Odpověď
10. 1. 2018, Ing. Karel Plotěný
Aktivační čistírny, kterých je většina pracují nejlépe v rozsah kolem pH 7. Změnou pH se účinnost zmenšuje – obvykle až mimo rozmezí pH 6-8. Nebezpečnější pro biologii je obecně vyšší pH tj. použití zásaditých prostředků. Na nižší pH – pokud je v prostředí po delší dobu se bakterie lépe adaptují. Méně škodlivá je tedy kyselina. Záleží pak také i na konstrukci čistírny – zda ČOV má nějaký vyrovnávací (egelaizační) prostor nebo jestli voda s obsahem chemie jde rovnou do aktivace a na vodě samotné (obsah minerálů). U čistíren s vyrovnávacím prostorem, nebo předřazenou septikovou částí je ČOV před nárazy např. způsobené i praním nebo myčkou na nádobí (také obvykle voda s vyšším pH) lépe chráněna a obvykle je čistící proces ovlivněn minimálně. Více náchylné jsou pak čistírny málo zatížené, z tohoto důvodu se někdy nechává v čistírně větší koncentrace kalu, nebo se rovnou volí ČOV s nárůstovými kulturami. Tak že jednoznačnou odpověď je těžké dát. Snad jen, že pokud někdo použije prostředek na čištění potrubí tak může ovlivnit proces čištění, více zásaditým prostředkem a více u čistíren, které nemají egalizační prostor a voda jde přímo do aktivace (do biologické části). Pokud nejde o nějaké velké množství prostředku a nedojde k úplnému vytrávení, což je obvyklé, tak se ČOV vrátí do původního stavu v řádu dní. Tyto látky určitě zreagují už v čistírně, přičemž vzniknou nějaké soli, které pak pokračují dál do vody nebo půdy, kde se pokud je to potřebné zneutralizují dalšími procesy. Záleží na výsledném pH, jak mohou být škodlivé. Škodlivé opět tím, že mohou vyhubit nějaké bakterie, což ale vzhledem k množství vod nepředstavuje nějaké významné nebezpečí pro ekosystémy, do kterých se voda vypouští. Příroda se dokáže velmi rychle sama zregenerovat.
Karel Plotěný
