I když se může zdát, že o horách a  čištění odpadních vod bylo vše řečeno v předchozích ročnících, tak obsah a konkrétní přednášky přesvědčily, že je toho pořád ještě hodně „tam na hoře“ co nevíme, zvláště když se seminář dotkl vedle speciálních věcí pro CHKO i věcí obecnějších. Ing. Studnička z TZUS v Praze upozornil na změny, které nastávají v technických požadavcích na výrobky od 1.7.2013 – např. výrobci postupně začnou vydávat „Prohlášení o vlastnostech“, v dokumentaci výrobku bude muset být i popis, jak se vypořádat s jeho likvidací a čeká nás v této souvislosti i změna EN, no a řada nových pojmů. Můžeme se dokonce těšit i na něco jako slovník mezi starými a novými pojmy. Velmi zajímavou přednášku si připravil RNDr. Šeda o hydrogeologii a jejím vztahu k zasakování. Na praktických příkladech ukázal na to, jak nerespektování hydrogeologických poměrů může vést k nevratným škodám a také naopak to, jak bychom v některých případech mohli být k zasakování daleko velkorysejší, neboť ovlivnění podzemních vod bude nepatrné, a chránit tak spíše povrchové toky – což byla asi nejrevolučnější myšlenka dne. Myslím, že je však nutno dodat, že podmínkou pro taková rozhodnutí je nutnost opravdu profesionálního přístupu, a pak je tam i jisté riziko zneužití k prosazení řešení, která sice budou nejlevnější, ale ne ta nejoptimálnější pro životní prostředí. Několik dalších přednášek (Ing. Jelínková, Ing. Koller, Ing. Plotěný) se pak dotklo zkoušení, prohlašování shody, legislativy a  revizí domovních čistíren . Z debaty vyplynulo, že s revizemi jsou již první zkušenosti (spíše pozitivní co se týká stavu čistíren a informovanosti zákazníků), a dále, že instituce ohlašování je v některých oblastech jen výjimečným jevem (cca do 5 % povolovaných čistíren). Další zkušenost je pak ta, že se proti ohlašování paušálně a úspěšně bojuje i tam, kde by tato instituce šetřila čas a prostředky. Stačí nějaká formální podmínka nebo námitka ve vyjádření. Co se týká posouzení revizí, tak je na úřadech k dispozici minimální množství protokolů o revizích, a nelze proto hodnotit úroveň práce revizorů.

Foto z provedené revize na lokalitě (Plotěný)

Další přenášky se dotkly tradičních témat, jako je využití různých biologických preparátů podporujících funkci biologického čištění, k čemuž bylo konstatováno, že zázraky se nedějí, ale že jejich význam by mohl být v urychlení nabíhání čistírny. Zmíněno bylo provozování čistíren pracujících s přírodními extenzivními způsoby čištění, především mokřady a zemním filtry a dobré i špatné případy z praxe (Ing. Mlejnská, Ing. Rozkošný). Přírodních způsobů v podmínkách hor se dotkla paní inženýrka Žáková a demonstrovala řadu konkrétních realizovaných řešení jak z Česka, tak i Rakouska. Profesor Šálek se podělil o své dlouholeté zkušenosti s řešeními v oblasti hospodaření s bioodpady a kaly z ČOV z domácností, při kterých se využívá evapotranspirace a rostlin k zahuštění a úpravě kalu. Zajímavé byly i zkušenosti Ing. Krišky z jeho současné výzkumné práce týkající se modelování proudění v septicích v rámci projektu ANASEP a překvapivá zjištění, jak málo je věnováno pozornosti hydraulické stránce řešení septiků, a jak nevyužité jsou jejich objemy, a tedy jaké máme možnosti intenzifikace tohoto zdánlivě notoricky známého objektu.

Je škoda, že exkurzi k pramenům Moravy zabránilo počasí – vydatný déšť, a tak přišla vhod virtuální procházka po Jeseníkách v režii CHKO a paní Nožířové a její povídání jak o přírodních, tak i kulturních a společenských poměrech v CHKO.

No, a když k tomu všemu výše uvedenému přičteme přátelskou atmosféru hotelu, ochotnou obsluhu a krásné, i když trochu mokré prostředí. Tak si myslím, že mohu i subjektivně konstatovat, že to byla přínosná akce a že má cenu takové akce pořádat i se jich účastnit.

Foto – přednáška o Králickém Sněžníku

Ing. Karel Plotěný