Při dodržování všech opatření (roušky ve vnitřních prostorách po celou dobu konference) proběhla velká většina přednášek. ASIO přispělo přednáškou o hodnocení rizik recyklovaných vod.

Z dalších přednášek nás zaujala např. zpráva o stavu na moravských tocích Ing. Tůmy a konstatování, že i přes relativní dostatek srážek chybí i nadále voda v podzemních zdrojích, a také odběry z povrchových zdrojů musí být kráceny.

Tj. že paradoxně dochází k situaci, kdy sice není meteorologické a zemědělské sucho, ale přetrvává sucho hydrologické a socioekonomické. V Třeboni na konferenci to bylo vysvětlováno tím, že je nedostatečná infiltrace do podzemních vod díky zhoršení infiltračních vlastností v místech infiltrace (poškozená struktura půdy a nedostatek sněhových srážek).

Posilování a obnovu (včetně zasíťování) vodárenských sítí prezentoval Ing. Duda (MZe). Z jeho přednášky utkvělo to, že za deset roků se do vodovodů a kanalizací nainvestovalo 20 miliard Kč (má osobní poznámka – jsou např. do kanalizací nainvestovány efektivně, když se to v ukazatelích kvality toků jako je dusík a fosfor neprojevilo?). Což souvisí i s další přednáškou z MZe o dohledové roli MZe, kde byl zmíněn PRVKÚK SUCHO ČR. MZe a finančáci dohlíží, nebo mají dohlížet na cenotvorbu, ale není to pozdě, když už je dílo hotovo? Nemělo by se preventivně hodnotit, zda jsou krajské PRVK po stránce ekonomičnosti a udržitelnosti OK? Podle mě zrovna PRVK JmK obsahuje hned několik nerealizovatelných řešení a pokud se podle nich i zrealizuje odkanalizování konkrétních obcí , tak se teprve pak ukáže, že se někde stala chyba.

Trochu z jiného soudku byla přednáška Doc. Kulhavého o melioracích a jejich využití k zadržení vody v krajině – na příkladu podpovrchové meliorace ukázal, že se dá regulovat hladina podpovrchové vody a to jak z hlediska potřeb rostlin, tak i z hlediska vody odtékající z krajiny. Dokonce si umíme i představit, že by podmok byl realizován recyklovanou vodou – rostliny by dále minimalizovaly únik nutrientů dále do toků. Jen pro zajímavost – hodnoty dusičnanů odtékajících z drenážního podmoku jsou obvykle ve stovkách mg/l (v konkrétním případě přes 300 mg/l). Naopak koncentrace fosforu z drenáží jsou v setinách miligramů (má měření).

Ing. Karel Plotěný