Mezinárodní projekt „Circular Agronomics“

8. 1. 2020

Kvalitní a výnosná půda, však není nevyčerpatelným zdrojem a bohužel pro nás, o tom dává vědět. Vysoká eroze, prašnost a neschopnost zadržet vodu jsou prvním varovným signálem. Mezinárodní projekt „ Circular Agronomics “ podporovaný Evropskou unií se na tuto problematiku dívá jako na komplex do sebe navazujících prvků - od problematiky s nakládáním odpadů, přes čištění odpadních vod , až po využití přírodních zdrojů jako alternativy za průmyslová hnojiva. Jedním z cílů projektu je také navrácení organických živin do půdy. Přesněji řečeno, navrátit půdě živiny takovým způsobem, aby je byla schopna co nejefektivněji využít a zároveň se jednalo o organické zdroje uhlíku (C), dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Zmíněné prvky jsou totiž naprosto zásadní pro dlouhodobě udržitelnou zdravou a úrodnou půdu. Proč přírodní zdroje?

Hojně využívaná minerální hnojiva jsou v dlouhodobém časovém horizontu neefektivní. Odhaduje se, že přibližně 13,5 milionu tun dusíku a 1,8 milionu tun fosforu vstupuje do zemědělského systému ve formě minerálních hnojiv. Z každých 5 tun dusíku je však pouze 1 tuna hodnotně přeměněná na výrobky pro lidskou spotřebu. Vyjádřeno čísly pouhá 4 %. Takto malá účinnost, spolu se špatnými postupy hospodaření s půdou, vedou ke ztrátě organického uhlíku. Tyto aspekty vedou také ke ztrátám jiných živin z půdy do prostředí a cenná půda nám mizí před očima. Jak tedy pomoci půdě?

Jednou z variant, jež na svá bedra převzala firma ASIO TECH spol. s r.o, je využití koncertované syrovátky. ASIO má dlouholeté zkušenosti v oblasti čištění komunálních i  průmyslových odpadních vod . Mimo běžné postupy, využívané pro čištění odpadních vod, se zaměřuje i na využití membránových technologií , tj. mikrofiltrace, ultrafiltrace a reverzní osmózu.

Obr. 1 - Pilotní ultrafiltrační jednotka

Pokus započal začátkem října 2019. Experimentální pole bylo rozděleno na dvě části, přičemž na jedné části bude aplikovaná syrovátka, na druhé části budou použita minerální hnojiva. Pro posouzení výnosnosti půdy byla zaseta ozimá pšenice. Po dosažení vývojové a růstové fáze DC 21 došlo k odebrání půdních vzorků a přípravy syrovátky pro její aplikaci na půdu.

Obr. 2 - Experimentální pole ve vývojové fázi DC 21

Zde byla využita ultrafiltrační jednotka, jež dokázala trojnásobně zvýšit obsah sušiny z 5 % na 15 %. Na obrázku je znázorněn rozdíl zahuštěné (vlevo) a nezahuštěné (vpravo) syrovátky.

Obr. 3 - Porovnání zahuštěné a nezahuštěné syrovátky

Takto upravená syrovátka byla převezena na pole a vzhledem k požadavkům na přesné dávkování syrovátky, bylo použito 10 l konví k rovnoměrnému rozložení dávky (6m ³ ).

Obr. č. 4. Aplikace syrovátky na Ozimní pšenici

Odebrané vzorky jsme nechali ve spolupráci s Mendelovou Univerzitou otestovat na požadované parametry. Další aplikace syrovátky je plánované na březen roku 2020. Celkově bude probíhat troje až čtvero hnojení. Pro více informací o projektu navštivte webové stránky https://www.circularagronomics.eu/ .

Na závěr bych chtěl moc poděkovat pánům doc. Ing. Petru Škarpovi, Ph.D., doc. Ing. Liboru Kalhotkovi, Ph.D. a paní Ing. Janě Šimečkové, Ph.D. za obětavou spolupráci.

Jakub Tobiáš