Hygienizace čistým kyslíkem a kompostování, bezproblémová řešení kalu z ČOV

24. 3. 2020

Seminář byl rozdělen do tří jednotlivých bloků, jež na sebe přímo či nepřímo navazovaly. V prvním bloku přednášek, se zaměřovali přednášející především na jednu z možností hygienizace kalu a jeho stabilizace za využití čistého kyslíku a jeho přípravy na místě spotřeby. Ing. Jan Foller zde představil vývoj již zmíněné technologie, ať už se jednalo o počáteční stádium testování, přes poloprovoz, až k samotné realizaci na čistírně odpadních vod , jež tohoto způsobu hygienizace využívá.

Navazující řečník Ing. Jiří Jelínek následně popsal princip technologie a zmínil zde pozitivní i negativní prvky. Co se týče samotné technologie, hygienizace čistým kyslíkem má v porovnání s běžně se vyskytujícími postupy hygienizace kalů nižší náklady. Oproti pasterizaci, či vápnění, dochází k objemové redukci hmoty a ke zvýšení odvodnitelnosti kalu díky specifickému způsobu a míře stabilizace a tímto dochází k významné redukci celkového množství produkovaného kalu (35–45 %). Srovnání uvedl ve svém referátu Ing. Břetislav Krňávek. Takto upravený kal je svými vlastnostmi předurčen k přímé aplikaci na půdu a splňuje hygienické parametry dle vyhlášky č. 437/2016, Sb. Tuto technologii původně určenou pro ČOV s kapacitou od 3500 do 35 000 EO využívá již několik ČOV v ČR.

Hygienizovaný kal, za předpokladu splnění vyhlášky č. 437/2016, Sb. lze aplikovat na zemědělskou půdu. O této problematice, především o tlaku ze strany vládních činitelů, jež proti využití kalu jako přírodního hnojiva brojí, referoval Ing. Jaroslav Záhora, CSc. Podloženými argumenty poukázal na problémy, jež vznikly v důsledku přemíry aplikace syntetických hnojiv a porovnal situaci s jinými státy, které na rozdíl od nás plně podporují aplikaci kalu přímou i nepřímou cestou. Problematiku nepřímé aplikace kalů, jako přísady do kompostů s náznakem možného způsobu kvantifikace jejich přínosů představily ve dvou přednáškách druhého bloku Ing. Květuše Hejátková a Bc. Olga Křížová.

Třetí blok přednášek přiblížil současnou praxi, možnosti a byrokratická omezení při aplikaci kalů v zemědělství v reálném popisu situace v ČR a na jižní Moravě. Přesto, že zaměření semináře bylo na problémy s kaly především z menších ČOV, řada faktických informací, které v prezentacích zazněly, má obecnou platnost. Stejně jako následující slova:

„Sucho začíná tam, kde končí život v půdě“ , tak zněla závěrečná slova Ing. Záhory. Je na místě se zamyslet na užší spolupráci s půdoznalci, mikrobiology a zemědělci, jež podporují aplikaci kalu na zemědělskou půdu. I kdyby Vás z výše uvedeného nic nezaujalo, tak přednášku o biodiverzitě v půdě a jejím vlivu na zachycení vody doporučujeme ke shlédnutí.

Jakub Tobiáš