Proces čištění na ČOV s technologií SBR

12. 6. 2014

Jedním z nich je tzv. system SBR, kdy oba procesy – biologické čištění i separace mikroorganismů probíhají v jedné nádrži. Toho lze s výhodou využít zejména u domovních čistíren, tak jak je tomu v případě ČOV AS-KLARO PZV.

Po vyjití NV 416/2010 Sb. jsme hledali technilogii, která by se jednak dokázala vypořádat s požadavky na co nejnižší hodnoty amoniaku (dusíku) na odtoku a která by se dokázala i co bejlépe vyrovnat se sezónními nerovnoměrnostmi v nátoku (zeména u větších objektu).

Oba tyto požadavky splňují právě tzv. SBR biorektory. Systém použitý v AS-KLARO PZV se navíc dokázal, podle našeho názoru, nejlépe vypořádat i s dalšími konstrukčními detaily tak, aby byl co nejvíce spolehlivý.

Popis technologie SBR na ČOV – AS-KLARO PZV

Nádrž ČOV je rozdělena do dvou komor (stupňů):
a) kalový a vyrovnávací prostor,
b) prostor, ve kterém probíhá aktivační proces (dále jen SBR reaktor nebo sekce SBR).

První stupeň, tzv. kalový prostor s integrovaným vyrovnávacím prostorem plní následující funkce:
a) skladování primárního a sekundárního kalu,
b) zachycení usaditelných a plovoucích částic,
c) vyrovnání nátoku,
d) egalizaci = vyrovnání výkyvů v koncentracích nátoku.

Druhý stupeň, tzv. SBR reaktor plní funkci biologického čištění odpadní vody a pracuje postupně v následujících krocích:

Krok 1: plnění

Surová voda uskladněná v kalové nádrži je přiváděna do SBR reaktoru pomocí mamutky. Díky speciální konstrukci mamutky je zajištěno dosáhnutí minimální úrovně hladiny v kalové nádrži a čerpání surové vody bez nerozpuštěných látek

Krok 2: provzdušňování

Odpadní voda je provzdušňována a míchána. Provzdušňování se provádí pomocí provzdušňovacích jemnobublinných elementů. Tyto elementy jsou zásobovány tlakovým vzduchem vyráběným pomocí dmychadla uloženého v rozvaděči mimo objekt ČOV.

Provzdušňování (aerace) způsobuje dva efekty:
a) mikroorganismy jsou zásobovány kyslíkem, který potřebují k látkové výměně,
b) vzniká intenzivní kontakt mezi odpadní vodou a bakteriemi.

Krok 3: usazování

V této fázi neprobíhá provzdušňování a aktivovaný kal se v SBR reaktoru gravitačně usazuje. Voda v SBR reaktoru tak dosáhne rozdělení na horní část, kde je zóna s vyčištěnou vodou, a spodní část s usazeným aktivovaným kalem.

Krok 4: odtah vyčištěné vody

Biologický vyčištěná voda je pomocí mamutky odtahována do odtoku. Speciální konstrukce mamutky zabraňuje nasátí případného plovoucího kalu. Minimální úroveň hladiny se nastaví automaticky

Krok 5: odtah přebytečného kalu

Z komory SBR reaktoru je odtažen do kalového prostoru přebytečný kal. Tento přebytečný kal je odtahován mamutkou ode dna komory.

ČOV SBR

Po skončení pátého kroku pokračuje režim ČOV opět od kroku prvního. Během dne se obvykle uskuteční 4 výše uvedené cykly. Je však možné i individuální nastavení délky jednotlivých kroků a počet cyklů za den.

Čistírnu lze také nastavit na prázdninový provoz. Tento provoz je přizpůsobený nízkému zatížení čistírny bez přítoku znečištěných odpadních vod. Při prázdninovém režimu čistírna nefunguje dle výše popsaného principu a nelze na ni vypouštět odpadní vody!

Dodatečné srážení fosforu

Některé čistírny mohou být vybaveny dodatečným srážením fosforu. Srážení se provádí dávkováním provozní chemikálie do SBR reaktoru. Část zařízení na srážení fosforu může být umístěno na vyjímatelném modulu. Modul obsahuje zásobní kanystr s chemikálií. V provozní skříni je pak umístěné dávkovací čerpadlo, které nasává chemikálii z barelu a dávkuje ji zpět do SBR reaktoru. Dávkování probíhá v době, kdy je čerpána odpadní voda do reaktoru. Během provzdušňovací fáze pak dojde k promíchání nadávkované chemikálie s odpadní vodou. To způsobí vytvoření sraženin obsahujících fosfor, které dobře sedimentují.

Technologické schéma funkce ČOV

Technologické schéma funkce ČOV

Rozměry nádrže

nádrž ČOV

Dispozice čistírny

dispozice ČOV

Závěr

Proces v SBR lze navíc vhodně a poměrně jednoduše modifikovat změnou výšky hladin a změnou délky intervalů jednotlivých fází. Což je výhodou tam, kde se mění nátokové podmínky a kde je nutné dosahovat přísné odtokové parametry. Další výhodou je, že ČOV je možné docela dobře dozorovat a řídit na dálku a tak po doplnění např. amoniakální sondou by jak provoz, tak i údržba mohly řízeny v podstatě stejně, jako kdyby údržba byla přímo na místě.

Samotná vestavba AS-KLARO PZV má pak další výhodu v tom, že ji lze použít i do stávajících nádrží – k rekonstrukci starších čistíren nebo pro intenzifikace např. septiku na plnohodnotnou biologickou aktivační ČOV.

Ing. Karel Plotěný