9. 11. 2018
ASIO, spol. s r.o se tohoto projektu aktivně účastní a to dokonce vedením jednoho balíčku zaměřeného na recyklaci uhlíku v systému cirkulárního zemědělství .
Na dvoudenní akci, kde byl rozsáhlý projekt představen, si účastník (vodař) uvědomí, jak jsou všechny procesy související s hospodařením se zdroji propojené. Určitě to platí ve vztahu lidé, voda, půda.. a zejména tam, kde například kvůli suchu je jeden prvek na druhém přímo závislý – lidé potřebují potraviny a půda vodu. Tam pak člověk přímo vidí, že hospodaření s vodou nekončí, nebo nemůže končit, jejím „zbavením se“ bez ohledu na to, co se s ní bude dít dále. Ani zacházení s vodou nelze řešit jako solitér. Pokud se tak děje, pak se může stát, že zbytečně vynakládáme prostředky (energii, finance) na odstranění něčeho, co by pak s výhodou například zemědělci využili a naopak, opomíjíme požadovat a neřešíme některé parametry, které mohou být podstatné z hlediska vlivu na lidské zdraví. Opět z toho vyplývá – není možné dělat univerzální jednoznačná rozhodnutí, když prostředí, ve kterém se pohybujeme, je mnohoznačné a nehomogenní. Bez znalostí návazností ( multikriteriálnosti ) a bez respektování místních podmínek mohou být i sebelépe míněná nařízení nesmyslná, neefektivní a někdy dokonce i nebezpečná.
Někdy je lepší s ohledem na konkrétní podmínky použít jako dopravní prostředek osla a někdy to bude lepší kamionem a ani by nebylo rozumné chtít, aby osel musel na technickou a jeho doprovod na pravidelné přezkoušení z dopravních předpisů….
Druhý postřeh, který jsem zaznamenal – když vidím takovou akci, jak je nachystaná, a jak je většina lidí nastartovaná, a jaké by z ní měly vypadnout podklady pro rozhodnutí o legislativě v EU, tak mám pocit, že to, že se Evropa propojila, má smysl – vzniknou univerzální řešení, u kterých je zaručena kvalita, multikriteriálnost hodnocení jejich dopadů a ekonomičnost. Jen viz závěr k prvnímu postřehu – musí nakonec i ten poslední článek řetězu akceptovat to, že každá zkušenost je uplatnitelná jen při nějakých hranicích, a že pro každou situaci je nutné najít odpovídající model. Např. stačí jen to, aby půdy nebyly písčité, nebo to, v jak citlivé oblasti úlohu řešíme.
No a třetí postřeh – i v zemědělství se skloňuje slovo udržitelnost a LCA analýza. Je to i logické, čím víc se vývoj stává komplexnější, tím více chceme, aby navržená řešení neměla jepičí nebo destruující účinky a v podstatě se oklikou vracíme k tomu, že začínáme myslet „sedlácky“, tj. chováme se odpovědně k tomu, co nás živí.
Ing. Karel Plotěný
... aneb jak se s 5-ti metrovým žebříkem vytočit v třímetrové garáži.
Číst více
26. 9. 2023
Jestli bylo cílem nadchnou další mladé lidi pro myšlenky udržitelnosti, tak se to určitě povedlo, energie tam ze všech přímo tryskala.
Číst více
21. 9. 2023