Prezentované byly zásady hospodaření s dešťovou vodou , retence dešťových vod ( Zasakovací rošty pro zpevněné propustné povrchy AS-TTE rošty a  vsakovací bloky ), využití šedých vod a  tepla z šedých vod , ale také realizované větší akce a vlastní výzkum ASIO SK.

Dva dojmy: Slovensko, na úrovni vodoprávních úřadů, prožívá to, co proběhlo v ČR před asi pěti roky. Úředníci se stále nemohou smířit se změnou pohledu. Stále platí, že srážkovou vodu je potřebné odvést po zpevněné ploše do odlučovače (i kdyby byl jen „jako“, tj. vyplachovací – v tom převzali naše zvyklosti) a pak s ní rychle pryč. Pravdou je, že na Slovensku mají víc vody ze srážek a větší řeky, a tak je to až tak nenutí se ohlížet na sucho a záplavy. Průlehy, trávníky jako zasakovací plochy nebo propustné povrchy se sorpčními podklady jsou tak zatím brány spíše jako hrozba, nebo jako zajímavost odjinud, dtto i problematika šedých vod je zatím ještě nevyjasněná, a tak škody z předběžné opatrnosti (a tím pádem neřešení vznikajících případů) jsou větší, než kdyby se šedou vodou řešila závlaha zeleně nebo minimalizace odvážených vod. Na druhé straně jsou před námi v tom, že mají v zákoně definované požadavky na vodu na závlahu. V každém případě je to zajímavé vidět, jak se myšlenky udržitelnosti prodírají na svět a bude zajímavé srovnávat vývoj v čase u nás i na Slovensku.

.

Obr.: Obrázek, který je zatím pro většinu úředníků příkladem neakceptovatelného řešení.

Jinak musím pochválit „naše“ Slováky za perfektně zvládnutý seminář po odborné stránce, přeskakují naše dětské nemoci a prezentují to nejnovější, a pak za vlastní výzkum, který prezentovali v souvislosti s řešením problematiky využití granulovaného kalu.

Ing. Karel Plotěný