Na nádvoříčku agentury, která rozhoduje o miliardách na výzkum se opakuje stále dokola stejná situace – dojde skupinka lépe oděných a více, či méně nervózních lidí. Zaregistrují se a čekají na to, až budou vyzváni vyrazit obhajovat svůj projekt a přesvědčit komisaře, že EU udělá nejlépe, pokud zrovna do jejich projektu pár miliónů odsype…

Pak si odbydou tu svou negociaci a stojí na tom stejném místě vyhodnocujíce své šance a dohadují se, co kdo ještě udělá proto, aby to nakonec všechno klaplo a aby se to kolo přetlačilo přes kopec… některým až tam dochází o čem vlastně projekt je a pak se snaží ještě na poslední chvíli něco pro sebe vybojovat nebo z něčeho vyvléct.

No a někteří v očekávání toho co bude a někteří jako výraz uvolnění po negociaci navštíví místní WC a co nevidí , spíše co vidí..? REA recykluje šedé vody a záchody se splachují použitou vodou. No vlastně se není čemu divit, on je to standard a říkáme to na našich přednáškách, „v hotelech a administrativních budovách je normální recyklovat vodu“. I když by to člověk spíše předpokládal v Singapuru, Tokiu nebo Melbourne než v centru Bruselu. A to REA stojí, jen co já vím, nejméně deset roků… No ale přiznám se, že jsem měl asi stejný pocit jako náš průvodce na jednom safari, když říkal, tak tady bychom mohli potkat slona a pak byl z nás nejvíc překvapený, když tam opravdu byl a choval se, jako když tam chodí úplně normálně.

Ing. Karel Plotěný