Změna metodického pokynu a seminář "Problematika revizí domovních čistíren"

24. 9. 2018

Seminář pořádala ČSVTS s podporou Odborné skupiny ČAO při CzWA. Mezi přednášejícími byla zástupkyně ministerstva ŽP paní Ing. Beděrková, školitelé OZO a pracovníci VÚV jako autoři aktualizovaného metodického pokynu pro provádění revizí domovních čistíren odpadních vod (DČOV).

Cenné byly podněty přednášejících, které by mohly a měly vést ke zkvalitnění procesu, pokud by byly respektovány při tvorbě další legislativy (Zákona o vodách a Nařízení vlády) a dohoda na tom, že je vhodné zkrácení revizní zprávy, což je i podstatná změna v metodickém pokynu (v současnosti se ukázalo jako zbytečná administrace), další změny jsou již spíše kosmetické, ale důležité a upřesňující nejasnosti v současné metodice.

Ing. Mičaník a Ing. Kučera představili návrh nového metodického pokynu. Ing. Plotěný, Ing. Koller prezentovali zkušenosti z  provádění revizí , Ing. Jilemnický pak zkušenosti pracovníka vodoprávního úřadu. Asi nejcennější a logicky i nejkomplexnější, z mého hlediska, byl pohled Ing. Jilemnického a přístup jejich vodoprávního úřadu k revizím – povolují na ohlášení, vedou si evidenci a hlavně i kontrolují činnost OZO a tím vychovávají jak konečné uživatele, tak i revizory OZO. Dle neohlášených kontrol, které dělali, bylo až 90 % domovních ČOV nefunkčních, naopak Ing. Plotěný konstatoval, že z revidovaných čistíren bylo 90 % funkčních. Z toho a následují debaty vyplývá, že největší problém je v tom, aby provozovatelé byli aktivováni a akceptovali systém kontroly provozu, tj. požádali, tak jak je obvykle uvedeno v rozhodnutí nebo souhlasu, o součinnost OZO nebo odebírali vzorky. Ze zkušeností je také zřejmé, že pokud nějakou akci úřad na podporu kontroly udělá – např. zašle upozornění provozovatelům, aby si revizi DČOV dle požadavku vodního zákona (1x za 2 roky) nechali udělat, že odezva a připravenost k akci je okamžitá. Tj. je zřejmé, že úřady (mimo jiné stěžující si na přetíženost) jsou v současnosti tím uzlem, kdy právě jejich akce by systému provozování a kontroly decentrálu nejvíce prospěla. Systém ohlašování by pak byl již jen účinným prvkem pro podporu jejich činnosti a OZO by byl prodlouženými rukami úřadu, tak jak se to předpokládá.

Bylo konstatováno, že význam OZO není jen v kontrole, ale hlavně v tom, že působí přímo na lokalitě a může tak odchytnout i problémy např. s rizikovým zakrytím čistíren a pomoci radou uživatelům.

V odpoledním bloku byly prezentovány především zkušenosti ze zkoušení čistíren na zkušebně a problematika posuzování shody stavebních výrobků – ujali se toho Ing. Pešek, Ing. Štiková, Ing. Čapková a Ing. Kučera. Opět bylo konstatováno, že zejména vodoprávní úředníci se ne zcela v problematice orientují a bohužel se stává, že jsou i někdy desinformováni při jejich metodickém vedení. Dalším identifikovaným problémem je formálnost (případně bezzubost akce) ze strany ČOI, co se týká některých zázračných prohlášení výrobců.

Shrnutí tématu pak provedli v závěru pořadatelé (Ing. Plotěný, Ing. Mičaník a Ing. Kučera) a zástupkyně MŽP Ing. Beděrková.

Asi to nejdůležitější – aby systém naběhnul, jak má, tak je potřebná součinnost MŽP, OZO a úřadů. V současnosti je největší slabina v tom, že úřady nemají kapacitu a nastavený systém, který by provozovatele nastartoval a nutil ke správného provozování čistíren (a je úplně jedno, jestli se jedná o odběr vzorků nebo revize). Dále pak byla uvedena celá řada dalších aspektů, které by pak systém ohlašování zlepšovaly, a které je možno aplikovat souběžně s řešením hlavního problému.

Pro OZO a naše lesy je dobrou zprávou, že protokol z revize bude asi mít o 8 stránek méně.

Přednášky by měly být dostupné na stránkách ČSVTS.

Ing. Karel Plotěný