Využili jsme tedy příležitosti poznat pro mnohé z nás kraj poněkud nedostupný a zformovali úderný tým ve složení Tonda, Marek, Radek a Roman – demokraticky zvolený vedoucí a maskot výpravy. Doplnili nás ještě bývalý kolega Vítek s přítelkyní Ájou. Ačkoliv cesta po nejhorší dálnici ve střední Evropě v páteční špičce nepatří mezi vyhledávané kratochvíle (tím spíše, pokud Vám u auta odejde turbo), nástrahy osudu jsme zdárně překonali a navečer dorazili do Krušných hor.

Abychom obsadili svou přítomností veškeré výsledkové listiny, rozhodla se část týmu pro absolvování cyklotrasy, zbytek pro pěší pochod. Ráno nás, Jihomoravany, překvapily teploty blížící se k nule. Když k tomu přičteme střídavě sílící a slábnoucí dešťové srážky, záhy nám došlo, kterak zdejší pohoří přišlo ke svému názvu. Leč není špatného počasí, jen špatně oblečeného vodohospodáře! A tak jsme v nelidskou sobotní osmou ranní hodinu vyrazili vstříc svým trasám. Cyklisté se hned ze začátku zahřáli výšlapem na Klínovec, aby následně zkřehli při dlouhém sjezdu ke Kovářské, obkroužili vodní nádrž Přísečnice a po německé straně hranice dosáhli po 62 km a 1300 m převýšení cíle. Pěšáci byli hned po startu nasměrováni k naučné stezce protínající Národní přírodní rezrvaci Božidarské rašeliniště. Ranní mlhy se líně převalovaly přes úzký haťový chodník, díky kterému zůstala obuv turistů ušetřena promočení temnou, rašelinou zbarvenou vodou. Nedaleko Mrtvého rybníka se pěší trasy dělily: Ti statečnější z účastníků si prodloužili svou trasu výšlapem na Blatenský vrch s 21 m vysokou kamennou rozhlednou, ti pohodlnější zvolili zkratku k občerstvovací stanici situované v opuštěné osadě Ryžovna a podél Blatenského vodního příkopu zamířili zpět do Božího Daru. Po nezbytném odpočinku a doplnění energie a tekutin byl večer pro účastníky připraven tradiční Puchýřový bál v budově chomutovského divadla.

Následujícího rána zůstali někteří členové výpravy na pochybách, zda zdejší horstvo získalo své jméno skutečně kvůli nevlídnému počasí nebo kvůli krušnému vstávání… Nicméně dopolední procházka na Klínovec záhy odehnala veškeré chmury. Pomyslnou tečku za touto povedenou kulturně-relaxační událostí udělala návštěva rodinného pivovaru v Zichovci, která potěšila naše chuťové pohárky vpravdě výtečným jídlem a snad ještě lepším korbelem poctivé místní dvanáctky.

Za celou naši skupinu bych chtěl tímto poděkovat organizátorům z Povodí Ohře a pozvat Vás všechny na další ročník, který se uskuteční v lůně Jeseníků pod taktovkou Povodí Odry příští září.

Za účastníky sepsal ... Radek Hájek