Udržitelnost jako hlavní kritérium při rozhodování o způsobu odkanalizování

Datum: 10.8.2018
Rozhodování o vodách je vícekriteriální rozhodování, pokud váha jednoho kritéria je neadekvátní, pak vznikne vadný mentální model a rozhodnutí je pak v praxi nereálné nebo problematické nebo přímo diskriminující.

Důležité je tak stanovení váhy a nějakého měřítka vah. Vzhledem k tomu, že např. odkanalizování nebo zásobování vodou patří do podmnožiny činností úzce souvisejících s udržitelností, tak udržitelnost a její aspekty se jako měřítko nabízejí. Postupů založených na srovnání udržitelnosti je tak možné využít například při srovnávání variant pro odkanalizování území, při řešení srážkových vod nebo při zásobování pitnou vodou. Důležité je při tom uvědomění si, že každá lokalita nebo dokonce případ může mít jiné „ideální udržitelné“ řešení, viz příklady. Lze ale očekávat, že obecné zákonitosti udržitelnosti se dříve nebo později prosadí.

Úvod

Rozhodování o vodách je vícekriteriální rozhodování a rozhodování bez jednotícího prvku nutně musí vést k tomu, že když o vodách bude rozhodovat zemědělec, hydrogeolog, správce toků, energetik, lékař, hygienik, biolog atd. jen ze svého hlediska, tak se jejich rozhodnutí budou diametrálně lišit a řada rozhodnutí bude v praxi nerealizovatelná, protože se něco přehlédlo, nebo nedomyslelo. Proto je důležité, jak je obvyklé při vícekriteriálním rozhodování, vzít do úvahy všechny okolnosti, určit jim váhy podle „nějakého“ kritéria. Roli takového sjednocujícího kritéria by pak mohla (měla) převzít udržitelnost (determinující kvalitu života z dlouhodobého hlediska). No a důležité je pak ještě zajistit dostatečnou „pokoru“ - ochotu akceptovat výsledek rozhodnutí.

Obecně o udržitelnosti

Obecně je udržitelnost definována jako schopnost udržovat způsob života do nekonečna (tedy v daných mezích možností života na Zemi). Aby byla udržitelnost možná, je nutno se vyvarovat vyčerpání přírodních zdrojů.  K obvykle citovaným zdrojům pak musíme přičíst i lidské zdraví.

Udržitelnost, obnovitelnost, se samozřejmě dotýká i hospodaření s vodou, i když by se dalo konstatovat, že koloběh má voda sama o sobě tak jako tak, a navíc přirozený. Tento koloběh má však řadu dalších aspektů, jako například jsou, to, jaká je kvalita cirkulující vody (a tedy vliv na zdraví), jaké vazby má koloběh na produkci potravin (jejich dosažitelnost), na potřebu energie a na další vodou transportované látky – dusík a fosfor, případně v poslední době diskutované látky jako jsou léky, drogy nebo i rezistence bakterií,  atd. a tedy opět jejich vliv na zdraví a kvalitu života.     

Základem rozhodování o procesech (udržitelnost se musí brát jako proces) a jejich hodnocení je shodnout se na cíli a jeho obsahu, a dále na hlavním kritériu pro hledání a hodnocení postupu k dosažení cíle. Cílem musí pravděpodobně být kvalita života lidí. Významnou roli tak bude určitě hrát zdraví, které je odrazem celé řady dalších komponent jako je estetika, biodiverzita, emise, …ale nejen. Dalším hlediskem mohou být i sociální aspekty související s možností uspokojit celou škálu lidských potřeb (viz obr. 1). Dále je jasné, že všechny rozhodující podstatné prvky musí nakonec být v rovnováze, přinejmenším nesmí být výrazně upřednostněna jedna stránka na úkor jiných, což by se logicky projevilo na výsledku. Disproporcionalita a lobování v její prospěch je pak nejobvyklejší příčinou neracionálních rozhodnutí, pokud pomineme Dunning Kruger efekt [1].

Omezení uplatnění udržitelnosti hranicemi možností a Maslowova pyramida
Omezení uplatnění udržitelnosti hranicemi možností a Maslowova pyramida

Obecně má uplatňování udržitelnosti i omezení, která souvisí i s hranicemi možností v čase - prioritami v ekonomické oblasti (nemáme dost prostředků), v sociální oblasti (střet zájmů – co má mít přednost při uspokojování potřeb člověka, sem patří i pojem sociálně únosná cena vody) a v ekologické (na co si ceníme např. biodiverzitu nebo zdraví).

Často se ponižuje trvale udržitelný rozvoj jen na surovinový pohled, tj. aby:

  • byly používány materiály minimalizující vyčerpání konečných zdrojů;
  • systém mohl být provozován s minimální energetickou náročností;
  • systém mohl být prováděn, provozován a na konci své plánované životnosti odstaven s minimálními vlivy na životní prostředí.

A opomíná se to, aby to bylo s vynaložením optimálních nákladů na ochranu životního prostředí a za optimálních ekonomických a sociálních podmínek ve vztahu k potřebám.

Dalším důvodem, proč jako jednotící kritérium volit udržitelnost může být to, že byly identifikovány i některé obecně platné zásady jako – upřednostnit řešení u zdroje a problém nepřenášet, důležitá by měla být zásada, že každý, kdo nový problém vytvoří, že ho i vyřeší a nese náklady na řešení, důležité je také uplatnění předběžné opatrnosti na vstupech do systému, a ne při řešení vzniklých vyvolaných problémů.

Závěr, analýza předchozího? Máme cíl – co nejlepší uspokojení potřeb člověka, máme identifikovaný proces – tvorba pravdivých mentálních modelů s ohledem na udržitelnost, máme podmínky pro jeho nastavení – multifunkčnost parametrů jejich váha, máme identifikovány některé zákonitosti – řešení u zdroje, nutnost vyváženého přístupu a máme z hlediska reálnosti i některá omezení z hlediska prosazování do praxe, která musíme respektovat – ekonomická, ekologická a společenská. Dokonce lze zdokumentovat, že tento proces přirozeně probíhá např. v oblasti HDV.

Příklad vývoje myšlení (vytváření mentálního modelu na základech udržitelnosti) v oblasti hospodaření se srážkovými vodami

Minulost – universální řešení – co nejrychleji odvést vodu z území, neřešit u zdroje, převážně jen ekonomický pohled (navíc s tím, že následky ponese někdo jiný).

Přítomnost – po uvědomění si souvislostí (místní záplavy, zvýšení znečištění) snaha o minimalizaci následků, zpomalení odtoku, řešení v místě vzniku…(již ekonomicky a ekologický pohled).

Budoucnost – komplexní pohled – součást strategie boje proti suchu, maximální využití v místě k vytvoření pohody, navíc zohlednění vlivu na lidské zdraví, (individuální řešení a při tom ještě komplexnější pohled).

Obecně o udržitelnosti aneb vícekriteriální rozhodování v praxi (podle udržitelnosti?)

Postupy jsou známé a ověřené – zvolit kritéria, dát jim váhu a pak hodnotit. Pro názornost by možná pomohla i představa vektorů, které vychází ze současného stavu. Základní kritéria (směry vektorů):

  • Ekonomika – dostupnost prostředků, a tedy reálnost opatření;
  • Ekologie – vliv na prostředí, a tedy biodiverzitu a přeneseně na lidské zdraví;
  • Sociální udržitelnost, vliv na člověka a uspokojení jeho životních potřeb.

Příklady aplikací rozhodovacího procesu z pohledu udržitelnosti a jejích aspektů na konkrétní rozhodování o variantách. (Pozor – není možné automatické zobecnění !!!!!).

a) Příklad vícekriteriálního srovnání vyvážení jímek a decentrálního řešení – zasakování vyčištěných odpadních vod (pro určitou konkrétní lokalitu – vesnice o 500 EO v intenzivně zemědělsky obhospodařované oblasti, kvalita podzemních vod odpovídá intenzivnímu hospodaření, hodnocení provedeno z pohledu lidí se středními příjmy) v lokalitě, kde doposud byla bezkonfliktně zasakována voda ze septiku. Navržené posuzované alternativní řešení k jímce na vyvážení je v tomto případě sestava septik – zemní filtr, a zasakovací studna za 150 tis. Kč.

Argumenty pro jímky na vyvážení

Pro: Náklad na jímku je menší než na uvedenou ČOV, odpadní voda nebude vypouštěna, nedojde k ovlivnění podzemních vod (i když ???), uživatel se nemusí starat o proces čištění a údržbu zařízení, jen o vyvážení fekálním vozem.
Proti: Cena za likvidaci 1m3 (více než 500 kč/m3, např. 20 tis. rok), vyčištěná voda bude tak jako tak vypuštěna do prostředí a navíc v jednom profilu. Provoz fekálního vozu. Vodní stopa?

Argumenty pro zasakování vyčištěných odpadních vod

Pro: cena za likvidaci 1 m3 (25 Kč/m3), náklad na vybudování ČOV je sice vyšší než  náklad na jímku, ale návratnost je výhodná, voda zůstane na lokalitě, ovlivnění z hlediska nutrientů bude minimální – cca 1% (např. viz srovnání ovlivnění z hlediska dusíku):

  • Emise Ncelk z čistíren – 500 EO x 30 mg/l x 100 l/EO x 365 dnů = cca 500 kg/rok,
  • Emise ze zemědělské výroby – 2000 ha x 50 kg/rok = 100 000 kg/rok.

Proti: ve vodě mohou být zbytky léčiv, bakteriální znečištění, ale to je tam i ze zemědělské výroby

Praktický pokus o vyhodnocení s pomocí kritérií pro udržitelnost – měl by ho provést konkrétní občan, kterého se konkrétně daná situace dotýká (nebo nezávislý posuzovatel) po objektivním seznámení se se všemi aspekty a jejich významností z pohledu udržitelnosti. Navržená použitá stupnice -5 (velká nevýhoda) až +5 (zjevná výhoda).

Příklad vícekriteriálního rozhodování z pohledu majitele nemovitostiTabulka 1.Příklad vícekriteriálního rozhodování z pohledu majitele nemovitosti

Slovní vyjádření vyhodnocení – pro mne jako uživatele je lepší splnit požadavek na odvádění odpadních vod jejich čištěním a zasakováním – budu sice mít větší pořizovací náklad na čistírnu, ale podstatně menší provozní náklady (dokonce nižší než lidé platící stočné), což je z dlouhodobého hlediska výhodnější. Z hlediska vlivu na životní prostředí se stav zlepší, i když vzhledem ke stávající kvalitě podzemní vody (vysoký obsah dusičnanů) to nebude mít na kvalitu vody ve studni podstatný vliv – voda bude použita jen na zálivku stejně jako do teď a kvality pitné vody by se nedosáhlo ani odvážením odpadních vod na čistírnu. Odvozem vody na čistírnu by navíc došlo k obtěžování sousedů – mírný zápach a provoz fekálního vozu, další potřebě práce a spotřebě PHM.

Závěr k hodnocení srovnání: Výsledek je sice stále subjektivní, ale pokud jako měřítko bude uznána udržitelnost, pak snad již více obhájitelný, než kdyby se něco jednokriteriálně prohlásilo jako objektivní pravda. Je třeba si uvědomit, že je to přirozené snažit se ohnout pravdu podle toho, jakou bychom ji chtěli mít, a tak pro správný výsledek je podstatná i „pokora“ rozhodovacího elementu nebo více hodnotitelů.

b) Centrální  a decentrální řešení odpadních vod od obyvatelstva pro venkovskou lokalitu

Obecně – s tím, jak se pozornost na řešení odkanalizování přesunula na menší lokality, tak se při aplikaci centrálních způsobů odkanalizování začínají neúměrně navyšovat náklady (investiční i provozní) a pokud by se realizovaly s tím, že se uplatní tzv. …, tak se začnou náklady na odkanalizování přibližovat ekonomicky únosné hranici pro obyvatele. Při tom na řadě lokalit existují možnosti, jak lokalitu řešit decentrálně. Rozhodování o způsobu je pak ovlivněno řadou subjektivních názorů, kterým je pak přikládána neadekvátní váha (například největší váha je dána odtokovým parametrům, zanedbány jsou aspekty jako provozní náklady, množství odpadů, spotřeba energie). Výsledkem rozhodování pak klidně může být i řešení, které není nejvhodnější ani pro občany, a nakonec ani pro životní prostředí. Stejného efektu ale může být dosaženo, pokud bychom za každou cenu aplikovali decentrální řešení tam, kde by bylo v současných podmínkách nevhodné.

Příklad vícekriteriálního srovnání centrálního a decentrálního řešení pro konkrétní lokalitu

Příklad stejné obce jako v předešlém případě, avšak variantně je zvažováno čerpání na centrální ČOV ve vzdálenosti 3 km. V případě domovních ČOV se počítá s tím, že by obec přispěla na domovní ČOV ve výši rovnající se investičním nákladům.

Argumenty pro centrální řešení

Pro: Odpadní voda nebude vypouštěna v místě, nedojde k negativnímu ovlivnění podzemních vod, uživatel se nemusí starat o proces čištění a údržbu zařízení.
Proti: Vysoké investiční náklady (25 mil. Kč), dtto i provozní náklady – čerpání + čištění OV, placení stočného (které navíc bude dotováno obcí do které se bude čerpat), rozkopaná obec, vyčištěná voda bude nakonec vypouštěna do toku, navíc soustředěně v jednom místě.

Argumenty pro zasakování vyčištěných odpadních vod

Pro: cena za likvidaci 1 m3 (25 Kč/m3), náklad na vybudování domovních ČOV s dotací obce je cca stejný (Kč/EO), ale uživatelé nebudou platit stočné, voda zůstane na lokalitě, ovlivnění z hlediska nutrientů bude minimální – cca 1% (např. viz srovnání ovlivnění z hlediska dusíku).
Proti: ve vodě mohou být zbytky léčiv, bakteriální znečištění, ale to je tam i ze zemědělské výroby.

Praktický pokus o vyhodnocení s pomocí kritérií pro udržitelnost provedený z hlediska tvorby územního plánu zastupiteli. Důležité je aby hodnocení provedli zastupitelé po  objektivním seznámení se se všemi aspekty a jejich významností z pohledu udržitelnosti. Navržená použitá stupnice -5 (velká nevýhoda) až +5 (zjevná výhoda).

 Příklad vícekriteriálního rozhodování z hlediska obce a územního plánování
Tabulka 2. Příklad vícekriteriálního rozhodování z hlediska obce a územního plánování

Slovní vyjádření vyhodnocení – z hlediska územního pohledu dojde k mírnému zlepšení na životní prostředí v obou případech, i když díky zemědělství to bude změna nepodstatná, v podstatě dojde k odsunu vypouštění použitých vyčištěných vod do místa výusti ČOV. Z hlediska sociálního je pro občany, jako uživatele, výhodnější se starat o septik + zemní filtr než platit stočné a to i v případě, kdyby se ho měli pořídit za vlastní prostředky (20 roků návratnost), což by pro obec znamenalo nazadlužit se. Navíc je nutné si uvědomit, že někdo musí administrativně celou akci zvládnout a řídit, že obec bude více rozkopaná a musí nějakým způsobem pokrýt náklad 25 mil. Kč (ze stočného se tato částka umořit nedá, pokud má být únosné) a navíc je diskutabilní, zda se dá získat za těchto ekonomických podmínek dotace, která stejně tak jako tak neřeší udržitelnost tohoto řešení (nutnost vytváření fondu obnovy a promítnutí do ceny stočného).

c) Využití srážkových vod jako náhrada pitné vody

Obecně se zdá, že převažuje mentální model, který říká, že využití srážkových vod jako náhrady za pitnou vodu je v našich podmínkách neekonomické, prezentovány jsou výpočty, podle kterých 1m3 srážkové vody připravené pro použití na splachování přijde na 300 Kč. Na druhou stranu by se dalo podívat na tento problém, nebo příležitost z nadhledu a namítnout – srážkovou vodu nemusím na lokalitu dopravovat, to že není tvrdá je výhodné jak pro praní, tak i pro osobní hygienu a také pro zařizovací předměty, odpadá v řadě případů změkčování u spotřebitele a z hlediska zálivky nebo i celkového množství rozpuštěných látek by snížení odběru podzemních vod vedlo k snížení vnosu rozpuštěných látek do systému. Pro správný mentální model je potřebné provést hodnocení pro konkrétní lokalitu (nezobecňovat), z hlediska subjektu, kterého se to týká, a který rozhoduje o své kvalitě života, případně z pohledu toho, kdo zastupuje zájmy skupiny, které se to týká.

Konkrétní případ vícekriteriálního srovnání dopadů využití srážkových vod v konkrétní obci

(jako podklad pro rozhodnutí obce, zda řešit nedostatek vody dotací občanům)

Malá obec 200 obyvatel s vlastním, ale nedostatečným zdrojem pitné vody s vyšším výskytem dusičnanů, které se řeší využitím iontoměničů. V letním období občas nedostatek vody v části obce, nutno přerušovat dodávku. Rozsáhlejší vodovodní síť ve vzdálenosti 3 km, ale s tvrdou vodou.

Argumenty pro připojení obce na vzdálený vodovod

Pro: Vyřešení problému a zbavení se provozovatelství vodovodu.
Proti: Nutnost investice (10 mil. Kč), dtto i vyšší provozní náklady – čerpání. Vysoká tvrdost vody, pravděpodobné problémy s občany kvůli tvrdosti vody (nutnost instalace domovních změkčovacích stanic), závlaha takovou vodou?

Argumenty pro podporu využití srážkových vod

Pro: Náklad na dotaci bude nižší než na propojení do sítě, celkově snížená spotřeba vody sníží i náklady na denitrifikaci, odpadne problém s přerušováním dodávky, obhájitelné výhody pro občany – srážková voda je vhodnější z ekologických důvodů (menší spotřeba pracích prášků, zálivka).
Proti: Obci zůstane starost o veřejný vodovod, snížením spotřeby se zvýší náklady na 1m3, bude nutné zvednou cena za vodné.

Praktický pokus o vyhodnocení s pomocí kritérií pro udržitelnost – z pohledu zastupitele. Zohledněny by měly být zájmy občanů, zájmy správy obce a obecné zájmy. Navržená použitá stupnice -5 (velká nevýhoda) až +5 (zjevná výhoda)

Příklad vícekriteriálního rozhodování z hlediska vedení obceTabulka 3. Příklad vícekriteriálního rozhodování z hlediska vedení obce

Slovní vyjádření vyhodnocení – z hlediska obce můžu problém vyřešit za stejné nebo nižší investiční náklady (lze uvažovat i se spoluúčastí občanů) a to tak, že pořízením zařízení na využití dešťovky se sníží spotřeba pitné vody (zejména v době jejího nedostatku), navíc dojde k úspoře na provozních nákladech za denitrifikaci. Z hlediska ekologického a z hlediska vlivu na zdraví je vhodnější používat na zálivku a praní měkkou vodu. Pro obec odpadne i náročné řešení stavby a jejího vyřizování (jednání s vlastníky pozemků). Z hlediska provozu vodovodu se nic nezmění.

Conclusion

Z uvedených případů a výsledků je zřejmé, že sice existují modely, podle kterých lze v některých příkladech předpokládat optimální způsob řešení. Ale i tam, kde se na první pohled zdají tyto modely správné, jsou často zpochybnitelné, a to na základě místních poměrů. Také je nutno si uvědomit, že se mentální modely v průběhu času mění, a to díky úrovni znalostí, novým technologiím, vnímání sucha atd. Pokud vyjdeme ze zákonitostí udržitelnost, tak se dá předpokládat i směr změn. Pokud tedy chceme rozhodovat optimálně musíme být schopni přizpůsobit své mentální modely pro řešení jednotlivých situací konkrétnímu zadání a musíme rozhodovat s maximální znalostí souvislostí – počínajíce přírodními podmínkami a konče sociologickými poměry, případně zahrnout do tvorby mentálních modelů i předpokládaný vývoj…(opatrně). Nebo další parametry jako je vodní stopa, zejména pokud by problematika sucha nabývala na významu.

Ing. Karel Plotěný

Reference
[1] Konference Kritické myšlení https://konference.krimys.cz/konference/ – Petr Ludwig

 

Kontakty

ASIO, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required