Příspěvky se snažily odpovědět na otázky, které jsou pro vlastníky a správce infrastruktury důležité … jak plnit fond obnovy, jak se vypořádat se se sociální únosností ceny vody, jak konkrétně řešit správní, dodavatelské a právní otázky při realizaci a přípravě rekonstrukcí. Ukázalo se, že řada ustanovení v různých předpisech je vyložitelná různým způsobem, a že tradičně ani ministerstva nejsou jednotná ve výkladu a v tom jaká je přesně koncepce a hlavně v tom, jak prakticky mají jednotlivé kroky vypadat ... Dále to, že nejsou přesně vyřešeny daňové návaznosti mezi předpisy a to, že hlavně u obcí je zřejmá neinformovanost ve vztahu k provozování a cenotvorbě. Z našeho neprovozovatelského pohledu to vypadalo tak, že správní a právní problémy dneška jsou natolik závažné, že budoucnost a technické věci se moc neřeší, a tak jsme nečekali nějaký velký zájem o témata spojená s budoucností.

ASIO, spol. s r.o. odprezentovalo v osobě Ondry Unčovského trendy a zkušenosti z intenzifikací ČOV, obdobnou příležitost dostala i konkurence. Ukazuje se, že membrány by konečně mohly být brány na milost i v České republice, na Slovensku a hlavně v Polsku už je to běžná technologie pro komunální čistírny odpadních vod . ASIO NEW, spol. s r.o., pak odprezentovalo představu o budoucnosti řešení odkanalizování měst (v podstatě přechod z lineárního na cyklický) a představu co se skrývá za pojmy udržitelnost, cirkulární ekonomika , city of future, atd.

No a přihřálo si polívčičku na tom, že odprezentovalo technologie, které do této vize zahrnující úspory vody, recirkulaci vody a rekuperaci tepla z vod spadají, a které již jako NEW nabízí. Viz e-Vodník , využití dešťových vod , recyklace šedých vod nebo recyklace tepla z vod.

Tradičně pak příspěvek provokoval zastánce centrálních řešení – myslím, že na příkladu dopravy, by se dalo pochopit, že centrál a decentrál si nakonec nekonkurují, tak jako kamión a malá dodávka nebo traktor v dopravě. Že prostě něco je víc výhodné pro něco a že chtít jezdit s kamiónem na samotu u lesa je nesmysl, stejně jako traktorem převážet zboží po dálnici z Brna do Prahy.

Zajímavý je určitě následující graf, který byl v rámci přednášky prezentován, a který zobrazuje orientační náklady řešení na 1m ³ odpadních vod pro RD a čtyřčlennou rodinu, přičemž stočné je stočné průměrné (na hranici sociální únosnosti) a je nutné si uvědomit, že pokud by mělo vypočítáno stočné pro malou obec podle skutečných investičních a provozních nákladů, pak by v řadě případů muselo být několikanásobné. Také by bylo dobré si nad tímto grafem uvědomit, jak nesociálním je náklad a likvidaci odpadní vody vyvážením jímek, a že by tedy tento způsob měl být jen způsobem výjimečným, zvláště když je vyvážení diskutabilní i z hlediska ekologického.

S další vizionářskou a tedy v konzervativním prostředí provokativní přednáškou na téma HDV vystoupil Jirka Vítek. Myslím, že tyto vizionářské přednášky konferenci oživily a že sem patřily, škoda jen že byly umístěny na konec nebo možná, že to bylo dobře. Témata tak nezapadla a účastníci o nich mohli přemýšlet na závěrečném obědě a po cestě domů. Tak že poděkování organizátorům.

Ing. Karel Plotěný