Zajímavé je, že Norové vnímají déšť kladně – alespoň náš autobusák ho měl rád. Zajímavé také je, jak řeší změnu klimatu . Vzdělávací programy i opatření jsou vidět (i když vody mají přebytek). No i v praxi se uplatňuje, že každý by měl přinést svou kapku, i kdyby byla jen symbolická – zelenou střechu na garáži nebo zastávce MHD, hospodaření s dešťovými vodami nebo třeba i zelený pruh v jízdní dráze tramvají.

Možná to i souvisí s jejich chováním obecně – chovají se ohleduplně a důvěřivě. Řidiči na přechodu se předhánějí, kdo dá přednost a v obchodech nebo i motorestech rostou prodejní koutky bez prodavačů – dojdeš, vezmeš a zaplatíš.

Zajímavé také je, jak řeší odpadní vody na venkově – septik a trativod… a to dokonce i v malých městečkách nebo u malých hotelů. Čistírnu odpadních vod jsem viděl jen u jednoho většího hotelu, ale i přesto, že jsem sundal tři poklopy, nějak jsem nepochopil, jak funguje (asi něco na principu septiku a sorpce, určitě tam nebylo dmychadlo a určitě to fungovalo na samospád, jen to nebyl aerobní biofiltr, ale zatopený). Samozřejmě jsem si všímal veřejných záchodů – nejde si jich nevšimnout, okolnosti vás donutí. Na rozdíl od Kanady nebo Nového Zélandu mají ale suché záchody jen minimálně, spíše preferují minimalizaci vody na spláchnutí, a to asi proto, že je neumí postavit (odvětrat), a proto je tam zápach, a tak je pak nepoužívají tolik jako v již výše uvedených zemích.

Jinak je jednoznačně Norsko zemí, která jde příkladem v realizaci opatření proti změně klimatu.

Ing. Karel Plotěný