ASIO funguje už téměř třicet let. Hlavním zaměřením firmy je úprava odpadních vod. Jak se proměňoval postoj k šetrnosti při nakládání s vodou, její recyklace a znovuvyužívání?

Ekologie nabývá na větším významu s tím, jak se zvyšuje životní úroveň. Dříve jsme se soustředili spíše na to, abychom neznečišťovali životní prostředí. Teď je pohled trošku jiný - měli bychom vodu spíše znovu využívat, dívat se na spotřebu energie při čištění, uhlíkovou stopu a tak dále.

Lze srovnat přístup k znovuvyužívání šedé vody u nás a ve světě?

Když se podíváme směrem na západ, tak v Německu mají první předpisy o šedých vodách z roku 2006. Za nimi jsme tedy pozadu 15 let pozadu co se týká legislativy. U nás se stále tvrdí, že nemáme dostatek zkušenosti, abychom takovou legislativu vytvořili. Nebylo by možné ověřenou legislativu přeložit a převzít? Když se na druhou stranu podíváme, na Maďarsko nebo Rumunsko, tak tam to ještě ani téma není. Ale třeba v Chorvatsku to téma je, protože tam je nedostatek vody, a tak se problematika prakticky řeší a realizací přibývá.

Říkal jste, že u nás brzdí rozvoj projektů legislativa. Víte přesto o něčem zajímavém, co v České republice vzniklo?

Posun samozřejmě vidíme, i když je pomalý a někdy mu musí pomoct trošku partyzánština a nadšení konkrétních lidí. Nedávno jsme řešili poměrně velký domov důchodců v Ivančicích pro 100 lidí, kde se recykluje šedá voda nebo sociální zařízení pro Zetor. Je to případ od případu a akce se prosadí tam, kde má někdo silný pocit, že bychom se zkrátka měli chovat udržitelně. Potom to jde. Jako technik jsem vždycky podceňoval vzdělávací a propagační aktivity, ale funguje to tak, že dokud se něco nezmění v hlavách lidí, obor se dál nepohne.

Vyžadovaným prvkem se stává modrozelená infrastruktura. Čím konkrétně se v souvislosti s ní zabýváte?

Snažíme se propagovat v této oblasti všechno, co vede k optimálnímu využití vody, včetně části zelených řešení. Máme proto připravené produkty, které slouží pro realizaci zeleně ať už se bavíme o  propustných površích , kam by se mohla zasakovat srážková voda, speciálních podkladových vrstvách, aby ve vsakující se vodě nezůstávalo znečištění z aut nebo o  svahových pytlích , na kterých je možné udělat ozelenění a vyřešit pomocí nich opěrnou zeď. Úplnou novinkou jsou potom umělé stromy, které ale samozřejmě tvoří jen doplněk k normálním stromům.

Zmínil jste váš koncept “chytrého stromu”. Jaké má skutečné přínosy pro město?

Hlavním cílem je mít ve městě zeleň a bránit tak vzniku tepelných ostrovů. Koncept vznikl jako reakce na praxi, kdy si architekti představovali, že na konkrétním náměstí by mohla být zeleň, jenže v tom místě vede podzemní vedení, takže tam není možné zasadit strom. Proto kolegu napadla myšlenka vyrobit umělé/chytré stromy, vlastně to jsou nosiče popínavých rostlin. Tyto rostliny nemusí mít tak hluboké kořeny a je tedy možné je zasadit do nadzemních nádob tvořících součást stromu. Takové stromy se dají potom využít i třeba jako osvětlení nebo se na ně může dát vánoční osvětlení a mají i další možnosti.

Kromě umělého stromu jste známí také svým pivem z dešťovky. Na co jste tím chtěli upozornit?

Chtěli jsme poukázat na přístup české legislativy, pro kterou je i sebelíp vyčištěná odpadní voda - třeba i na úroveň pitné vody - pořád odpadní vodou a proto nemůže být potravinářskou surovinou. Takže zatímco třeba v Singapuru se hrdě hlásí k tomu, že vyčistili odpadní vodu a prodávají ji jako nejlepší pitnou vodu, tak u nás by se taková voda neměla využívat ani na závlahu třeba zemědělských pozemků.

Vizualizace využití chytrého stromu

Kromě toho máte některé technologie patentované – například systém podkladních vrstev pro zasakování vod z komunikací.

Oproti minulosti teď legislativa preferuje zpomalení odtoku a případně i zasakování vody, ale samozřejmě je problematické, když jde o parkoviště, protože pak by voda mohla být znečištěná. Naše zasakovací rošty v kombinaci s podkladními vrstvami umožňují zachycení škodlivých látek a jejich postupné biologické odbourávání prostřednictvím různých mikroorganismů.

Jaké další zajímavé technologie máte patentované?

Co je hodně zajímavé, je také recyklace bazénových vod . U veřejných bazénů bylo nutné část vody každý den odpustit a dopustit novou vodu. Podařilo se nám ve Žďáru nad Sázavou zrealizovat projekt, kdy se voda nevypouští do kanalizace, ale přes ultrafiltraci se přefiltruje a vrací se zpět. Denně se jedná o několik desítek kubíků teplé vody. Realizace tak podstatně šetří provozní náklady.

Jak se bude podle Vás přístup k čištění vody vyvíjet?

Když se podívám 10 roků nazpět, tak to tehdy i s hospodařením s dešťovými vodami bylo docela pesimistické, ale přístup se dost změnil a začala se měnit i legislativa. Věřím, že to tak bude i s dalšími prvky souvisejícími s udržitelností. Budeme tedy víc recyklovat, minimalizovat uhlíkovou stopu a doufám, že vývoj povede k další individualizaci řešení.

zdroj: https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/8645-ploteny-projekty-na-vyuzivani-sede-vody-brzdi-chybejici-vstricna-legislativa