Cirkulární agronomie (CIRCULAR AGRONOMICS)

Datum: 21.11.2018
Je projekt podpořený z projektu Horizon 2020, účastní se ho 18 subjektů – výzkumných ústavů, nadací, státních institucí a firem, mezi nimi je i ASIO, spol. s r.o. jako jediná firma z bývalých států východní Evropy.

Projekt se zabývá celým komplexem problémů, které brání zacyklování výroby potravin a 100% recyklaci zbytků po výrobě a použití potravin. Cílem je maximální recyklace nutrientů, C,N,P a využití organické hmoty pro udržení a zlepšení stavu půd jak po stránce úrodnosti, tak i schopnosti zadržovat vodu atd. V Barceloně a okolí proběhlo první setkání k projektu. Byly ujasněny jednotlivé úkoly a cíle a navštíveno i několik lokalit s cílem seznámit se navzájem (i mezioborově). Pro mne bylo poučné nejen praktické jednání nad jednotlivými balíčky, ale i návštěva farem, která mi připomenula mé první působení v praxi a sice v zemědělském družstvu, kde jsem fungoval jako vodohospodář, evidenčník půdy a investičák, a tím pádem jsem působil jak mezi agronomy, tak i zootechniky.

Návštěva kravína 4.0

Z venku to byl kravín v novém stylu – otevřený s volným ustájením a oddělenou dojírnou a oddělenými budkami pro telata. V podstatě se tak dnes staví kravíny i u nás. Navíc ale měl individuální dávkování, podrobné sledování činností krav a jejich zdravotního stavu pomocí čipů, možnost umístit krávy do karantény atd. – výsledky sledování provozu a experimentů pak mají sloužit jako podklady pro metodiku pro chov krav ve Španělsku.

Dva postřehy:

  1. Zootechnička končila svou prohlídku dotazem – a víte co je tady nakonec to nejdůležitější? Jako všude jsou to lidé. I v kravíně skoro 4,0 jsou to překvapivě lidé.
  2. No a pak odchov telat – vzpomínám si, jak jsme se v minulosti v JZD snažili vyřešit problematiku malých telat centrálním objektem. I přes maximální péči a extrémní hygienická opatření se stále nedařilo snížit nemocnost. Po letech se nakonec jako nejlepší řešení z hlediska úmrtnosti a nemocnosti ukázalo, že nejlepší je umístit každé tele do svého domečku, který ale může být úplně jednoduchý. Prostě to nakonec vyhrála nad super prostředím (centrálem se vší péčí) úplně jednoduchá plastová budka, kde si každé tele žije ve svém prostředí. Působí to docela kontrastně – velké krávy jsou v prostředí 4,0 centrálně a malá telata v budkách působících docela amatérsky decentrálně, i to může být výsledek dlouholetého vývoje. Mimochodem z nejmodernější stavby v družstvu, kterou byl tehdy teletník, na který se jezdili dívat návštěvy z daleka, je dnes ruina čekající na zboření.

 

Návštěva výzkumáku a políček

Dříve by to byla pro mne nudná návštěva, i když jsem několik roků seděl v kanceláři s agronomy a na poli strávil nemálo času. Ale … dnes už se snažím se na věci dívat maximálně komplexně, a tak jsem měl uši nastražené. První informace, kterou jsem si nenechal utéct – na obilí pánové ve výzkumáku dají 170 kg dusíku na hektar. Tak, že 50 kg/ha dusíku, který jim uteče hlavně na jaře, je realita. Není problém si tak dopočítat, kolik dusíku odteče z polí, když kolem vesnice máme průměrně přes 4000 ha a kolik z obce. Z tohoto pohledu je pak debata o tom, zda domovní ČOV má mít 80% nebo 99% účinnost k pousmání – bavíme se o ovlivnění prostředí v desetinách promile. A to jsme byli ve zranitelné oblasti a ve výzkumáku, který se zabývá optimalizací hnojení. Další zajímavé číslo bylo množství použité vody na závlahu kukuřice za rok – vykapou v případě podzemní kapkové závlahy cca 250 l/m2 nebo vystříkají v případě závlahy postřikovači 500 l/m2. To jen pro hrubou představu, kolik v létě pojme půda a rostliny (kukuřice) bez toho, aby něco odteklo do podzemních vod.

 

A samozřejmě jsem si nenechal uniknout příležitost zeptat se na závlahu odpadními vodami. Na závlahy jde v Katalánsku přes 30 % (33 % viz obrázek a graf dole) z celkové spotřeby vody, kolik z toho je odpadní, to jsem se nedozvěděl, ale přeci jen pár informací o recyklovaných vodách jsem získal – ve městech se na zeleň používá recyklovaná voda skoro ze 100 % a na golfové hřiště se jiná, než recyklovaná voda použít nesmí. Šetří se pitnou vodou, kde se dá – viz hotel.

 

V zemědělství se na závlahu používá povrchová voda (ale ta všude k dispozici není) a podzemní (ta je nepoužitelná v přímořských oblastech) a tak je použití recyklované vody možné a občasné. Přepisy na recyklovanou vodu na závlahu mají, jsou obdobné jako má Kalifornia – a údajně i připravované evropské předpisy. Podstatné je pro ně z hlediska kvality vody její bakteriální znečištění. Když jsem se zeptal na bór, tak nevěděli, že by s ním nějaký problém být měl, na solnost pak berou ohled v závislosti na typu půdy, ale určitě je lepší vyčištěná pitná než brakická voda, když není jiná. Pak se snaží zmenšit její objem a to použitím kapkové závlahy – ale ta se ve Španělsku, narozdíl od Izraele, teprve spíše začíná používat, pokud jde o plošné použití. Naopak ve městech je kapková závlaha standard. Připadalo mi to docela logické – neplýtvají pitnou a ani povrchovou vodou, zeleň ve městech a golfová hřiště řeší recyklovanou vodou, závlahy zemědělské půdy řeší povrchovou, pokud to jde a případně podzemní, a pokud je jí nedostatek, pak použijí recyklovanou… k čemuž mají legislativu a techniku. Jen pro srovnání s naším přístupem – např.na jižní Moravě jsou lokality, které mají problém s vodou pro zemědělství – ministerstvo je sice demonstrativně proti závlaze, ale řešení nemá… „Ať si praxe najde nějaké řešení, my jsme z obliga, kdyby se náhodou něco….“ A tak si zemědělci čerpají na závlahu vodu z nádrže, do které právě vyčištěná voda natekla (bez hygienického zabezpečení a legislativy) nebo z toku, ve kterém v době sucha teče i 80 % vyčištěné vody. Prostě jsme mistři v tom, jak do čtyřmetrové garáže zaparkovat pětimetrové auto.       

Ministerstvo je proti závlaze recyklovanou vodou – vody je prý dost

MZe nepodporuje využití vyčištěných odpadních vod na závlahy
| Naše voda.cz |

V připravované novele vodního zákona nepodporuje Ministerstvo zemědělství (MZe) využívání vyčištěných odpadních vod k zavlažování. Uvádí se to v odpovědi MZe na připomínku Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) k uvedené novele.

Ministerstvo přitom vychází z izraelského dokumentu, který poukazuje na riziko používání takových vod pro zhoršení kvality půdy díky tomu, že i čištěná voda může obsahovat některé rizikové látky, jako jsou anorganické soli nebo bór. MZe ale přiznává, že řada zemí, jako je právě Izrael, ale i Kypr, Malta nebo Španělsko takové vody (jde o systém water reuse) k závlahám používají, důvodem k tomu je však nedostatek vhodných vodních zdrojů v těchto zemích. ČR se ale podle MZe v takové situaci nenachází. „Vzhledem k tomu Ministerstvo zemědělství využívání čištěných vod v zemědělství ani pro dotování podzemních vod v současné době nepodporuje. Touto problematikou se však bude i nadále zabývat, například v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady na stanovení minimálních požadavků na kvalitu recyklované odpadní vody,“ konstatuje se v odpovědi MZe.

 Ing. Karel Plotěný

 

Kontakty

ASIO, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: 9nwzka6

ASIO NEW, spol. s r.o.
Kšírova 552/45
619 00 Brno
ID datové schránky: z9g8vaw

tel.: 548 428 111
e-mail: asio@asio.cz
 


Chcete dostávat informace z oboru, pozvánky na akce, novinky a důležité informace? Přihlašte se!

required

required

required