ASIO a problematika kalu z ČOV aneb Green Deal a praktické rozhodování

4. 3. 2022

Kalové a odpadové hospodářství

V Brně v hotelu Voroněž seminář Ekologie a její budoucnost pořádaný agenturou Magnus Regio, který byl věnovaný odpadům, a tedy mimo jiné i kalům z ČOV. Seminář, pojatý jako kulatý stůl, byl navštíven zejména zastupiteli menších měst a obcí, z přednášejících určitě mimo jiné zaujali pan Hladík (za Brno) a pan Waldman (za SFŽP). ASIO TECH, spol. s r.o. jako společnost snažící se prosazovat udržitelný přístup, viz Green Deal, cirkulární ekonomika atd. na něm obhajovalo, co se týká kalu, postupy doporučené mimo jiné organizací WaterEurope (WE), které by měly umožnit recyklaci živin, tj. končit aplikací na zemědělské půdě a zároveň i minimalizovat uhlíkovou stopu.

Jeden ze směrů, který se prosazuje v ČR je spalování kalů. Je to směr, který se prosazuje u velkých čistíren i v řadě dalších zemích. My v ČR ale na rozdíl od těchto zemí zatím otevřeně neříkáme, že je to jen jedna z možných variant použitelná většinou s výhodami tam, kde si to vynucují logistické poměry, a tam kde nás k tomu nutí (ne)kvalita kalu. V řadě zemí, i těch které se spalováním části kalů většinou ve velkých městech počítají, počítají i s dalšími možnostmi zhodnocení kalů a nechávají si otevřené možnosti k tomu, aby z kalu především získaly další cenné suroviny.

Když se na problematiku podíváme z nadhledu, tak cíl green dealu, by měla být prioritně maximální recyklace živin s minimálními dopady na životní prostředí – viz např. poziční dokument WaterEurope (WE) vydaný v loňské roce https://www.iawd.at//files/File/library/vod/WE-Position-Paper-Sewage-Sludge-Directive.pdf . Ideální by byl z pohledu požadavků na recirkularitu a uhlíkovou stopu stav, kdy by se voda z kalu vrátila na čistírnu odpadních vod , z kalu vytěžili cenné suroviny a energie a kal pak aplikoval na pole.

Pohled na kal z pozice Green Deal

V současné praxi je ale často vyhodnoceno jako nejlepší, i když kompromisní (realistické) řešení, vycházející z kvality kalu (obsah těžkých kovů) jeho spalování, a tedy energetické využití. Podstatným pro rozhodování o způsobu řešení kalové otázky je také logistika.

Pokud ale hodnotíme varianty (za předpokladu, že je zajištěn kvalitní kal) jen z hlediska udržitelnosti, pak skončíme u základních principů udržitelnosti – čím kratší je cesta od zdroje na pole, tím menší jsou dopady na životní prostředí. Stejně tak je to i s potravinami – čím kratší cesta z pole na stůl (fork to fork) tím lépe. Zkrácením cyklu roste i stabilita a odolnost procesu – rizika obecně rostou s růstem komplexnosti, a tedy možností vzniků jevů nazývaných černé labutě (přírodní katastrofy, black down, šíření nemocí, kybernetické útoky).

Asi nejpodstatnější z hlediska taxonometrie a problematiky kalu je skutečnost, že spálením kalů odstraníme z koloběhu živin dusík, který pak nákladným způsobem musíme do půdy dodat v umělých hnojivech vyráběných s velkou uhlíkovou stopu, navíc s tím, že je to ve formách, díky nímž se zhorší schopnost půd vázat uhlík a také s tím, že pak uniká do podzemních vod ročně obvykle až několik desítek kilogramů dusíku na hektar, což zase vytváří další následné náklady a uhlíkovou stopu.

C do půdy nebo CO2 do vzduchu

Pro menší sídla, kde je většinou kvalita kalu vyhovující je tedy obvykle nejudržitelnější způsob uplatnění kalu v zemědělství, a to přes hygienizaci, kterou vyžaduje legislativa. Hygienizovat se kal dá více způsoby: termicky, kompostací, strojním zpracováním s dalšími odpady přímo na čistírně odpadních vod, hygienizací s využitím kyslíku přímo na čistírně, vápněním nebo i extenzivně dlouhodobým skladováním.

Tak že možností je celá řada a ideální je si návrhy na řešení srovnat z hlediska investičních a provozních nákladů a také stability do budoucna. Myslím, že by nebylo od věci ještě jednou srovnat přínosy hygienizace a ztráty živin a její vliv na uhlíkovou stopu, a to zejména u malých zdrojů kalů např. u malých sídel. ASIO TECH, spol. s.r.o. je jedna z firem, které se angažují v těch udržitelnějších způsobech – společném zpracování s biologicky rozložitelnými odpady (tam, kde má pro to obec podmínky), hygienizací kyslíkem (tam, kde jsou vhodné technologické předpoklady) a  zahuštěním kalu před jeho odvozem na další zpracování. Příspěvek přednesený k této problematice na kulatém stole můžete na najít na ASIO You Tube kanále a byl i jedním z příspěvků na jarních seminářích firmy ASIO.

Ing. Karel Plotěný