AS-IDEAL PZV a povolení k vypouštění

23. 2. 2017, Michal Buriánek

Dobrý den, chtěli bychom zavlažovat vyčištěnou odpadní vodou ze více RD. V odpovědi ze 4.února píšete, že použití ČOV AS-IDEAL PZV, znamená automaticky povolené vypouštění do vod podzemních a tím pádem i použití pro závlahu. Nejsou tam ještě nějaké další omezující podmínky s  ohledem na ust. § 38 odst. 7 vodního zákona, na který nás vodoprávní úřad ve svém zamítavém stanovisku ke společné ČOV (pro 30 RD) a využití přečištěné vody k závlažování, odkazuje ? Tedy šlo by v takovém případě nahradit zatím neprůchodnou společnou ČOV několika AS-IDEAL PZV ? Děkuji za odpověď, Michal Buriánek

Odpověď

24. 2. 2017

Dobrý den pane Buriánku, omlouvám se, že jsem to trochu zkrátil. Bylo to myšleno tak, že když Vám už úřad povolí zasakování na ohlášení (tj. projdete tím povolovacím řízením pro zasakování - včetně souhlasu hydrogeologa), pak již není důvod, aby vám nepovolil závlahu. Tj. když máte ČOV třídy PZV a ta vám projde na ohlášení, pak už se nevydává rozhodnutí pro nakládání s vodami a  je v podstatě jedno, jestli zasakujete nebo zavlažujete. V případě závlahy (co se týká vlivu na podzemní vody), dokonce prokazatelně, díky sorpci na orniční vrstvu, vypouštíte do pozemních vod mnohonásobně méně nutrientu (zejména dusíku, o který hlavně jde). Jinak pro povolení ČOV na zasakování (i na ohlášení) je třeba doložit vyjádření hydrogeologa, který posoudí, zda je možné zasakovat do vod podzemních, případně (a to je ve Vašem případě důležité) si nechejte zvláště posoudit, zda závlahou může dojít k ohrožení nějakého zdroje pitné vody (můžete tam mít nepropustné podloží, což je z hlediska zásaku nevhodné, ale z hlediska závlahy naopak plusové). Z vyjádření hydrogeologa pak vyplyne, jestli je zasakování, anebo případně i jen závlaha možná. A tím pádem bude i jasné, zda námitka úřadu má opodstatnění. Řada úřadů se naučila používat tento odkaz automaticky, bez posouzení místní situace. Navíc to, že závlaha = vypouštění do vod podzemních je i příčinou sporů mezi ministerstvy. Kdyby to generálně platilo, pak by zemědělci nemohli hnojit ... Jinak pro zajímavost v tom stejném paragrafu vodního zákona, o dva odstavce dál v odstavci 9 (tedy se stejným důrazem) je, že: Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a  b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod. No a dá se prokázat, že z hlediska emisí do životního prostředí jako celku je závlaha vyčištěnou odpadní vodou (díky sorpci na ornici a využití živin rostlinami) jeden z nejméně zatěžujících způsobů. V tomto duchu, na základě tohoto ustanovení by se dal obhajovat i ten Váš společný postup - je prokazatelně efektivnější, když budete čistit ve skupinové čistírně. Bojím se ale, že díky nejednoznačnosti zákonů záleží hodně na samotných konkrétních úřednících. No a díky současnému stavu výkladu ze strany MŽP je spíše stav, kdy neriskují konflikt s nadřízeným orgánem a drží se výkladu v Metodice, i když je prokazatelně nesprávný. Někteří pak jak závlahu, tak i zásak odmítají generálně. Některé úřady naopak ČOV, kde se v létě zavlažuje a v zimě vyváží, povolují jak na běžícím pásu. Tak že je to pro laika nepochopitelné, že je možné tak mnohoznačné jednání, kde záleží v prvé řadě na konkrétním úředníkovi, pak na místních podmínkách a pak i na případné vytrvalosti žadatele a jeho ochotě jít i do sporu s vodoprávním úřadem. V tom vašem případě bych začal tím hydrogeologem (ověřil si jaké jsou místní podmínky a i to jaký je jeho názor na závlahu), posoudil, zda v jeho posouzení mám dostatečnou oporu, no a pak pokračoval, případně i přes nesouhlas první instance do druhého kola … tedy pokud na to máte nervy nebo pokud si z toho uděláte hobby. Karel Plotěný

Máte další dotaz? Potřebujete poradit?

Přidat nový dotaz