Obvykle jsou požadavky i podmínky extrémní – požadavky na kvalitu vyčištěných vod vyplývají z ochrany lokality a podmínky jsou dané způsobem provozu – obvykle extrémní nerovnoměrnosti a složení vod, ve kterých díky velkému podílu moči je i velký podíl amoniakálního dusíku. Z hlediska inženýrského je to řešení problematiky ostrovního domu, které se začíná inventurou ve zdrojích. Z hlediska rozhodování je to obvykle dilema mezi představami (požadavek na co nejvyšší standard představovaný splachovacími záchody) a finančními a personálními možnostmi. Výsledkem je pak hledání kompromisů a případně i využití nových možných přístupů, které představuje dělení vod ( NASS ), zejména separace moči. Nebo přijetí reality a hledání řešení i v duchu nejmodernějších (nejklasičtějších) způsobů s využitím suchých nebo kompostovacích záchodů, kde se pak namísto high tech čištění odpadních vod řeší high tech záchody.

Na konferenci, která pro nás vodaře je neobvyklá, překvapilo, jak daleko v pořadí důležitosti problémů je čištění odpadních vod … možná je to tím, že tuto problematiku ochranáři nevnímají jako problém, protože je řešena průběžně … ale je to vždy se zohledněním místních podmínek a není to někdy podle šablony, která se používá pro klasické rodinné domy?

Jako vždy, když se potkají lidé z více oborů, je z čeho se poučit. Například jsem nevěděl, že na významných turistických cestách existují počítadla, a tak se ví přesně kolik lidí navštíví Lysou Horu, Radhošť nebo Sněžku. Jen tak pro zajímavost – nejnavštívenějším turistickým objektem jsou Radhošť a Pustevny (Petr Kupec – Ústav inženýrských staveb a tvorby a ochrany krajiny, Mendelova universita v Brně).

Ing. Karel Plotěný