V tradičně vysoké odborné úrovni se skupina vrátila k myšlence diskuze „diskutovat s cílem dozvědět se“. Takže ještě zajímavější než samotné přednášky byla pak diskuze a výměna zkušeností – ze semináře vznikne i nějaké resumé.

Z toho, co tam bylo diskutováno, jsem vybral pár otázek a (odpovědí):
- Co když mám ČOV certifikovanou s dávkováním srážedla? Mohu ji použít i bez dávkování? (Ano, ale jen v rámci vodoprávního řízení – na ohlášení musí být dodána ve stavu, v jakém byla provedena zkouška typu.)

- Co s lokalitou, kde není možné zasakovat a má být použita pro více rodinných domů? (Správný by byl ten přístup, kdy bude lokalita řešena komplexně v rámci územního plánu. Přehrazením přirozených cest odtoku jak podzemního, tak i nadzemního mohou vzniknout nepředvídatelné situace, kolize zájmů a také neřešitelná situace pro hydrogeologa).

- Co s kalem z domovních ČOV? (Oficiální verze je odvoz na ČOV, ale často bez reálného řešení. Je třeba řešit odvážení malého množství i několikrát ročně a na to není připravena infrastruktura, ani služby. I názory legislativců, pokud se nechtějí alibisticky vyhnout problému, se liší).

Závěr

Jako tradičně bylo konstatováno, že legislativa se často dělá od stolu na základě zbožných přání a názorů, které mohou být i dobře míněny, ale bez konzultace s těmi, kteří ji mají vykonávat v praxi. Protože právě tito lidé jsou pak vystaveni problémům, které v praxi vznikají – počínající nereálností dosažitelných požadavků v určitých situacích a konče takovou jednoduchou universální věcí jako je odběr vzorků.

Mezi přednášejícími byli i takoví známí odborníci jako paní Ing. Ladislava Matějů (Státní zdravotní ústav) nebo pan RNDr. Svatopluk Šeda (OHGS s.r.o.).

Ing. Karel Plotěný