Čínská vodní revoluce

Datum: 23.7.2020
Asi před 15 lety se Čína pokusila o vodohospodářská opatření, která by snížila dopady ničivých povodní, rozsáhlého znečištění a špatných vodohospodářských praktik.

Asit K. Biswas a Cecilia Tortajada (autoři článku)

Během posledního desetiletí zaváděla opatření v oblasti vody, které nejlépe vyhovují jejímu systému správy. O této změně se moc neví. Čína ale dosáhla v tomto období chvályhodného pokroku co se týká všeobecných opatření, nových způsobů hospodaření s vodou, včetně využívání nových technologií a způsobů řízení.

V tomto příspěvku zmíníme pouze tři aspekty. První jsou „města jako houba“, která snižují odtok dešťové vody do řek rozšiřováním absorpčních kapacit městských oblastí. To zahrnuje výstavbu umělých mokřadů pro skladování dešťové vody, střešní zahrady, propustné chodníky a dešťové zahrady. Cílem je, aby 80 % městských oblastí pohltilo a znovu použilo nejméně 70 % dešťové vody. Druhý je zavedení systému manažerů řek, který byl úspěšně použit při čištění jezera Lake Tai a následně zaveden po celé zemi. Třetí je použití robotiky a umělé inteligence ke zlepšení vodního hospodářství, v tomto ohledu jsou Číňané asi 10 let před jakoukoli jinou zemí.

Před více než deseti lety se Čína rozhodla důkladně prozkoumat, jakým způsobem hospodaří s vodními zdroji. Jejím cílem bylo ukončit ničivé povodně a znečištění, které dlouho trápilo zemi a brzdilo její ekonomický rozvoj. Výsledek byl revoluční. Za pouhých 15 let se Čína změnila z outsidera na světového lídra v oblasti technologií souvisejících s vodou a managementem vody.

Podívejme se na tři oblasti, ve kterých Čína sehrála průkopnickou roli, a kde by se zbytek světa mohl poučit z jejího příkladu.

1. Města jako houba.

Rychlá urbanizace neustále zmenšovala plochy ve městech, které mohly absorbovat dešťovou vodu, např. prostřednictvím zaplňování mokřadů a jezer. Nepropustné stavební materiály tento problém ještě zhoršily, což vedlo k řadě velkých městských povodní. Reakce Číny byla ambiciózní i inovativní – „města jako houba“ = sponge cities.

Zavedením strategie „města jako houba“ do čínských metropolí se snižuje odtok dešťové vody rozšiřováním a zvyšováním absorpční kapacity městských oblastí. To pomáhá nejen snížit záplavy, ale také přispívá k zabezpečení vody. Další výhodou rozšíření „sponge cities“ je ochlazování prostředí v městských částech. Cílem strategie je zajistit, aby 80 % čínských městských oblastí absorbovalo a znovu používalo nejméně 70 % dešťové vody, odhad nákladů byl 1,6 trilionu CNY.

Jsou plánovaná nová města a rozšíření těch stávajících. Každé z nich už bude obsahovat umělé a scénické mokřady pro skladování dešťové vody, střešní zahrady na budovách, propustné chodníky, které účinně zachytí a zasáknou dešťovou vodu.

2. Robotika a umělá inteligence

Čínské společnosti udělaly pozoruhodné pokroky v robotice, umělé inteligenci a analýze dat. Mnoho z nich bylo zavedeno i do vodního hospodářství.

Jednou z nejúspěšnějších je společnost Dadu River Hydropower Development Company v Čcheng-tu, která je technicky pravděpodobně 10 let před jakoukoli společností na světě. Společnost je zodpovědná za plánování, výstavbu a správu 28 velkých vodních přehrad na řece Dadu, přítoky řeky Yangtze, dešťové vody a dešťové zahrady, kde se lidé každého věku spojují s přírodou. Projekt „města jako houba“ se již osvědčil během silných dešťů při výrobě vodní energie na kaskádě přehrad ve Wu-chanu, Xiamen, Lingang a Suining. Vzhledem k tomu, že výrobní kapacita přehrad je vyšší než kapacita sítě, musí být z jednotlivých přehrad uvolněno určité množství vody bez výroby elektřiny. Umělá inteligence pomáhá dosáhnout toho, že díky analýze hydrologických a ekonomických podmínek a energetických požadavků na poptávku se systém rozhoduje v reálném čase. Stejně působivé je i využití robotiky. Roboti se neustále pohybují uvnitř přehrad, shromažďují data z různých senzorů, která jsou okamžitě přenášena do centrálního datového systému. Všechny tyto informace jsou okamžitě analyzovány, aby se zlepšil výkon všech systémů.

3. Manažeři řek

Technologie jsou důležité, ale jasné určení zodpovědnosti za vodní hospodářství sehrálo významnou roli při rozvoji čínského pokroku. Tento postup byl poprvé vyzkoušen u jezera Lake Tai ve střední Číně, které bylo znečištěno modrozelenými řasami. Řasy ohrožovaly zásobování pitnou vodou více než pěti milionů lidí. Konkrétní jednotlivci dostali odpovědnost za řízení kvality vody pro konkrétní oblasti. Za pouhé dva měsíce se kvalita vody výrazně zlepšila a pokrok pokračoval. Greenpeace East Asia zaznamenalo, že podíl povrchové vody vhodné pro lidské použití v provincii Jiangsu, v níž se nachází jezero, se zlepšil z 35,5 % v roce 2011 na 63,9 % v roce 2016.

Po tomto úspěšném experimentu byli na základě této pilotní studie jmenováni manažeři řek v řadě dalších oblastí a Čína rozšířila program na celou zemi. V současné době existují čtyři úrovně manažerů řek - pro vesnice, okresy, města a provincie. Každému manažerovi řeky je přiřazena specifická oblast řeky nebo jezera. Každá provincie má manažera provinční řeky, který je zároveň vůdcem provinční vlády. Stejně jako se Čína industrializovala za něco málo přes 35 let, aby se stala druhou nejdůležitější globální ekonomickou mocí, tak jsme přesvědčeni, že své problémy se znečištěním vody a ovzduší vyřeší tak za 10 let, což je podstatně kratší doba, než by to stejné trvalo západním zemím.

 

Zdroj:

Překlad článku https://thewaternetwork.com/article-FfV/chinas-water-revolution-t9S1K-bES4gBuRQ8iVtKgQ 

https://mega.online/en/articles/water-efficiency-examples-in-china 

 

Kontakty

ASIO TECH, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required