Účastníci si vedle přednášek, o kterých ještě bude zmínka, mohli přímo v praxi osahat a pocítit, jaký je rozdíl mezi šedou a  modro-zelenou infrastrukturou (MZI).

Ideální k tomu byl i letní den, kdy vynikly rozdíly mezi místy se zelení a bez zeleně – až 50stupňový rozdíl na jednotlivých objektech je prokazatelný důkaz toho, že zeleň je nejlepší klimatizační jednotka a modro-zelená infrastruktura je cesta k tepelné pohodě.

Exkurze po objektu firmy LIKO-S, a.s. jen podtrhla to, co bylo řečeno v přednáškách Ing. Libora Musila a Ing. Karla Plotěného. „Domy jako stromy“ (Ing. Musil) a v podstatě les v zástavbě je návod, jak vylepšit malý vodní cyklus a eliminovat tepelné ostrovy ve městech. Obdobně „Udržitelný přístup k řešení vodního hospodářství“ (Ing. Plotěný) je cesta, jak hospodařit s vodou ve prospěch lidí a jejich pohody a ne primárně jako optimalizovaný zdroj příjmů.

V rámci přednášek týkajících se realizace MZI bylo konstatováno, že na jedné straně se již mnohé v přístupu změnilo – jsou již k dispozici výrobky a technologie, dokonce jsou i dotační tituly podporující MZI. Na druhé straně je to paradoxně stát a legislativa, která často dobrý úmysl tak zkomplikuje, že investora od použití zeleného řešení odradí. Pravdou z praxe je, že na místo toho, aby stát byl ten subjekt, který bude v zájmu lidí prosazovat udržitelnost a novinky, tak nositelem pokroku jsou většinou samotné subjekty, které riskují postihy za nedodržení legislativy. Ale ono to tak v historii bývá – vizionáři se používají jako palivo a stávající systém často vydává víc energie proti změnám než na jejich optimální prosazení.

Mělo by stále platit, že i sebelépe vyčištěná odpadní voda je stále odpadní? Není argumentem, že jen recyklací bazénových vod , které se dnes vypouští, by se dalo ušetřit tolik vody, kolik jí spotřebuje např. Zlín? Je pro kvalitu vod v řekách efektivnější vydávat neekonomicky milióny na připojení stovek občanů na veřejnou kanalizaci, nebo snížit množství nečištěných odpadních vod přepadajících do toků z jednotných kanalizací? Je ekologičtější zasáknout vody z málo frekventovaných parkovišť nebo je pustit do toku přes poddimenzované odlučovače lehkých kapalin? Měly by se průmyslové vody řešit u zdroje nebo ředit ve veřejné kanalizaci a pak následně draze řešit problematiku kalu ?

Ing. Karel Plotěný