1. 7. 2022
Letos jsme do programu přispěli dvěma přednáškami jednou avízovanou o tom, jak přemýšlí jednatel vodohospodářské firmy o budoucnosti oboru a druhou navíc o kalu, protože pan Punčochář z MZE "chytil" covida.
Další přednášky byly z nejrůznějších problematik – od dozoru na vodohospodářskými objekty až po pozemkové úpravy v souvislosti se zachycováním vody v přírodě.
Neodpustil jsem si tradiční ranní procházku do historických míst (ještě tam se mnou byli tři Japonci), tentokrát bylo město po večerní dramatické bouřce s black outem, tj. umyté, ale se spoustou ulomených větví. O to názorněji se mi vykládalo o hrozbách a nutnosti posuzování jednotlivých řešení i po stránce odolnosti, což je teď často zmiňovaný pojem zejména v souvislosti s válkou, přírodními katastrofami, pandemií nebo nedostatkem energie. Řešení, které může vypadat jako BAT, BATEM být nemůže, pokud není dostatečně odolné... Někdy by proto jako BAT mělo být zvoleno řešení, které je jednodušší a s menší komplexitou. Posouzení rizik často vnese do posuzované situace jasno a selský rozum – viz např. možné riziko z toho že domovní ČOV nebude denitrifikovat v zemědělsky intenzivně využívané lokalitě s únikem 100 kgN /ha z hnojiv do podzemních vod. Další prezentovanou myšlenku bylo to, že bez odvážnějšího přístupu ke změnám cílů green dealu nenaplníme, a že cesta k dosažení taxonometrických požadavků může např. vést přes dělení vod (separaci nutrientů namísto jejich energeticky náročné likvidace) nebo větší využití přírodních prostředků.
Ing. Karel Plotěný
Jaké možnosti přináší nanoskopické bublinky plynu pro moderní vodní hospodářství?
Číst více
28. 11. 2024
Setkání slovenských vodohospodářů se přesunulo a je již třetím rokem v blízkosti slovenského Blaníku
Číst více
27. 11. 2024