Jedním z horlivých propagátorů nového přístupu k sanitaci je nadace Melindy a Billa Gatese. Nový přístup spočívá zejména v tom, že se minimalizuje nebo zcela vylučuje z řešení použití vody.

Vzato z nadhledu, použití splachovacích záchodů je slepá ulička, která vedla k šíření epidemií a mimo jiné i ke zbytečné spotřebě cenné pitné vody a mimo jiné i k jejímu znehodnocení tam, kde se odpadní vody vypouštěly nečištěné do vod podzemních.

Nový přístup, kdy se vracíme k oddělenému zpracování domácích odpadů – ať už odpadků nebo vody, je mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí. Živiny z odpadů a lidských exkrementů jdou nejkratší cestou na pole a použitá voda po úpravě na zeleň… Je ale zajímavé, že tyto přístupy se více rozšiřují v „rozvojových“ zemích a v rozvinutých (evropských) to obyvatelstvo zatím bere jen jako zajímavost. Paradoxně si tak možná pojem rozvojový a rozvinutý mohou prohodit, pokud budeme brát udržitelnost jako kritérium. V Evropě je udržitelnost, pokud z ní nepramení pro někoho obchodní prospěch, zatím nezajímavá. Budoucnost tak asi bude v luxusních suchých záchodech... i když ani ty nemusí být cenově až tak mimo realitu.

Ing. Karel Plotěný