Chytrá města – aneb URBIS Smart City

18. 6. 2019

Letos jsme se veletrhu URBIS SMART CITY nezúčastnili aktivně přednáškou, ale to neznamená, že nás chytrá města nezajímají, nebo že nemáme co nabídnout. Z toho, co proběhlo (Vítek, Stránský), je zřejmé, že srážkové vody v ČR jsou při řešení problematiky chytrých měst brány v potaz (chvíli to trvalo, ale myslím, že už většina urbanistů úspěšně bojuje s maximalistickými pohledy developerů a daří se prosazovat zelenomodrou infrastrukturu). I když stále se ještě můžeme potkat s tím, že propustné plochy někde zatím povolovány nejsou, tak ve většině případů již úřady akceptují zelená opatření pro hospodaření s dešťovými vodami (propustné plochy AS-TTE, HDV). Další krok je maximalizace zeleně – jednak s využitím stromů na parkovištích, což znamená akceptovat náklady na správu parkovišť, nebo zeleně všeobecně, což znamená akceptovat využití vyčištěných odpadních vod. Proti tomu je ale stále odpor – možná vyplývající z toho, že by to znamenalo docela značnou úsporu vody v letních měsících. I když možná v ČR půjdeme alternativní cestou – jak jsem slyšel dnes v rádiu – abychom ušetřili vodu na závlahu zeleně, začneme pěstovat jako městskou zeleň sukulenty (???).

Dokonce je zajímavé, že na jedné straně už Česká republika oficiálně začala administrativně sucho brát v potaz, na druhé straně to opatření orientovaná na úsporu vody nemají lehké. V přednášce paní Kostohryzové zaznělo, že ČR je dokonce proti využití recyklovaných vod a nepřijme jako jedna ze tří zemí EU evropskou směrnici, která by stanovila minimální požadavky na použití vyčištěných vod.

Takže se nám města vyvíjejí nerovnoměrně. Zatímco například parkování apod. budeme mít to nej v Evropě, tak do udržitelného chování, kam patří úspory zdrojů (vody), životní prostředí (zeleň) a  recyklace energie (částečně) ZP, máme ještě daleko.

Samozřejmě přednášek proběhlo daleko více, z pohledu vody však asi nejpodstatnější byly výše uvedené. Z dalších přednášek mne zaujaly přednášky o ostrovním domě (energeticky, i co se týká vody), o legislativě v EU (Beneš) a o odpadech (Jonášová). Je zajímavé, že zatímco přednášky propagující něco nového jsou bezkonfliktní, tak přednášky nějakým způsobem podporující udržitelné chování jsou prezentovány jako boj o překonání stereotypů. Na zelené louce se staví mnohem lépe a není potřebné přesvědčovat lidi, aby třeba i trochu slevili ze svých požadavků na komfort.

Ing. Karel Plotěný