IWA LET 2024 Essen – pouť přijela do Evropy

13. 8. 2024

Konference Leading Edge Conference on Water and Wastewater Technologies (LET) pořádaná International Water Association (IWA) zavítala ve svém 19. ročníku do Evropy, přesněji do německého Essenu. Jednalo se tedy o dobrou příležitost navštívit tuto světovou konferenci zaměřenou na nejmodernější technologie v oblasti úpravy, čištění a recyklace vod.

Takže jsme s kolegou Honzou Pavlíkem neváhali, přihlásili se a vyrazili. V duchu naší zásady „Chceš jet na konferenci? Tak se přihlas s příspěvkem!“ jsme se ucházeli i o možnost vystoupit s prezentací našeho projektu Oktagon, který se zabýval recyklací odtoku z ČOV Brno Modřice, bohužel byla naše anotace akceptována pouze jako posterová prezentace. No „bohužel“, asi by to nakonec byly dost nervy, vystoupit před více než 300 odborníků ze 67 zemí světa…

Hned po příjezdu nás ohromil areál, který konferenci hostil – areál bývalého dolu a koksovny Zollverein, který po uzavření prošel adaptací a rekonstrukcí a nyní je z něj významná technická památka zapsaná na seznam Unesco. Areál se vzezřením ocelového města a konferenční část Grand Hall vestavěná do bývalé kompresorovny a rozvodny, kde byly ponechány některá soustrojí jako dekorace, působí impozantně.

Program jsme zahájili hned po příjezdu účastí na workshopech. Zúčastnil jsem workshopu na téma „Water-smart economy: How advanced technology can enhance circularity capturing the full value of water?“ a navzdory lokálním rozdílnostem panovala shoda na potřebě přitáhnout k vodě pozornost běžných lidí a politiků.

V úterý 25.6. se už rozjel třídenní maraton přednášek, nejprve plenární částí a panelovou diskuzí, následující dva dny pak ve dvou sekcích zaměřených na pitnou a odpadní vodu. Témata byla rozkročena od těch technologických, zaměřených na membrány, nové procesy čištění, mikropolutanty, přes zkušenosti provozovatelů s implementací technologických novinek a nové legislativy, až po klimatické souvislosti jako uhlíková neutralita a emise skleníkových plynů ve vodohospodářství.

Z množství informací, které ve mě osobně zarezonovaly bych uvedl:

  • Organizace Ruhrverband (tedy něco jako Svazek Porúří), který snoubí roli správce povodí a vlastníka vodohospodářské infrastruktury v této hustě obydlené a průmyslové oblasti, dosáhl energetické soběstačnosti a několik let dříve, než bylo v plánu. Bohužel recept není do našich podmínek úplně přenositelný – svazek si prostě do svého portfolia koupil vodní elektrárny na svých tocích.
  • N2O jako 256x horší skleníkový plyn, než CO2 je odpovědný za 50 % GHG emisí (švýcarských, dle další přednášky je to u finských 63 %) ČOV. Pokud odřízneme biogenní respiraci, tak je to >70 %. Elektřina pak dělá 5 % (záleží na energetickém mixu). Není pak otázka, do jaké míry je ve světle této informace, relevantní požadavek na energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod?
  • Předseda představenstva Berliner Wasserbetriebe upozorňoval na problémy, které se týkají i českého vodohospodářství: na jednu stranu je tlak politiků, abychom budovali „nové a odolné vodohospodářství“, ale zároveň ti stejní politici nejsou ochotni investovat do tohoto přerodu potřebný objem prostředků. Zaznělo: máme čistit nové polutanty, máme být energeticky soběstační, uhlíkově neutrální, máme budovat novou chytrou infrastrukturu a plnit další nároky, ale my v Berlíně jsme „out of money“.
  • Panelová diskuze na horké téma nové evropské směrnice o čištění městských odpadních vod, přinesla úplně jiný obrázek než podobné debaty v Česku. U nás se zdálo, že je směrnice vnímána jako zbytečně přísná, až jako útok na naše „hodnoty“. Naproti tomu je zřejmé, že v západních zemích je brána jako obrovská příležitost pro celý sektor. Zaznělo, že směrnice bude hybatelem rozvoje nových technologií a řešení v celé šíři vodohospodářství a průmyslu; směrnice a zejména to, jak se jí podaří implementovat bude inspirací pro celý svět; "Extended producer responsibility" a "polluter pays principle" bude novým zdrojem financí pro vodohospodářství (tedy pokud bude implementace efektivní a spravedlivá).

Ačkoliv se celá řada příspěvků odborníků z celého světa na témata uhlíkové neutrality, mikropolutantů, odsolování a znovuvyužití odpadní vody mohou zdát pohledem z naší kotlinky jako poněkud fantastické, tak jsme s ostatními reprezentanty Česka v Essenu, kolegou Janem Pavlíkem a Martinem Srbem (PVK, a.s.)  shodli na potřebě účastnit se takových akcí. Vidět, jak nad vodohospodářstvím přemýšlí kolegové z celého světa je inspirativní a obohacující, i když se třeba jedná o myšlenky a řešení, které nejsou u nás aplikovatelné. Nezbývá než poděkovat ASIO TECH, že takové aktivity podporuje a těšit se na další zajímavé akce.

Ondřej Unčovský, 8.8.2024