ASIO a seminář ČOV v / pro objekty (nejen) v horách

10. 6. 2015

Za ASIO, spol. s r.o. se zúčastnili jednatelé Ing. Oldřich Pírek a Ing. Karel Plotěný. Diskutovány samozřejmě byly nejen ČOV v horách, ale celá problematika čištění v místech, kde není centrální čistírna. Setkání se uskutečnilo na dohled od přehrady Lipno, a tak logicky pod patronátem CHKO Šumava a s úvodním slovem ředitele Správy NP Šumava pana Mgr. Pavla Hubeného .

Ukazuje se, že je stále potřebné hledat nová řešení, jak se vypořádat s odpadními vodami od jednotlivých objektů, a to zejména pro případy, kdy jsou nějaké atypické poměry (nerovnoměrnost nátoku, zvýšené požadavky, nemožnost zaústit do toku nebo zasakovat). Jen v samotné CHKO Šumava je řada objektů, pro které je tato tématika aktuální a které je třeba řešit (např. Březník, atd.).

ASIO a účast na semináři

V oblasti dodávek pro decentrál viz domovní ČOV se ASIO, spol. s r.o. angažuje od svého vzniku, novinkou, kterou zařadilo do svého programu, jsou technologie řešící čištění z nepravidelně obývaných objektů (nová generace septiků AS-ANASEP a vertikální biofiltry AS-ZEON ) a technologie se souhrnným názvem NASS (nekonvenčně aranžované sanitární systémy), jako je oddělení moči AS-URINE , využití šedých vod AS-GW/AQUALOOP , které klasické čistírny vhodně doplňují. Seminář tedy jako ušitý pro nás.

Dopolední část semináře - jímky, septiky, filtry, kořenovky a NASS

V rámci odborné části semináře byly diskutovány septiky ( Ing. Michal Kriška, Ph.D. ) a vertikální kořenové čistírny (Ing. Michal Kriška, Ph.D.), což jsou mimo jiné i výstupy našich společných výzkumných projektů, ve kterých se ASIO, spol. s r.o. v poslední době angažovalo a ze kterých vznikla řada nových a inovovaných výrobků (AS-WIPPE – rozdělovací šachty , AS-PULZ - pulzní vypouštěč , AS-TOM - měrný objekt ). Ing. Michal Kriška, Ph.D. ve svém příspěvku konstatoval, že je velký rozdíl mezi „Septikem“ a septikem a z přednášek vyplynulo, že bylo by potřebné, aby existovala i možnost hydraulického hodnocení septiku (současný návrh EN, který předpokládá použití polyuretanových kuliček se v praxi neosvědčil). Stejně tak je obrovský rozdíl ve funkčnosti mezi kořenovkou (s horizontálním průtokem) a kořenovkou (s vertikálním průtokem). V navazujícím příspěvku Ing. Karel Plotěný (ASIO, spol. s r.o) pak seznámil přítomné s dalšími možnostmi zlepšení odtokových parametrů pomocí NASS – nekonvenčního aranžování sanitárních systémů založených většinou na dělení vody, využití moči , recyklaci šedých vod , atd. Díky těmto systémům a možnosti kombinace s klasickými ČOV se otevírají nové možnosti v případě návrhu nových nebo při renovaci a intenzifikaci starších ČOV, zejména co se týká snížení koncentrace dusíku a fosforu.

V rámci těchto témat se rozjelo hned několik diskuzí a to:

a) O použití jímek na vyvážení, kde přítomní zástupci z praxe potvrzovali, že použití jímek na vyvážení je v praxi kontroverzní a nejvíce se zde rozchází úmysly legislativy s praktickými dopady. Otázkou je, zda hledat jak lépe kontrolovat a trestat, nebo vytvářet a hledat možnosti co nejefektivnějších řešení s co nejmenšími dopady na životní prostředí a na producenta odpadních vod. Podle mne nejefektivnější cestou by bylo najít jak motivovat uživatele k čištění – dnešní systém založený hlavně na vyhrožování je nastaven demotivačně – poctiví platí (stát po nich navíc požaduje zbytečné úkony a náklady) a nepoctiví neplatí a znečišťují a k tomu se stát vymlouvá, že nemá prostředky a nekontroluje. Správná cesta podle mne však není ve vyšších nákladech na kontrolu, ale naopak v obrácení systému tak, aby více platili ti, co problematiku neřeší a naopak ti co se chovají odpovědně, a prokáže se to, byli zatížení co nejméně (snížení počtu odebraných vzorků, odvoz kalu zdarma, ...?);

b) Byla otevřena otázka použití odpadní vody na závlahu, což je téma, ke kterému by bylo vhodné vytvořit nějakou skupinu odborníků, kteří by se na problematiku podívali ze všech pohledů. Už z logiky věcí je jasné, že díky této možnosti by se otevřela možnost jak podstatně zvýšit možnosti recyklace vod a surovin v nich obsažených. Je jasné, že čistit odpadní vodu, s vyčištěnou vodou pak zalévat a kal použít na hnojení je z hlediska dopadů stejné jako zavlažovat odpadní vodu, jen to je mnohem nákladnější, náročnější na energii. Na druhé straně chápu legislativce, že mají strach ze zneužití závlahy k nekontrolovanému zasakování odpadních vod.

Novinky z legislativy, zkušení a výzkumu

Odpolední část byla věnována problematice zkoušení domovních ČOV ( Ing. Věra Jelínková ), která informovala, že se začínají zkoušet zařízení, pro třetí stupeň čištění u domovních čistíren (mimo jiné i sestava septik plus vertikální biofiltr). Dále se věnovala očekávaným změnám v legislativě – novým nařízením vlády pro vypouštění do vod podzemních i povrchových, kde se očekává zmírnění požadavků na fosfor pro vypouštění do podzemních vod a naopak zpřísnění co se týká celkového dusíku pro vypouštění do vod podzemních.

Ing. Filip Wanner, Ph.D. představil výsledky výzkumného projektu “Zbytiny“ , který řeší problematiku biologických dočišťovacích nádrží, což je další perspektivní směr pro dosahování extrémně nízkých hodnot např. fosforu a dusíku tam, kde jsou pro tyto technologie vhodné podmínky, zejména dostatek plochy.

Ing. Jaroslav Rouš pak jako projektant prezentoval možnosti intenzifikace mokřadních čistíren, cesta vede přes lepší anaerobní předčištění, recirkulaci, kombinaci s dalšími zařízeními, dodávku organiky, specifické filtrační materiály a aplikaci tepelné izolace. Prezentoval také několik nových velkých ČOV – např. pro město Orhei v Moldávii – kde je vegetační ČOV pro 20.000 EO, spotřeba je 0,4 KWh/m, plocha cca 5 ha., pro letiště Heathrow, kde se čistí vody s obsahem rozmrazovacích prostředků a tedy s vysokým zatížením organickými látkami (BSK až 20.000 mg/l).

Zajímavá čísla

V rámci diskuze zaznělo i několik zajímavých čísel – v současnosti je v ČR dodáno cca 30 tis. domovních ČOV, z toho cca 2 tis. na ohlášení a cca 100 výrobců. Ročně v ČR spadne 40 mil. m ³ srážkových vod a vznikne 1 mil. m ³ odpadních vod (otázka k diskuzi – je lepší se zabývat využitím srážkových vod – stavba nádrží a přehrad nebo recyklací odpadních vod?).

Závěr

Celkově by se letošní ročník dal hodnotit jako opravdu diskuzní, navíc díky sestavě lidí i multioborový (potkali se tady legislativci, úředníci z vodoprávních úřadů i CHKO, výzkumníci, projektanti i dodavatelé), a tak diskuze byly přinejmenším obohacující. Dle našeho názoru by takové multioborové (spíše by se to mělo nazývat asi multifunkční) měly předcházet každé změně zákona, jinak hrozí to, že některá součást procesu zůstane zanedbána a to pak v praxi poškodí proces jako celek díky nereálným nebo nevykonatelným podmínkám.

Ing. Karel Plotěný