tomu roste počet seminářů v Praze. Na tomto semináři mě překvapila účast – to je to, co mě přepadlo hned na první pohled do sálu – více než 200 účastníků.

V prezenčce pak bylo vidět, že zájem je především z ministerstev a dalších centrálních institucí. Že bychom začali s udržitelností od hlavy?

Hlavním přednášejícím byl Jeffrey Sachs, který je známý svými knihami o udržitelnosti. Studoval ekonomii na prestižní Harvardské univerzitě, kde také získal titul profesora, je profesorem na Kolumbijské univerzitě a působil jako poradce např. polské vlády. Ve svém příspěvku nás Čechy napřed pochválil za změny a snahy o udržitelný rozvoj v nejrůznějších kategoriích (chudoba, rovnoprávnost), ale pak naopak zmínil, že Česko dělá málo v boji proti klimatickým změnám.

Podle něj se o klimatické politice EU bude rozhodovat ve státech, které se nyní spoléhají po energetické stránce na spalování uhlí při výrobě elektrické energie, jako je i Česká republika. 

Sachs s jistou mírou nadsázky dodal, že „budoucnost světa se rozhodne v Praze“. Podle něj je totiž způsob, jakým EU přejde do doby bez uhlí a dalších fosilních paliv, zcela zásadní. A zásadní bude i postoj východoevropských států (např. Polska), mezi které patří i ČR. Vyjádřil také přesvědčení, že ostatní země světa, především ty v Asii, se v případě evropského vůdcovství v boji proti snižování emisí připojí. Získání Číny, Indie, Afriky či Latinské Ameriky ke spolupráci při dekarbonizaci ekonomik označil za klíčové z hlediska boje proti klimatické změně. Jejich podíl je ještě vyšší než Evropy.

Klimatické změny

To, že teplota roste, je zřejmé z jejího sledování. Jako hlavní opatření vidí dekarbonizaci formou snížení emisí (a to nejen CO2, ale i metanu atd.) a jako hlavní problém vidí v tom, aby se cíl – dekarbonizace do roku 2050 naplnil. Což představuje nelehký úkol – prosadit zásadní změnu.

Jednak to předpokládá změny v chování lidí a pak hlavně systémové změny v chování společnosti. Chod ovlivňují velcí hráči a ti si pod sebou neuříznou větev jen tak (nutná změna politiky, ale vliv velkých hráčů na marketing a politiky je značný). Změny v chování lidí jsou cenné, avšak nedostatečné. Problém je motivace a motivovat se snížením nebezpečí v budoucnu je těžké. Jednodušší a přirozené je bojovat proti změnám, které chtějí změnu chování a vyšší energetický výdaj (v podstatě je zákonité, dokud to jde, žít na úkor budoucna a zdůvodňovat proč něco nejde) – tj. zatím je tedy i praktická politika nastavena proti změnám. Navenek tedy oficiální vedení společnosti sice udržitelnost v otázce klimatu proklamuje, je dokonce podporován třeba i výzkum, ale v reálu, který klima ovlivňuje, se děje minimum (nebo změny probíhají příliš pomalu). Stále ještě přibývá dopravních prostředků, lidí, rozšiřuje se těžba uhlí a ropy, nemění se způsob stravování…

Změna systému se obvykle děje přes legislativu (parlament) a zrovna tam dochází k minimálním změnám.  Přímý vliv obchodu na politiky (lobismus) a (ne)schopnost politiků, nebo spíše neochota prosadit klimatická opatření na úkor sociálna nebo ekonomických opatření, je zřejmá. V podstatě se jedná o střetnutí etiky s ekonomikou v době, kdy naléhavost je hypotetická (i když statisticky dokazatelná a zřejmá) – svou roli tak sehrají emoce (otázkou je jakou).

  

Obr.: Růst teploty, růst skleníkových plynů a plán na jejich minimalizaci (dekarbonizaci).

Sándor Kerekes z Korvínovi univerzity v Budapešti pokračoval v podstatě shrnutím hrozeb, které nás čekají – vyčerpání zásob, nárůst populace atd. Pak upozornil na několik zákonitostí – s rostoucí komplexností roste nejistota (nutno se proto líp naučit řešit věci komplexně) a přibývá neznámých při rozhodování, vzdělání je zaměřeno jen na to, co známe. Mohou se objevit „černé labutě“ – podstatné jevy, které jsme nebyli schopni předpovědět. Mimo ukázání dalších závislostí (rychlost rozvoje je nepřímo úměrná počtu lidí) a paradoxů (největší přínos robotů do budoucna vidí v Řecku nebo Jižní Africe a naopak nejmenší v USA) upozornil ještě na to, že štěstí neroste automaticky se spotřebou – tj. že je i přirozená bariéra proto, aby se nezvyšovala spotřeba za každou cenu.

V dalších přednáškách pak bylo ukázáno, že technický rozvoj, tedy technologie mohou přispívat k udržitelnosti – např. sdílené informace šetří náklady na dopravu nebo podstatně mohou podpořit fyzické aktivity – např. aplikace určující rostliny umocní radost z pohybu a zároveň pomohou získat informace pro přehled o změnách biodiversity.

Můj závěr – Svět se dál bude technologicky rozvíjet, avšak s rostoucím dosahem toho, co je objevováno, musí růst i odpovědnost za to, aby byl vývoj udržitelný. No a k tomu musí ještě být řešeno to, že se tak nechováme dnes, tj. snažit se napravit následky naší nerozvážnosti v minulosti. K čemuž nám paradoxně může zase pomoct technologický rozvoj, ale směřující k udržitelnosti.

Ing. Karel Plotěný

 

Kontakty

ASIO TECH, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required