„ČOV v horách“ netradičně

24. 6. 2020

Čistírny odpadních vod (ČOV)

Seminář se konal 4.6.2020 a jeho obsah a složení účastníků bylo obdobné jako při předchozích ročnících. Pro některé bylo novou výzvou naučit se zacházet s programem ZOOM. Prezentovány byly čtyři přednášky, na konci bylo zodpovězeno několik dotazů.

Na úvod Ing. Karel Plotěný poznamenal, že stále ještě rozhodujeme (i když často už deset minut po dvanácté) o tom, jaký venkov si vybudujeme. Zda ho zunifikujeme a z hlediska čištění odpadních vod bude typickým řešením fekální vůz, čistírna spalující kal a pole pohnojená průmyslovým hnojivem, anebo se budeme snažit navrátit krajinu známou z Ladových obrázků.

Program otevřela přednáška Ing. Karla Plotěného o „ Venkovských oblastech, suchu a vývoji legislativy “. Na příkladech byly zdůrazněny odlišnosti městských aglomerací a venkovských oblastí a nutnost individuálního přístupu ke každé lokalitě, pokud nechceme jednat neekonomicky, neekologicky, anebo nesociálně a tedy neudržitelně. V rámci přednášky byly publikovány příklady chybných koncepčních řešení a také drobných rozhodnutí, které vyplývají z nedostatků v legislativě a v chování odpovědných osob a institucí. Možná to nejpodstatnější byl závěr, kdy bylo konstatováno, že řešením multikriteriálních hodnocení v oblasti mnohoznačnosti (což řešení venkovských oblastí je) je nemožné efektivně vyřešit podrobnou legislativou. Obecně se mnohoznačnost řeší obecnými pravidly (jednej udržitelně) a osobní odpovědností za konkrétní řešení a splnění konkrétních cílů. Jedině tak je možné eliminovat chyby vznikající uplatněním univerzálních pravidel, která ale nejsou optimální v celém rozsahu řešení. Za všechny případy – uplatnění zákazu zasakování na břehu vodárenského toku.

Venkov je především o zemědělství a půdě, v případě řešení sucha to platí dvojnásobně, a tak by mělo být pro vodaře řešící vodu na venkově samozřejmostí mít alespoň orientační znalosti o půdě. Tj. například to, za jakých podmínek může půda plnit funkci membrány, jaký význam má biodiverzita, a tedy i dostatek organických látek v půdě. Se suchem souvisí biodiverzita a osídlení půdy podstatně v tom, jak velká vrstva půdy se podílí na kumulaci vody a odolnosti krajiny vůči suchu, únikům nutrientů a také agrochemie. Těmto všem jevům, a nejen jim, se věnoval Ing. Jaroslav Záhora CSc. v přednášce "Sucho začíná tam, kde končí život v půdě".

Na následujícím snímku je krásně vidět souvislost mezi obsahem organiky (světlá barva půdy tam, kde je vyplavená ornice), suchem, a tím, jak v těchto místech letos nevzešel porost. (pozn. autora)

Z příspěvku Ing. Michala Mrkývky, který řešil domovní čistírny v Rakousku a Německu, vyplynulo hned několik skutečností. Centrální čištění není jedinou strategií. Jak v Německu, tak i v Rakousku jsou domovní čistírny rovnocenným způsobem řešení odpadních vod, V Německu je řešeno dokonce 10 % obyvatelstva tímto způsobem (v Norsku pak 26 %). Rozdíl je v chápání typického uživatele domovní čistírny ze strany státu – protože stát chce dosáhnout navýšení úrovně čištění, tak ty, kteří jsou nuceni vydávat větší prostředky a jsou tak znevýhodnění, stát podporuje dotacemi a maximálním ulehčením z hlediska administrativy (např. v Německu je také možné ohlášení a to i v případě některých vegetačních čistíren). Na druhé straně je stát důsledný, co se týká kontroly provozu a vytvoření odpovědnosti za provoz. Uživatel je povinen vést provozní deník a v týdenních intervalech do něj zapisovat stav čistírny. Kontrola čistíren (zprostředkovaná přes servisní firmy) vedla i k tomu, jak se časem měnily technologie. Především od levných jednoduchých protékaných aktivačních čistíren šel vývoj dvěma směry – k sofistikovanějším a lépe dozorovatelným – SBR , a nebo k extenzivním způsobům (tzv. úplně blbuvzdorným). V současné době je již viditelný nárůst řešení s tzv. NASS (novými sanitárními způsoby), tj. s dělením vod, kdy černé vody (spíše jen exkrementy a moč) se zpracují odděleně a  šedé vody (obsahující minimum nutrientů) se zasáknou v místě. Tato řešení, která jsou nejekonomičtější a nejekologičtější, se začínají zkoušet i jako řešení městských čtvrtí (např. Hamburg).

Ing. Michal Kriška, Ph.D, přednesl příspěvek „Přírodní čistírna pro skupinu domů – s možností recyklace v období sucha“. Příspěvek přinesl ukázku konkrétního technického řešení na okraji malé obce Samopše, která nemá zbudovanou kanalizační soustavu – představil čistírnu pro skupinu celkem osmi nově stavěných rodinných domů bez možnosti vypouštění do povrchových vod. V projektu je kladen důraz na ekologičnost, minimální provozní náročnost, minimální spotřebu el. energie a zároveň vysokou čistící účinnost ve většině sledovaných parametrů – zejména z důvodu opětovného využívání vody jak uvnitř objektů (splachování WC), tak s možností závlahy zelených střech, travnatých pozemků apod. Recyklace je přitom zabezpečena prostřednictvím jednoduché soustavy několika tlakových elektroventilů ovládaných plovákovými spínači. V jednoduchosti je krása – pokud dojdou srážkové vody, systém se může doplňovat pitnou vodou. Pokud bude nedostatek vyčištěné odpadní vody (výpar bude vyšší než produkce), potom se systém automaticky přepíná do nouzového režimu apod. Předpokládá se minimální podíl odtoku vyčištěné vody do společného trativodu. Čistírna, která se může stát vzorem pro projekty zejména v oblastech, kde jsou kladeny vysoké důrazy na účinnosti (BSK ₅ 99 %, CHSK _Cr 98 %, N-NH ₄ 99%, N _celk 70 %). Vícestupňové řešení pomocí dvou navazujících vertikálních filtrů vychází z rakouských vzorů a norem. Uplatnění tohoto uspořádání může být zejména pro horské oblasti, kde je možnost řešení zcela bez elektrické energie – jen je zapotřebí mít k dispozici převýšení v rámci pozemku přibližně 5,0 metrů. Řešení zajistí snížení množství čerpané podzemní vody, vysoce kvalitní vyčištění, zadrží vodu v krajině a zlepší mikroklima. Pokud se prokáže účinnost takového řešení, potom by nemělo nic bránit v rozšíření obdobných konfigurací tak, jak to mají v Rakousku.

Závěrem lze konstatovat, že uskutečnění virtuálního semináře bylo výzvou pro účastníky i pořadatele. Oproti osobnímu setkání možná trochu chyběla tradiční „žhavá“ diskuse a návštěva lákavého horského prostředí. V době, kdy je omezena možnost osobních setkání, je ale virtuální seminář dobrou volbou, jak zůstat v kontaktu a předávat informace i za hranice ČR – potěšila nás přítomnost slovenských účastníků.

Ing. Karel Plotěný