Šedé vody v Německu - legislativa ve světle směrnice DWA-M 277

Datum: 15.3.2021
Směrnice DWA – M277 obsahuje doporučení k navrhování zařízení na zpracování a využití šedých vod a jejích některých proudů.

Podstatné pro pochopení směrnice DWA – M277 jsou obrázky jednotlivých koncepcí využití šedých vod, jeden zobrazuje recyklaci šedých vod (opětovné využití) a druhý její vypouštění do podzemních nebo povrchových vod. Z tohoto rozdělení se pak odvíjí i rozdíly v přístupu k těmto vodám z hlediska použití příslušných legislativních předpisů.

Zpracování a využití jednotlivých proudů šedé vody

Obr. 1 Zpracování a využití jednotlivých proudů šedé vody

Zpracování šedé vody k jejímu vypouštění do vod povrchových nebo podzemních 

Obr. 2 Zpracování šedé vody k jejímu vypouštění do vod povrchových nebo podzemních 

Odkazy na právní rámcové podmínky

Všeobecně

Zákonné požadavky na stavbu a provoz zařízení na využití šedých vod vychází bezprostředně z požadavků „Zákona o prevenci a potírání infekčních chorob u lidí“ (Infektionschutzgesetz-IfSG) a navazujících nařízení jako například Nařízení o pitných vodách (Trinkwasserverordnung – TrinkwV) a Nařízení o všeobecných podmínkách zásobování vodou (AVBWasserV). Další zákonné nároky a požadavky vyplývají ze stavebních zákonů a právních předpisů ohledně zásobování vodou a řešení odpadních vod.

Zřízení na nakládání a využití šedých vod podléhají dalším směrnicím a technickým specifikacím. Pro vystavení CE prohlášení musejí odpovídat evropským směrnicím jako např. Směrnicím pro strojní zařízení (Směrnice 2006/42/EG), Směrnicím pro nízké napětí (Směrnice 2014/35/EU) Směrnici pro elektromagnetickou kompatibilitu (Směrnice 2014/30/EU).

Stavební právo

Stavební výrobky je nutné vyrobit v souladu s Nařízením k stavebním výrobkům (Bau PVO, Verordnung EU Nr. 305(2011) stavební materiály a v souladu s dalšími nařízeními pro výrobky.

V některých spolkových zemích nepodléhají domácí zařízení určené k zásobování vodou stavebnímu povolení.  Pro zařízení na hospodaření s dešťovou vodou a šedou vodou do objemu nádrže 50 m3 stačí zpravidla ohlášení (MBO 2002§61 Abs.5c).

Vodní právo

Šedé vody v případě vypouštění do vod podzemních nebo povrchových podléhají vodnímu právu. Vypouštění vyčištěných šedých vod se řeší podle Vodního zákona (Wasserhaushaltgesetz WHG) a potřebuje podle §8 WHG úřední povolení. Vodoprávní povolení představuje odvolatelné a případně časově ohraničené povolení k nakládání s vodami (WHG 2009)

Šedé vody, které se recyklují za účelem opětovného použití nejsou odpadními vodami, které podléhají vodnímu zákonu. Obvykle se jejich použití řídí vyhláškou - Provozním řádem  pro odpadní vody příslušné obce (Abwassersatzung der Gemeinde), který vychází z obecných nařízení příslušné spolkové země.

Nařízení k zásobování vodou 

V soulad s výkladem Všeobecných podmínek pro zásobování vodou (AVBWaserV) z roku 1980 se opouští obecní vyhlášky a zásobování vodou se řídí pravidly v předpise ABVWaserV 1980. Vodohospodářské společnosti musí, pokud je to rozumné, umožnit zákazníkům odběr za jím požadovaným účelem nebo ho omezit na částečný odběr (AVBWasserV 1980 §3 odst. 1). Nařízení ohledně kvality pitné vody (TrinkW) zaručuje občanům kvalitní pitnou vodu a spotřebitelé nesmí poškozovat její kvalitu, proto jsou povinni zohlednit §13 odst. 4 TrinkW při uvádění do provozu a oznámit instalaci zařízení na využití srážkových a šedých vod zdravotnímu úřadu, stejně tak i podstatnou změnu nebo jeho odstranění. Zařízení určená pro veřejnost podléhají dohledu zdravotního úřadu a provozovatel musí zajistit potřebnými opatřeními, že zařízení nebude mít zpětně vliv na vodovodní síť. Po technické stránce musí být zabezpečeno, aby nebylo propojeno potrubí užitkové (srážkové nebo recyklované) vody a pitné vody, systémy musí být od sebe barevně odlišeny, odběrná místa užitkové vody musí být trvale opatřena předepsanou značkou. Dohled na dodržování zákona TrinkW je v kompetenci jednotlivých spolkových zemí, a tak mohou existovat odchylky v jeho uplatňování v souvislosti s koncepty opětovného využití vody.

Hygienické zabezpečení (Zákon o ochraně proti infekci – IfSG) 

Z pohledu tohoto zákona je potřebné zamezit přenosu nemocí, infekci včas rozeznat a jejímu šíření zabránit. Voda pro lidskou spotřebu (včetně vody pro plavecké bazény) podléhá podmínkám zákona IsSG.7 část (Wasser) a kritériím §37 odst. 1. Musí být dosaženo toho, že používáním vody nedojde k poškození lidského zdraví.

Kvalita šedých vod

Byla ověřována řadou výzkumných projektů a uvedena v řadě norem a přehled je i v DWA-M277. Podstatné je, zda šedá voda obsahuje i vody z praček a případně mytí nádobí. Podle toho se v této směrnici voda dělí na málo zatížené (lehké) šedé vody (typ A) a ty dále na :

  • Typ A1 (jen vody z vany a sprchy),
  • Typ A2 ( vody z vany, sprchy a umývadla),

a na silně zatížené šedé vody (typ B) – tj. vody obsahující šedou vodu z kuchyně nebo pračky:

  • Typ B1 (vana, sprcha, umývadlo a pračka)
  • Typ B2 ( vana, sprcha, umývadlo a pračka a /nebo kuchyně)

Jednotlivé typy vod se liší koncentrací znečištění a případně i hodnotou pH – podrobněji viz tabulka v DWA-M277. Podstatné je, že typ B může mít vyšší koncentrace fosforu (jdou ovlivnit výběrem mycího prostředku), vyšší obsah textilních vláken a vody z kuchyní mohou obsahovat plovoucí nečistoty (i tuk). Z hlediska hygienického jsou zřejmé rozdíly v mikrobiálním zatížení jednotlivých typů vod, velké rozdíly jsou i mezi vzorky jednotlivých typů vod.

Tab. 1: Mikrobiální zatížení jednotlivých druhů vod

Parametr

Šedá voda TYP A

Šedá voda TYP B1

Šedá voda TYP B2

Celkové koliformní bakterie (1/ml)

101 - 105

102 - 106

105 - 108

Fekální koliformní bakterie (1/ml)

101 - 105

102 - 106

102 - 106

Které vody se použijí vyplývá z cíle, které si ohledně recyklace stanovíme.

Účel použití, požadavky na kvalitu a postupy zpracování šedé vody

Všeobecně

Obecně má být provozní voda vyrobená z šedé vody hygienicky (bakteriálně) nezávadná, pokud možno bezbarvá, bez plovoucích částic, a i po delším skladování bez zápachu. Přičemž nároky na zpracování pro vlastní potřebu a pro veřejné (průmyslové) objekty se liší. V dalším jsou popsány způsoby použití šedé vody a požadavky na kvalitu, podle toho jsou pak vody děleny na třídy C1 a C2.

Použití šedé vody jako provozní vody

Splachování záchodů

Požadavky na splachování záchodů z hlediska koliformních bakterií (celkových i fekálních) vycházejí ze starých EU směrnic pro koupací vody (76/160/EWG 1976), jsou s jejím použitím rozsáhlé zkušenosti a konstatuje to i brožura berlínského senátu „Použití provozní vody v budovách“ z roku 2007. Při vycházení z použití ustanovení EU směrnice se vycházelo z toho, že když se koupáme, tak jednak máme v této vodě ponořené celé tělo, a příležitostně můžeme vodu polknout nebo i vdechnout aerosol. Risiko je při tom shledáváno jako bezvýznamné.  Nejpřísnější požadavky jsou při tom ohledně Pseudomas aeruginosa. BSK a CHSK jsou pak důležité z pohledu dlouhodobého skladování.

Použití na praní (případně úklid)

Pro praní se doporučuje přihlédnout k hodnotám v tabulce 4 a kvalitě vody pro třídu C2. Výzkumy prováděné s touto kvalitou vody prokázaly, že není žádný rozdíl mezi prádlem vypraným v této vodě a vypraným v pitné vodě.  Po vyprání a usušení nebyl zjištěn žádný rozdíl z hlediska hygienického (mikrobiologického) (Töpfer et al. 2003). Pro použití užitkové vody na praní v domácnostech (i na úklid) je možné vycházet z doporučení v uvedené tabulce. Pozor – v domech určených k pronajmutí musí mít nájemník možnost praní s využitím pitné vody (BVerwG Az.8 C 41.09,2010). Další doporučení pro certifikované prádelny jsou v RAL-GZ 992 „Odborné postupy pro praní“.

Použití šedých vod ve službách

Je řada konkrétních využití např. k čištění výrobních ploch nebo mytí vozidel. Ve veřejných službách nebo průmyslu je nutné vycházet z existujících předpisů, např. mít schválení – viz B.RAL – značku.   

Závlaha v privátních podmínkách a ve veřejných prostorách

Požadavky na závlahu jsou uvedeny v DIN 19650. Zde uvedené požadavky se vztahují na hygienické (mikrobiologické) podmínky pro závlahu v zemědělství, ovocnářství a také na závlahu zeleně a sportovních zařízení. Hygienická nezávadnost se dělí do 4 tříd vhodnosti z hlediska účelu použití viz. tab. 4 v DIN 19650 (viz příloha). Z tabulky pak nepřímo vyplývá, že požadavky na tuto vodu jsou mnohem přísnější než na vodu na splachování. Pro privátní použití je doporučeno používat hodnoty v této normě. Odpovídající úprava šedé vody pro použití na závlahu je nutná.

Kvalitativní požadavky na zařízení na úpravu a zacházení s šedou vodou

Popsané využití vyžaduje i specifické požadavky na kvalitu úpravy vody a tím pádem i na zařízení. Kvalita vody, odpovídající jejímu využití, je popsaná v tabulce 4 a dále charakterizovaná jako:

C1: mechanická a biologická úprava včetně stabilizace kalu pro vody typu A

Charakteristická sestava – provzdušňovaná akumulační nádrž k použití na splachování záchodů v domácnostech

C2: mechanická a biologická úprava a hygienizace šedých vod typu A a B

Charakteristická sestava – akumulace a úprava k použití v domácnostech i veřejných zařízeních

V tabulce 2 jsou uvedeny techniky odpovídající účelu použití.  Toto shrnutí nemusí být úplné, vzhledem k vývoji dalších postupů. Zařízení na využití šedých vod může proto obsahovat uvedené postupné kroky, které jsou uvedeny na obrázku 3 a 4 a jejich uplatnění závisí na cíli, který jsme si stanovili.

Přičemž doporučení uplatňovaná při návrhu čistíren šedých vod vycházející z hodnot pro ekvivalentního obyvatele (EO) se nedají automaticky do navrhování zařízení na šedé vody přenášet. 

Tab. 2: Požadavky na upravenou šedou vodu a zařízení určené k její úpravě.

Kritéria

Požadavky na kvalitu upravených šedých vod

Třída použití

C1

C2

Způsob zpracování

Úprava/stabilizace

Úprava s hygienizací

Šedé vody

Typ A

Typ A

Typ B

Biochemické/

chemicko-fyzikální parametry

Zákal

-

< 2 NTU

BSK5

-

< 5 mg/l

Nasycení O2

> 50 %

> 50 %

pH

6,5 – 9,5

6,5 – 9,5

Hygienické parametry

Celkem koliformních bakterií

Žádný požadavek

< 10 000/100 ml

E. coli

< 1 000/100 ml

P. aeruginosa

< 100/100 ml

Vzorkování

-

…/…

Doporučené použití

Splachování WC

+

+

Zavlažování trávníků, okrasných rostlin

-

+

Zavlažování plodin

-

+

Praní *

-

+

 

Splachování veřejných WC

-

+

 

Příklady použitých technologií na úpravu

PeN,PN, ZF

stabilizace

PeN,PN, ZF, MBR

+UV,UF,RO

hygienizace

 

UV-zařízení

UF Ultrafiltrace

RO Reversní osmóza

MBR Membránový bioreaktor

PeN Systém s pevným nosičem

PN Systém s plovoucím nosičem

ZF Zemní filtr

Anotace

*UV-přenos > 60 %

Kombinace na trhu dostupných zařízení umožňuje dosažení kvality obdobné jako má pitná voda.

Schéma zpracování šedých vod

Obr. 3 Schéma zpracování šedých vod typu A na cíl dany třídou C1

Schéma zpracování šedých vod

Obr. 4 Schéma zpracování šedých vod typu A nebo B na cíl dany třídou C2

 

Vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových a podzemních

Pro vypouštění do vod podzemních nebo povrchových je nutné mít příslušné vodoprávní povolení. Všeobecné požadavky podle zákona AbwV příloha 1 mohou být východiskem. V jednotlivých případech mohou mít dozorové orgány rozsáhlejší požadavky vyplývající z vodního zákona (WHG).

Akumulace vyčištěné vody

Zařízení na využití šedých vod musí být opatřeny zařízením na automatické doplňování vody, přičemž k doplnění je možné použít dešťovou vodu nebo jinou vodu. Pokud se upravuje šedá voda jen pro účely závlahy, pak není doplňovací zařízení nutné.  Pro technické provedení platí příslušné normy např. DIN 1989-1, DIN EN 1717 atd.

Provoz a údržba zařízení na využití šedých vod

Uvedení do provozu zařízení na úpravu šedé vody se oznamuje příslušnému orgánu – viz Nařízení o pitných vodách.

Všechny části zařízení, které je nutno obsluhovat nebo servisovat musí být lehce přístupné.

Po instalaci musí výrobce, nebo instalační firma předat provozovateli návod k obsluze. Provozovatel musí být upozorněn na všechny potřebné činnosti související s provozem.

Po instalaci musí být zpracován a předán předávací protokol. Je nutné mít zdokumentované, že proběhlo předání protokolu a ústní seznámení provozovatele se zařízením.

Je doporučeno, aby se v případě poruchy zařízení, aktivovalo automatické doplňování vody a porucha byla automaticky hlášena. Za zařízení je odpovědný provozovatel nebo jím určená osoba. Provoz se musí řídit návodem k obsluze.

Údržbu je nutné provádět pravidelně podle požadavků výrobce a to odborníkem. Doporučuje se uzavření servisní smlouvy.

Umístění zařízení na recyklaci šedých vod

Umístění vyplývá z místních možností. V případě umístění v budově je nutno zvážit možnost přístupu (šířka dveří), únosnost konstrukcí, teplotu prostředí, možnosti odvětrání atd. V případě umístění v terénu je podstatná výška hladiny podzemních vod a požadavek na únosnost zastropení – pochůzná nebo pojízdná konstrukce.

Tab. 4: viz DIN 19650 (pozn.: není součástí DWA M-277, ale s úzce DWA souvisí)

Kvalifikační třída

Aplikace

Fekální streptokoky KTJ/100 ml (dle německého nařízení o pitné vodě TrinkW nebo pokynů EU pro vodu ke koupání1))

E. coli KTJ/100 ml

 

(dle německého nařízení o pitné vodě TrinkwV nebo pokynů EU pro vodu ke koupání1))

Salmonela/

1000 ml

 

(dle DIN

38414-13)

Potenciálně infekční stadia parazitů lidí a zvířat 2) ve 1000 ml

1 (pitná voda)

Všechny plodiny ve sklenících a na volném prostranství bez omezení

Nezjistitelné

Nezjistitelné

Nezjistitelné

Nezjistitelné

22)

Plodiny na volném prostranství a ve sklenících pro surovou konzumaci, školní hřiště, veřejné parky

≤ 100 4)

≤ 200 4)

Nezjistitelné

Nezjistitelné

33)

Plodiny ve sklenících, které nejsou určeny ke konzumaci,

Plodiny na volném prostranství pro surovou konzumaci až do plodící fáze nebo pro zeleninu až do 2 týdnů před sklizní,

Ovoce a zelenina ke konzervaci,

Volně rostoucí rostliny nebo píce až do 2 týdnů před řezáním nebo pastvou

Všechny ostatní plodiny na otevřené půdě bez omezení

Další sportovní hřiště5)

≤ 400

≤ 2000

Nezjistitelné

Nezjistitelné

43), 5)

Víno a ovocné kultury na ochranu před mrazem

Les, poldry a mokřady

Cukrová řepa, škrobové brambory, olejnaté plody a nepotravinářské rostliny pro průmyslové zpracování a semena do 2 týdnů před sklizní

Obilí do fáze klíčení (není určeno pro konzumaci v syrovém stavu)

Krmivo pro konzervaci do 2 týdnů před sklizní

Odpadní voda, která prošla alespoň jedním biologickým čištěním

U střevních hlístic nejsou možná žádná standardní doporučení

pro fáze.

 

Taenia by měla být

nezjistitelná

1)             Mikrobiologické průzkumy podle metod používaných pro vodu ke koupání.

2)             Pokud je to nezbytné pro ochranu zdraví lidí a zvířat, může být provedeno vyšetření závlahové vody na střevní hlístice (druhy Ascaris a Trichuris, stejně jako měchovce) a/nebo životní stadia tasemnic (zejména Taenia) podle doporučení WHO

3)             Pokud je vyloučeno smáčení částí rostlinného produktu vhodných ke spotřebě, může být zrušeno omezení podle hygienických/mikrobiologických tříd kvalifikace

4)             Směrná hodnota, pod kterou by naměřené hodnoty měly ležet, podle německé vyhlášky o pitné vodě TrinkwV § 2 odst. 3 „pokud to umožňuje současný stav a oprávněné výdaje, s přihlédnutím ke každému jednotlivému případu“

5)             V případě zavlažování postřikem musí být ochranným opatřením zajištěno, že zaměstnanci a veřejnost nebudou ohroženi

Zdroje a odkazy

Právo

Evropské právo

Badegewässerrichtlinie: Richtlinie 76/160/EWG des Rates vom 8. Dezember 1975 über die Qualität der Badegewässer (aufgehoben durch RL 2006/7/EG). ABl. L. 31 vom 5.2.1976

Badegewässerrichtlinie: Richtlinie 2006/7/EG des Europäischen Parlament sund des Rates vom 15. Februar 2006 über die Qualität der Badegewässer und deren Bewirtschaftung und zur Aufhebungder Richtlinie 76/160/EWG. ABl. L. 64 vom 4.3.2006, S. 1-7

Trinkwasserrichtlinie: Richtlinie 68/83/EG des Rates vom 3. November 1998 über die Qualität von Wasser für den menschlichen Gebrauch. ABl. L 330 vom 5.12.1998, S. 32-54

Spolkové právo

IfSG – Infektionsschutzgesetz: Gesetz zur Verhütung und Bekämpfung von Infektionskrankenheiten beim Menschen vom 20. Juli 2000, BGBl. I S. 1045. Stand: geändert durch Artikel 1 des Gesetzes vom 17. Juli 2017, BGBl. I S. 2651

WHG – Wasserhaushaltsgesetz: Gesetz zur Ordnung des Wasserhaushalts vom 31. Juli 2009, BGBl. I S. 2585. Stand: geändert durch Artikel 1 des Gesetzes vom 18. Juli 2017, BGBl. I S. 2771

AbwV – Abwasserverordnung – Verordnung über Anforderungen an das Einleiten von Abwasser in Gewässer in der Fassung der Bekanntmachung vom 17. Juni 2004, BGBl. I S. 1108, 2625. Stand: geändert durch Artikel 121 des Gesetzes vom 29. März 2017, BGBl. I S. 626

AVBWasserV: Verordnung über Allgemeine Bedingungen für die Versorgung mit Wasser vom 20. Juni 1980, BGBl. I S. 750, 1067. Stand: geändert durch Artikel 8 der Verordnung vom 11. Dezember 2014, BGBl. I S. 2010

MBO – Musterbauordnung in der Fassung vom November 2002. Stand: geändert durch Beschluss der Bauministerkonferenz vom 21.09.2012. Online unter [zuletz abgerufen am 23.05.2016]: <https://www.bauministerkonferenz.de/verzeichnis.aspx?id=991&o=759O986O991>

TrinkwV 2001 – Trinkwasserverordnung: Verordnung über die Qualität von Wasser für den menschlichen Gebrauch in der Fassung der Bekanntmachung vom 10. März 2016, BGBl. I S. 459. Stand: geändert durch Artikel 2 des Gesetzes vom 17. Juli 2017, BGBl. I S. 2615

BVerwG Az. 8 C 41.09 [2010]: Urteil vom 25.102010. Bundesverwaltungsgericht, Leipzig. Online unter [zuletz abgerufen am 23.05.2016]: <http://www.bverwg.de/entscheidung.php?ent=251010U8C41.09.0>

Technická pravidla

DWA směrnice (34)

DWA-M 277 Hinweise zur Auslegung von Anlagen zur Behandlung und Nutzung von Grauwasser

DWA-A 272 (Juni 2014): Grundsätze für die Planung und Implementierung Neuartiger Sanitärsysteme (NASS). Arbeitsblatt

Literatura (34, 35)

BDEW (2015): Datenerhebung zum täglichen Wasserverbrauch 2015. Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft e. V., Berlin

Berliner Senatsverwaltung für Stadtenwicklung (2007): Innovative Wasserkonzepte – Betriebswassernutzung in Gebäuden. Berliner Senatsverwaltung für Stadtenwicklung (Hrsg.), Berlin

Birks, R.; Colbourne, S.; Hobson, R. (2004): Microbiological water quality in a large in-building, water recycling facility. In: Water Science Technology, Vol. 50, No. 2, pp. 165-172

Burrows, W. D.; Schmidt, M. O.; Carnevale, R. M.; Schaub, S. A. (1991): Non-potable reuse: Development of health criteria and technologies for shower water recycle. In:Water Science and Technology, Vol. 29, No. 9, pp. 2169-2184

Butler, D.; Friedler, E.; Gatt, K. (1995): Characterising the quantity and quality of domestic wastewater inflows. In: Water Science Technology, Vol. 31, No. 7, pp. 13-2

Casanova, L. M.; Gerba, Ch. P.; Karpiscak, M. (2001): Chemical and microbial characterization of household graywater. In: Journal Environmental Science Health, A 36 (4), pp. 395-401

Christova-Boal, D.; Eden, R. E.; McFarlane, S. (1996): An investigation into grey water reuse for urban residential properties. In: Desalination, 106, pp. 391-397

DWA (2008): NASS – Neuartige Sanitärsysteme. DWA-Themen. Deutsche Vereinigung für Wasserwirtschaft, Abwasser und Abfall e. V. (Hrsg.), Hennef

Elmitwalli, T.; Otterpohl, R. (2003): Characteristics of grey water: Polderdrift, the Netherlands. In: Ecosan – closing the loop, 2nd Internationational symposium on ecological sanitation. 11.4.2003, Lübeck

Eriksson, E.; Auffarth, K.; Menze, M.; Ledin, A. (2002): Characteristics of grey wastewater. In: Urban Water, Vol. 4, No. 1, pp. 85-104

Hargelius, K.; Holmstrand, o.; Karlsson, L. (1995): Hushallsspillvatten. Framtagande av nya schablonvärden för BDT-vatten. „Vad innehaller avlopp frän hushall? Näring och metaller“ i urin och fekalier samt i disk-, tvätt-, bad- & dusch-vatten; Stockholm. In: Ledin, A; Erikson, E.; Henze, M. (2001): Aspects of groundwater reccharge using grey water

Jefferson, B.; Judd, S.; Diaper, C. (2001): Treatment methods for grey water. In: Decentralised Sanitation and Reuse. Lens, P.; Zeemann, G.; Lettinga, G (eds.). IWA Verlag, London. ISBN 1-90022247-7

Keysers, C. (2007): Grauwasserrecycling im Hotel- und Gaststättengewerbe. Diplomaarbeit am Lehrstuhl für Siedlungswasser- und Abfallwirtschaft (ISA) der RWTH Aachen, Aachen

Oldenburg, M.; Otterpohl, R. (2005): Untersuchungen zur anaeroben Behandlung von Fäkalabwasser mit Bioabfällen und weiteren Cosubstraten sowie der Grauwasserreinigung am Pilotprojekt Lübeck-Flintenbreite. Abschlussbericht Deutsche Bundesstiftung Umwelt (Hrsg.), osnabrück

Palmquist, H.; Hanaeus, J. (2005): Hazardous substances in separately collected grey- and blackwater from ordinary Swedish households. In: Science of the Total Environment, No. 348, pp. 151-163

Ramon, G.; Green, M.; semiat, R.; dosoretz, C. (2004): Low strength graywater characterization and treatment by direct membrane filtration. In: Desalination, 170, pp. 241-250

Rose, J. B.; Sun, G.; Gerba, C. P.; Sinclair, N. A. (1991): Microbial quality and persistence of enteric pathogens in grey water from various household sources. In: Water Research, 25 (1), pp. 37-42

Santala, E.; Uotila, J.; Zaitsev, G.; Alasiurua, R.; Tikka, R.; Tengvall, J. (1998): Microbiologicel greywater treatment and recycling in a apartment building. In: Advanced Wastewater Treatment, Recycling and Reuse: Selected Proceedings of th 6th International Conference on Advanced Wastewater Treatment, Recycling and reuse, Held in Milan, Italy, 14-16 September. ISBN 0080434274

Shin, H.-S.; Lee, S.-M.; Seo, I.-S.; Kim, G.-O.; Lim, K.-H.; Song, J.-S. (1998): Pilot scale SBR and MF operation for the removal of organic and nitrogen compounds from grey water. In: Water Science and Technology, Vol. 38, No. 6, pp. 79-88

Siegrist, R.; Witt, M.; Boyle, W. C. (1976): Characteristics of rural household wastewater. In: Journal of the Environmental Engineering Division, 102, pp. 533-548

Sievers, J. C.; Londong, J.; Albold, A.; Oldenburg, M. (2014):Characterisation of Greywater – Estimation of Design Values. In: Lohaus, J. (ed.): Proceedings of 17th International EWA Symposium „WatEnergyReasources – Water, Energy and Resources: Innovative Options and Sustainable Solutions“ during IFAT, 5-9 May 2014, Munich, Germany. European Water Assotiation, Hennef

Töpfer, B.; Gora, A.; Benedde, M.; Nolde, E. (2003): Mikrobiologische Untersuchungen zum Thema: Wäschewaschen mit recyceltem Grauwasser. Umwelttechnisches Seminar WS 2002/2003 an der TU-Berlin, Institut für Technischen Umweltschutz, Arbeitsgruppe Umwelthygiene, Berlin

 

Příspěvek byl vytvořen s použitím směrnice DWA-M277 a je do něj doplněna tabulka 4 z DIN 19650 , která s pojednávanou tématikou úzce souvisí. Článek je koncipován tak, aby z něj bylo pochopitelné, jak je k problematice šedých vod přistupováno v Německu, kde je již recyklace šedých vod standardem. K článku jsou připojeny zdroje uvedené ve směrnici DWA-M277 pro možnost případného prohloubení znalostí o problematice a způsobu převzetí těchto informací do směrnice.

Ing. Karel Plotěný

 

Kontakty

ASIO TECH, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required