dimenzování akumulačních nádrží dešťové a šedé vody, respektive na dobu zdržení vody v nich

7. 9. 2018, Ivana

Dobrý den,

v souvislosti s dlouhotrvajícím suchem se množí dotazy na dimenzování akumulačních nádrží dešťové a šedé vody, resp. na dobu zdržení vody v nich. Z literatury jsou známa doporučení: Akumulační objemy srážkových vod se navrhují zpravidla na 21 či 28 denní zásobu (DIN 1989-1:2001-10, ÖNORM B2572, 2005). Pro šedé vody se doporučuje, že zdržení vody v akumulační nádrži nemá být delší než 24 h. Mají tato čísla opodstatnění (např. z důvody zhoršování jakosti vody?). Pokud se to případné zhoršování týká pouze patogenních mikroorganizmů, lze ho přeci řešit hygienizací… Nestálo by za to tato čísla revidovat?

Ivana

Odpověď

7. 9. 2018, Ing. Karel Plotěný

Dobrý den, Ivano,

ta čísla nesouvisí se zhoršováním kvality – u šedých vod spíše naopak (obvykle probíhá aerace a biologické čištění), u dešťovky záleží na tom, zda je dobře předčištěná a jednou ročně (obvykle po pylové sezóně) vyčištěná nádrž (důležitější je aby tam nešlo světlo kvůli řasám). Objem tak vyplývá z ekonomiky návrhu – viz výpočet vodojemu – snaha o optimalizaci investičních nákladů na nádrž x navýšení provozních nákladů na doplňování pitnou vodou. Vyšla a je přeložená už i Evropská norma a tam je také doporučených 21-28 dnů – podle lokality a dešťových událostí. Snad by mělo smysl jen dávat nějaký koeficient podle dostupnosti vody v období sucha – když by bylo větší nebezpečí nedostatku v období sucha tak doporučit větší nádrž (větší investice, ale zachycení větších dešťů a jejich delší skladování) např. x 1, 2… No a pak počítat s větším objemem tam, kde se zavlažují trávníky – někde se v literatuře doporučuje mít navíc 1m3 na každých 100 m2 trávníku…

S pozdravem
Karel Plotěný

Máte další dotaz? Potřebujete poradit?

Přidat nový dotaz