Quo vadis, vodo?

25. 10. 2016

V předvečer konference „Městské vody 2016“ se ve Velkých Bílovicích uskutečnilo setkání členů odborné skupiny Odvodňování urbanizovaných území (OS OUÚ) při CzWA. Za ASIO, spol. s r.o. se zúčastnili Oldřich Pírek a Karel Plotěný. Diskuze zúčastněných odborníků z různých oborů působení, charakterizovala současný stav v oblasti hospodaření s dešťovou vodou (dále HDV). Na mnoha osobních zkušenostech, které ten večer zazněly, bylo poukázáno na plusy i nedostatky, které v této oblasti Česká republika má.

Problém „voda“ je starý jako lidstvo samo. Buď lidstvo řeší přebytek vody (vzpomeňme jen několika povodňových událostí v ČR na přelomu století) nebo naopak nedostatek vody, což je problematika rezonující naší společností právě teď, po několika na srážky chudších letech.

Oba stavy (sucho i povodně) jsou, pochopitelně z mnoha důvodů, neuspokojivé. V obou případech je dobrou prevencí správně v praxi uplatňovaný systém HDV . Systém, který jednoznačně podporuje trvale udržitelný rozvoj urbanizovaného území, který řeší vhodnými komplexními úpravami účelné zadržení vody v území, její maximální využívání, případně řízené zpomalené odvádění.

Mezi plusy byl během diskuzního večera zejména jmenován:

• posun v legislativní oblasti

Oproti době, kdy jediným požadavkem, ve vztahu k srážkovým vodám v urbanizovaném území, bylo jejich co nejrychlejší odvedení, existují dnes legislativní nástroje, které systémy HDV vyžadují používat (zákonné i technické normy).

• zájem developerů a investorů o uplatnění systémů HDV

I když tato informace může vyznít překvapivě (komplex opatření HDV bude investičně vždy dražší než konvenční odvedení vody z území) má optimální řešení HDV v budovaném území či jen dílčím objektu pro investora dlouhodobí význam. Kromě provozních úspor je to i vyšší přidaná hodnota objektu, která se pochopitelně odráží i v ceně prodejní a v cenách nájmů.

V rámci večera jsme se všichni shodli, že nejhorší je to s uplatňováním všech zákonných a normových požadavků na HDV v praxi. Za největší „brzdy pokroku“ lze tedy označit:

• setrvačnost v myšlení a určitou míru nepochopení principů HDV (ať již laické či odborné veřejnosti)

Závěr takovéto diskuze vyzněl naprosto logicky - požadavek na pokračování práce odborné skupiny OUÚ hlavně na poli propagace principů HDV.

Také v tomto směru byla absolutní shoda všech zúčastněných, že kromě pořádání odborných seminářů a podpory různých akcí neziskových organizací, ap., by aktivita skupiny měla směřovat zejména ke spolupráci s vysokými a středními odbornými školami (snaha prosazení HDV do výukových programů). Za významný prvek v posílení vědomí a povědomí o systémech HDV lze považovat i pozitivní lobbing na všech úrovních státních úřadů a institucí.

Ing. Oldřich Pírek