Venkov na rozcestí – globalizovat, nebo řešit udržitelně?

Datum: 13.11.2020
obrázek
Tradiční podzimní seminář firem ASIO se konal již po dvacáté šesté, i když tentokrát netradičně v online formě.

VENKOV je téma, které je aktuální hned z několika důvodů. Bavíme se o adaptaci krajiny na sucho, o modrozelené infrastruktuře, o cirkulární ekonomice a agronomii atd. Otázkou je, zda se slova a činy zatím nerozcházejí, a zda venkov dál nepokračuje směrem ke globalizaci. To se týká zemědělství, ale také například řešení odvádění odpadních vod. 

Seminář si dal za cíl ukázat venkov v souvislostech a prakticky se zaměřit na dvě oblasti – odkanalizování a řešení kalu. O souvislostech mezi krajinou, jejím použitím a klimatem pojednal s nadhledem RNDr. Rožnovský. Z jeho příspěvku bych upozornil na následující skutečnosti. I přes letošní deštivý rok jsou stále nedoplněné podzemní vody, a tedy nevyužité možnosti akumulace vody v krajině, což je i následek změny infiltračních vlastností krajiny. Pro pochopení ovlivňování klimatu je podstatné pochopit to, jak prostředí nakládá se sluneční energií. Dalším příspěvkem k pochopení toho, jak se voda v krajině (půdě) chová, přispěl Ing. Záhora CSc. Bez oživené půdy a biodiverzity dochází k tomu, že se voda nezasakuje do hlubších vrstev, ale naplní kapiláry horní vrstvy, podpoří splach a tvorbu mělkého kořenového systému, který je pak náchylný na sucho. Tj. vodní kapacita krajiny je minimální. Podstatné pak je, že bez organiky v půdě není biodiverzita v půdě a činnost bakterií, schopných získávat nutrienty z prostředí, musí být nahrazena umělými hnojivy, což má zase další následky jako např. zvyšování těžkých kovů v půdě. Podstatné je pak to, že prozatím dotační politika k podpoře technologií zvyšujících biodiverzitu nesměřuje, i když by se tak z proklamací politiků zdálo.

Na praktická systémová témata se zaměřil Ing. Plotěný prezentací zkušeností z Německa a Rakouska. Podívejte se na ukázku ze semináře týkající se kalové problematiky v Rakousku:

Na základě přeložených článků a zpráv z těchto německy mluvících zemí ukázal, že postup, kdy legislativa vychází z reálných možností, je následování hodný. Poučit se můžeme jak z debaty rakouských expertů ohledně řešení kalové problematiky, tak i ze zkušeností z použití domovních čistíren odpadních vod v Německu a Rakousku.  Z informací o Rakousku a kalu je možná dobré zmínit a uvést na pravou míru informace o řešení kalové problematiky – mimo jiné to, že kal minimálně od 15 % obyvatelstva bude řešen v zemědělství (což odpovídá čistírnám do 15 tis. EO). O monospalování je zatím rozhodnuto u ČOV větších než 50 tis. EO, výhledově se pak předpokládá, že spalovat se bude kal od 85 % obyvatelstva. Ale stále ještě probíhá i debata o tom, jak optimálně řešit logistiku a další návaznosti. Z informací o domovních čistírnách je možná důležité to, že obě země decentrál považují za rovnocenné řešení centrálním řešením tam, kde je ekonomicky nesmyslné za každou cenu řešit centrálně. V Německu je to cca 10 % obyvatelstva, v Rakousku cca 4-5 %. Důležitá je i jejich strategie – protože nemůžeme jako stát kontrolovat domovní ČOV, je potřeba najít jiný způsob – sebekontrola, odborný servis a expertní kontrola a až tento systém kontroluje stát. Tj. jinou cestu nemáme, ale musíme udělat všechno proto, aby toto řešení co nejméně zatížilo, jak stát, tak i ty, které k vyšší úrovni čištění odpadních vod nutíme. Zajímavý je i vývoj použitých technologií – jak v Rakousku, tak i v Německu je dnes nejvíce povolovaných čistíren buď SBR (aktivace) nebo vegetačních čistíren (vertikální provedení) a začíná se prosazovat dělení vod a jejich oddělené zpracování. Oddělení exkrementů a jejich místní použití a vyčištění šedých vod s jejich následným zasáknutím je považováno za nejšetrnější způsob likvidace lidských fekálií a odpadních vod (tento trend je podporován mimo jiné i ve Finsku nebo Norsku), přinejmenším tam, kde hrozí trofizace povrchových vod nebo v horských oblastech. 

Konkrétními technickými řešeními se pak zabývali MSc. Prachař a Ing. Foller, kteří se věnovali zpracování kalů. Ing. Prachař především odvodnění kalů s využitím dehydrátoru a Ing. Foller představením technologie na hygienizaci kalů kyslíkem. Ing. Prax pak představil nové výrobky určené pro řešení modrozelené infrastruktury – propustné povrchy, prvky pro opěrné zdi, zemina se sorpčními účinky, destruktory atd.

Ing. Karel Plotěný

 

Kontakty

ASIO TECH, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required