28. 9. 2024
ANOTACE
Příspěvek popisuje proces rozhodování při výběru vhodné varianty řešení vodního hospodářství na konkrétní lokalitě Chytré Líchy v Židlochovicích. Cílem řešení je návrh, který bude co nejudržitelnější z hlediska ekonomického, ekologického a sociálního. Z hlediska cirkulární ekonomiky je cílem dosažení 50% úspory pitné vody, minimalizace uhlíkové stopy a zvýšení odolnosti lokality z hlediska dostatku vody i v letních měsících, kdy je vydáván zákaz použití vody např. na zálivku zeleně. V průběhu řešení byly identifikovány možné zdroje, vstupy a výstupy a posouzena jejich vhodnost. Následně byly navrženy kombinace jako variantní řešení a nejprve posouzeny orientačně a pak i podrobněji na základě ekonomických podkladů. Zajímavé jsou i zkušenosti z projednávání řešení s dotčenými subjekty a občany.
Obr. 1 Možné vstupy a výstupy z hlediska vodního hospodářství
ÚVOD
Příspěvek navazuje na loňský příspěvek, který popisoval postup orientačního rozhodování a výsledkem bylo subjektivní hodnocení jednotlivých variant řešení vodního hospodářství na Lokalitě Líchy, které pak bylo základem zadání podrobného posouzení.
Na lokalitě bude asi 300 obyvatel, v rodinných a bytových domech, uspořádání je zřejmé ze studie.
POSTUP ŘEŠENÍ
Nejprve byla provedena SWOT analýza jednotlivých vstupů a výstupů. Přičemž některé vstupy a výstupy byly vyřazeny jako pro tuto lokalitu nevhodné, z použitelných vstupů a výstupů byly sestaveny kombinace = varianty. V prvním kroku proběhlo subjektivní hodnocení a do dalšího kola (podrobnějšího rozhodování) postoupilo 7 variant.
Z možných kombinací vstupů, výstupů a procesů jsou vybrány a popsány varianty, které jsou předběžně racionálně realizovatelné s ohledem na místní podmínky a akceptovatelnost ze strany obyvatel (cena, komfort) v lokalitě Chytré Líchy s možností využití podzemních vod. Některé vybrané kombinace mohou být obtížně projednatelné z důvodu stávající legislativy a jejího výkladu konkrétními stakeholdery. V žádné variantě není uvažováno s vypouštěním srážkových vod do splaškové kanalizace, je respektován požadavek na dodržení zásad hospodaření se srážkovými vodami dle legislativy.
Cílem analýzy je návrh řešení vedoucího k dosažení stanoveného cíle: dosažení úspory až 50 % pitné vody spotřebované na území a případného dosažení úspory až 50 % odpadní vody odváděné z území vytvořením lokálního koloběhu vody a srovnání s obvyklým řešením v současnosti - tj. centrální řešení s veřejným vodovodem, splaškovou a dešťovou kanalizací (viz Varianta 1).
Poznámka: dále byly v konkrétním projektu pro Chytré Líchy (viz část B) zařazeny i varianty označené písmenem L, které doplňují varianty V4 a V6 o pilotní zařízení na extenzivních způsobů čištění (NBS) a následné zasakování vyčištěných šedých vod od cca 30 obyvatel.
Při orientačním rozhodování se vedle subjektivního hodnocení silných a slabých stránek mohou podstatně lišit názory na rizika, a to zejména v případě použití zatím netradičních řešení, kam spadá i recyklace vod, a tedy uplatnění cirkulární ekonomiky.
Abychom zvýšili objektivitu a již v přípravné fázi řešili opatření vyplývající z rizik a jejich vliv na udržitelnost (především ekonomiku) a především akceptovatelnost, tak je pro zpřesnění možné využít postupů uvedených např. v ISO normách. Pro účely posouzení rizik (určení kvalitativních, kvantitativních parametrů a vhodného managementu) je vhodná např. ČSN ISO 20426 Směrnice pro posuzování a management zdravotních rizik pro opětovné využití vody k nepitným účelům.
Pokud bychom chtěli již v přípravné fázi povést orientační ekonomické vyhodnocení, pak je možné využít například postup v ISO CD 24575 Směrnice pro provádění rozborů nákladů v oblasti projektů decentralizovaného čištění nebo opakovaného využívání odpadních vod. V podstatě jde o stanovení investičních a provozních nákladů a nákladů na financování a jejich relativizaci na celkové náklady na nakládání s 1 m3 vody.
Na základě jednoduchých subjektivně nastavených kritérií (vyšší objektivizace daná např. počtem a různorodostí účastníků) lze rychle rozhodnout o volbě vhodných variant.
Metodika hodnocení: číselné vyjádření názoru uvedeného v textu u jednotlivých variant
Hodnocení: významně kladné = 5, významně záporné (nereálné) = 0
Předběžné hodnocení může vést k uvědomění si jednotlivých kritérií a jejich zahrnutí do rozhodování, k uvědomění si rizik a toho, co je nutné zjistit nebo projednat před pokračováním dalších prací, číselné vyjádření pak k předběžnému rozhodování o vhodných variantách, v některých případech i ke konečnému rozhodnutí, nebo alespoň k vyloučení některých variant.
Programy s uplatněním vylučovacích a hodnotících kritérií včetně určení předpokládaných nákladů CAPEX a OPEX (jako LCA) a uhlíkové stopy a následně:
Srovnání vybraných variant kde se uplatní měrné náklady použitelné pro výpočet orientačních nákladů na stavbu kanalizace a životní cyklus přepočtené na Kč/m3, náklady na provoz ČOV – energie, náhradní díly, likvidace kalu, přepočteno na Kč/m3, případné vyvážení jímek – Kč/m3 v závislosti na vzdálenosti odvozu nebo Kč/m kanalizace a dtto i u vodovodu, cena za vodoměrnou šachtu a ceny za objekt na přečištění šedých vod, cena za vertikální filtr – Kč/EO, cena jímacích zařízení, náklady na hygienické zabezpečení podzemních vod, energie a náklady na provoz systému, včetně administrace dodávek zahrnující odečty vodoměrů a fakturaci obyvatelům.
Většinou z hlediska nákladů na jednoho obyvatele a toho, jak je takové zatížení únosné po stránce finanční, ale také i z hlediska akceptovatelnosti.
Tj. subjektivních názorů (akceptace) na základě konkrétních detailů řešení - viz odolnost řešení, hodnocení rizik a možnosti jejich eliminace, na základě jejich mentálních modelů…
Postup stanovení vstupů a výstupů na základě omezujících, hodnotících a podpůrných kritérií.
Jako reálné (bez omezujících podmínek) byly vyhodnoceny následující vstupy a k nim byly navrženy postupy posouzení s využitím hodnotících kritérií.
Je bez problémů dostupný, vodné je známé, je zjevně akceptovatelný občany i institucemi a legislativou (dokonce je to legislativní podmínka, dtto viz i PRVK), je proto součástí všech variant. Z hlediska udržitelnosti je vhodné prověřit, zda je vhodné použití pitné vody na činnosti, na které vyhovuje užitková voda a zda není na lokalitě efektivnější řešení s využitím podzemních nebo srážkových vod. Jako hodnotící kritérium lze použít vodné, tj. cenu za m3, kterou platí odběratel v Židlochovicích.
V lokalitě je dostupný zdroj podzemních vod a je proto vhodné posouzení využití podzemních vody jako vody užitkové (pro úpravu na pitnou vodu nejsou vhodné podmínky, nemožnost zajištění ochranných pásem atd.) a srovnání se zásobováním pitnou vodou nebo využitím srážkové vody - ideálně přes sociální dopady na odběratele, tj. provést srovnání s variantou, kdy užitková voda bude dodávána jako služba, nebo s náklady individuálního odběratele podzemních vod.
Jsou jako další možný zdroj užitkové vody zejména pro RD, proto je vhodné srovnání s dodávkou pitné vody, užitkové z podzemního zdroje - centrálního i individuálního. Z hlediska odolnosti jsou mírně nespolehlivé z důvodů prodlužujících se období sucha v letních měsících, tj. v obdobích, kdy mohou být problémy i s omezením dodávky pitné vody.
Je možné brát v tomto případě jako další zdroj a vhodné by bylo provést srovnání nákladů na recyklaci v bytových domech s náklady na vodné a stočné, případně s náklady pro případ individuálního odběru podzemních vod a stočného a pro případ využití srážkových vod a stočného (v případě menšího počtu obyvatel bytového domu). Náklady na recyklaci v RD lze vzhledem k nákladům vyloučit předem a recyklace v RD přichází na této lokalitě v úvahu jen u ekologických nadšenců.
Vzhledem k umístění lokality ve městě lze předpokládat, že bude uplatněno obvyklé stočné.
V tomto případě bude stanovení nákladů na recyklaci a tedy výrobu užitkové vody potřebné jako podklad pro srovnání s náklady na použití srážkových, nebo podzemních vod a také ke srovnání se stočným. Srovnání se stočným pak bude provedeno jako pro použití likvidace šedých vod pro celou lokalitu, tak i pro pilotní projekt na části lokality - pro cca 30 osob.
Obecně jsou asi nejčastější obavy občanů a hygienických orgánů ze zdravotních rizik, další obavy je možné očekávat z hlediska technické realizovatelnosti (rozmístění sítí, bezkonfliktního odvodnění území z hlediska výškových poměrů, ovlivnění podzemních vod), ekonomičnosti a náročnosti z hlediska praktického provozu .
Při prosazování netradičních řešení logicky dochází ke střetu s tradičními řešeními, což je zákonitost daná tím, že jsou stakeholdeři předběžně opatrní, jsou nějak zainteresovaní v klasických řešeních nebo jednoduše nové řešení vyžaduje více energie a času na pochopení a zvládnutí změny. Důležitá je komunikace s cílem zjištění námitek a reagování na ně buď technickými nebo organizačními opatřeními, případně jejich eliminace vyjasněním obsahu. Dobrou pomůckou jsou ISO normy, které v podstatě s předpokládanými námitkami a jejich řešením pomocí hodnocení rizik uvažují a poskytují i návod, jak se racionálně s věcnými riziky vypořádat. Další možností je osvěta – odkazy na již realizované pilotní akce nebo zvyklosti, předpisy a zkušenosti v zahraničí.
Nejčastějšími námitky se objevují v souvislosti s hygienickými riziky použití recyklovaných komunálních a šedých vod. Proto je jim v následujícím textu a přílohách věnována pozornost.
Asi nejpodrobněji se problematikou zabývají ČSN ISO 20426 a ČSN ISO 20761, které představují možnost, jak s maximální objektivitou vyhodnotit skutečná rizika, srovnat je s jinými riziky a navrhnout opatření taková, aby rizika byla maximálně eliminovaná tj. únosná.
Problematika řešení recyklace šedých vod v Německu jako příklad dlouhodobě ověřených standardizovaných postupů Viz německá směrnice…DWA-M 277 je dalším použitelným materiálem pro argumentaci.
Při stanovení výše investičních nákladů bylo uvažováno s délkou vodovodního a kanalizačního potrubí v délce 700 m, s 90 bytovými jednotkami, z toho 11 případně napojených na kanalizaci šedých vod a pilotní zařízení na čištění šedých vod pro 30 osob. Dále se v oblasti v některých variantách nacházejí čerpací stanice a případně studny na jímání užitkové vody.
Náklady jednotlivých variant byly rozděleny na náklady spojené s přípravou území (pravděpodobně náklady developera) a na náklady spojené s konkrétními domy (v případě RD by si je hradili majitelé každého domu).
Celkové investiční náklady souhrnně
Z důvodu transparentnosti byly investiční a provozní náklady, včetně očekávaných nákladů na správu veřejných rozvodů rozpočítány do nákladů na m3.
Pro srovnání provozních nákladů tříčlenné rodiny za rok bylo uvažováno obvykle s padesátiletou životností jednotlivých prvků a spotřebou vody 100 l/obyvatel/den.
Komentář k cenám - ve srovnání s cenou vodného má nižší náklady pro využití užitkové vody použití podzemních vod a to jak individuální, tak i centrální. Výhodnost roste s počtem obyvatel v bytě a naopak klesá s jejich menším počtem, než pro které je stanoven výpočet. Obdobně i u šedých vod a jejich recyklace - čím je počet obyvatel menší, tím jsou náklady na obyvatele větší - tj. v případě Chytrých Lích se individuální recyklace nevyplatí vzhledem k dostupnosti podzemních vod a ceně vodného. Své opodstatnění by měla pro větší bytový dům na lokalitě s nedostatkem vody. V případě čištění šedých vod za účelem jejich vypouštění by náklady byly nižší, než je cena stočného, avšak řešení pro celé sídliště je nereálné z důvodů legislativních.
Stabilita = nezávislost na nikom, na místním správci nebo na provozovateli veřejného vodovodu. Jednoduchá nezávislá řešení jsou nejstabilnější. V případě zásobování užitkovou vodu máme k dispozici 3 řešení. Centrální rozvod užitkové vody z centrální studny, individuální studny a využití srážkových vod. Vzhledem prodlužování bezdešťného období v létě je stabilnějším zdrojem podzemní voda. Další rozhodnutí je pak spíše na obyvatelích - zda ji budou odebírat z centrálního vodovou (menší investiční náklad) nebo z vlastních studen (nezávislost).
Další rizika – míra ovlivnění podzemních vod
V tomto případě se jedná o šedé vody. Vzhledem k odběrům podzemní vody je pochopitelné, že obyvatelé mají obavy z doplňování vyčištěných šedých vod do vod podzemních a to i přesto, že naředění v toku podzemních vod bude značné a že v podzemí probíhá další dočištění již vyčištěných šedých vod. Řešením je umístění čistírny šedých vod tak, aby nebyly ovlivněny v sídlišti odebírané podzemní vody - tj. umístit ČOV tak, aby případné ovlivnění proběhlo mimo dosah odběrů a tím by se toto riziko minimalizovalo. Na druhé straně investice do separátního čištění šedých vod vede k snížení poplatků občanů za vypouštění odpadních vod (nevýhodné je toto řešení pro správce veřejné kanalizace, protože snižuje výnos ze stočného).
Nutnost zabezpečení provozu – tj. organizační starosti
Podstatným kritériem z hlediska developera je pak správa vodních děl. Nejjednodušší je v případech, kdy si servis a údržbu řeší lidé individuálně. V případě veřejného vodovodu je správa spojená s cenotvorbou a pak s reálným provozem - administrativní činností a pak i servisní a provozovatelskou činnosti.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že jiné priority budou pro občany a jiné pro správu areálu a investory. A bude důležité je sjednotit tak, aby byly akceptovatelné druhou stranou.I mezi samotnými obyvateli budou různé názory daní jinými nároky na komfort, nebo technickou zdatností. Někteří občané budou preferovat větší nezávislost i za cenu vlastního nasazení, jiní budou ochotni si připlatit za vyšší komfort. Podstatné je, že rozhodnutí by mělo být informované a tím pak akzeptované většinou.
Nevhodnost nebo menší vhodnost je dána tím, že v blízkost této čtvrti je k dispozici veřejný vodovod a kanalizace. Varianta V5, s centrálním řešením čištění šedých vod je konfliktní jak z pohledu správce veřejné kanalizace, tak i správce povodí a v podstatě i obyvatel. Varianty V7a a V7b, bez napojení na veřejnou kanalizaci s individuálním řešením černých vod, jsou neakceptovatelné pro obyvatele z důvodu komplikací při provozu, když k dispozici je bezproblémové napojení na veřejné sítě. Z důvodů nízkých nákladů a ovlivnění okolí nutrienty má své opodstatnění v jiných podmínkách.
Poděkování DBU
Řešení lokality Líchy v Židlochovicích je podporovánu z fondu Německé spolkové nadace pro životní prostředí“. (Mitteln der Deutschen Bundesstiftung Umwelt)
Literatura
Projekt "Konzept für innovatives Wassermanagement im geplanten Wohnviertel „Smart Lichy“ in der Stadt Zidlochovice (Groß Seelowitz), Tschechien"
Ing. Karel Plotěný
Slovenská spoločnosť pre techniku prostredia, členská organizácia ZSVTS Stavebná fakulta STU Bratislava v spolupráci so Slovenskou komorou stavebných inžinierov – SKSI uspořádaly již po 28. tradiční mezinárodní seminář „Sanhyga“.
Číst více
1. 10. 2024
Dnešní článek nás přenese do obce Vidice, která úspěšně dokončila výstavbu nové čistírny odpadních vod (ČOV) využívající pokročilou technologii SBR pro zajištění efektivního čištění splaškových vod.
Číst více
17. 9. 2024