Dobrý den,v souvislosti s dlouhotrvajícím suchem se množí dotazy na dimenzování akumulačních nádrží dešťové a šedé vody, resp. na dobu zdržení vody v nich.
Z literatury jsou známa doporučení: Akumulační objemy srážkových vod se navrhují zpravidla na 21 či 28 denní zásobu (DIN 1989-1:2001-10, ÖNORM B2572, 2005). Pro šedé vody se doporučuje, že zdržení vody v akumulační nádrži nemá být delší než 24 h.
Mají tato čísla opodstatnění (např. z důvody zhoršování jakosti vody?). Pokud se to případné zhoršování týká pouze patogenních mikroorganizmů, lze ho přeci řešit hygienizací…
Nestálo by za to tato čísla revidovat?
Ivana
[ 
tisk ]
tisk ]dimenzování akumulačních nádrží dešťové a šedé vody, respektive na dobu zdržení vody v nich
| předchozí | další |
- 7. 9. 2018 09:24
- Ivana
dimenzování akumulačních nádrží dešťové a šedé vody, respektive na dobu zdržení vody v nich
Dobrý den, Ivano,
ta čísla nesouvisí se zhoršováním kvality – u šedých vod spíše naopak (obvykle probíhá aerace a biologické čištění), u dešťovky záleží na tom, zda je dobře předčištěná a jednou ročně (obvykle po pylové sezóně) vyčištěná nádrž (důležitější je aby tam nešlo světlo kvůli řasám).
Objem tak vyplývá z ekonomiky návrhu – viz výpočet vodojemu – snaha o optimalizaci investičních nákladů na nádrž x navýšení provozních nákladů na doplňování pitnou vodou.
Vyšla a je přeložená už i Evropská norma a tam je také doporučených 21-28 dnů – podle lokality a dešťových událostí.
Snad by mělo smysl jen dávat nějaký koeficient podle dostupnosti vody v období sucha – když by bylo větší nebezpečí nedostatku v období sucha tak doporučit větší nádrž (větší investice, ale zachycení větších dešťů a jejich delší skladování) např. x 1, 2…
No a pak počítat s větším objemem tam, kde se zavlažují trávníky – někde se v literatuře doporučuje mít navíc 1m3 na každých 100 m2 trávníku…
Karel Plotěný
ta čísla nesouvisí se zhoršováním kvality – u šedých vod spíše naopak (obvykle probíhá aerace a biologické čištění), u dešťovky záleží na tom, zda je dobře předčištěná a jednou ročně (obvykle po pylové sezóně) vyčištěná nádrž (důležitější je aby tam nešlo světlo kvůli řasám).
Objem tak vyplývá z ekonomiky návrhu – viz výpočet vodojemu – snaha o optimalizaci investičních nákladů na nádrž x navýšení provozních nákladů na doplňování pitnou vodou.
Vyšla a je přeložená už i Evropská norma a tam je také doporučených 21-28 dnů – podle lokality a dešťových událostí.
Snad by mělo smysl jen dávat nějaký koeficient podle dostupnosti vody v období sucha – když by bylo větší nebezpečí nedostatku v období sucha tak doporučit větší nádrž (větší investice, ale zachycení větších dešťů a jejich delší skladování) např. x 1, 2…
No a pak počítat s větším objemem tam, kde se zavlažují trávníky – někde se v literatuře doporučuje mít navíc 1m3 na každých 100 m2 trávníku…
Karel Plotěný
- 7. 9. 2018 09:38
- Ing. Karel Plotěný
| předchozí | další |
