Změny v zákoně o vodách

26. 10. 2020

Úprava vody pro průmyslové účely

Šedé vody

Řadu lidí v souvislosti se suchem zajímalo, jak se vypořádají s cirkulační ekonomikou v oblasti vod, tj. zda voda bude konečně v praxi, nejen v proklamacích, brána jako zdroj, surovina a budeme se ji snažit chránit i snižováním její potřeby a recyklací. Do vodního zákona se změny v tomto duchu prosadit nepodařilo, i když nějaké pozměňovací návrhy v tomto duchu padly a  ASIO se snažilo, co síly stačily. V zákoně o odpadech, který by nejlépe podpořil snahu o udržitelné nakládání, tj. nastavil by priority jako pro odpady (předcházet, znovu používat, recyklovat vodu a až jako poslední likvidovat vodu a její obsah s vynaložením dodatečné energie), zůstalo ustanovení, že na odpadní vody se zákon nevztahuje, pokud nakládání s nimi je předmětem jiných právních předpisů. Překvapivě jednoznačně, v kontrastu s projednáváním změn ve vodním zákoně, se podařilo prosadit změnu zákona o ochraně veřejného zdraví a dění kolem užitkové vody a v podstatě nastavit obdobně tak, jak se řeší dodávky pitné vody. Vsazený podstatný odstavec, kterým bereme použitou vodu na vědomí, vypadá následovně:

„Užitkovou vodou se rozumí srážková voda nebo šedá voda , která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.“

Je to určitě krok správným směrem, ve směru udržitelnosti a cirkulárních filosofií a asi by bylo dlouhodobě neudržitelné recyklaci ve velkém i malém stále odmítat, když přibývá norem (Evropských i ISO) a předpisů řešících recyklaci. Nevím ale, co brání tomu, aby užitkovou vodou byla i vyčištěná odpadní voda , když dnes není problém vyčistit odpadní vodu na úroveň pitné a použít ji na výrobu piva, nebo prodávat jako pitnou balenou. V každém případě je to posun a otázkou teď je, jaký bude krok č. 2 – prováděcí předpis, po praktické stránce. Jak se říká „Ďábel je v detailech“ a často i nějaká čárka v souvětí, nebo metodický výklad, umí praktické využití zkomplikovat tak, že na první pohled dobře myšlená a propagovaná myšlenka je nakonec využitelná jen částečně. Omlouvám se, že jsem mírně skeptický, ale současná praxe je taková, že ze zákonů a následného chování úřadů je spíše zřejmé, co se nesmí (někdy alibistické chování), než co je možné. Určitě by věci prospělo, kdyby legislativa místo překážek a konzervativního přístupu spíše recyklaci podpořila, tj. nastavila podmínky tak, aby byla pro ty, co se chtějí chovat udržitelně, co nejpraktičtější.

Ing. Karel Plotěný