24. 10. 2017
Je zřejmé, že další možnou položkou v nákladech obytných budov, na které se dá ušetřit je voda, a to jak pitná, tak i odpadní. Vedle úsporných zařizovacích předmětů, které dokáží zařídit první krok se nabízí využití šedých vod, které umí nejen zajistit úsporu pitné, ale i odpadní vody, což je žádané hlavně tam, kde je pak nutné vodu odvážet např. fekálním vozem. Šedé vody, následně jako užitková voda, jsou žádány i tam, kde není dostatek dešťové vody – malá střecha ve vztahu ke spotřebě a tam, kde je možná potřeba užitkové vody v korelaci s produkcí šedých vod. Výhodnost využití šedých vod je tedy zejména v objektech občanské vybavenosti s větší produkcí a spotřebou vody, ve větších bytových domech a ve speciálních případech u rodinných domů. Z hlediska jejich využití se s nimi nejvíce setkáme na splachování toalet a jako užitkové vody například na mytí podlah, kde je jejich použití nekonfliktní.
seminář „Hospodaření s vodou v budovách: využití šedé a dešťové vody“ (
foto zdroj
CZGBC
)
Vliv lehkých šedých vod na okolí je bagatelní
Debata je často vedena o využití na závlahu zeleně a k nejčastějším námitkám patří ty, co se týkají obsahu detergentů, zbytků kosmetiky (pílingových kuliček), atd. (léky, drogy, atd. se šedých vod v podstatě netýkají). Také proto byl tentokrát pozvaný mezi účastníky panelové diskuze i zástupce výrobců domácí chemie a prostředků na osobní hygienu a z jeho vystoupení o složení přípravků vyplynulo, že co se týká osobní hygieny, pokud je použita ekologická verze, pak se jedná většinou o látky biologicky rozložitelné a problémem z hlediska dlouhodobého použití může být v podstatě solnost (kdy se různé soli používají k zahuštění např. šampónů a gelů) a její případný vliv na úrodnost půdy nebo zvýšení RAS v podzemní vodě (což, ale nutně nemusí znamenat negativní vliv na zdraví). Dtto i co se týká obsahu nutrientů. Pokud použijeme šedé vody bez vod z praček a myček na nádobí, pak je obsah nutrientů bagatelní. Šedé vody (bez vody z praní a myček nádobí) jsou tak jednoznačně nejvhodnější součástí odpadních vod použitelnou např. na závlahu zeleně, zvláště když se použije např. kapkové závlahy . Dokonce i při případném nepřímém zasakovaní do podzemních vod je vliv bagatelní (v případě hygienizovaných vyčištěných vod pak úplně bezkonfliktní, a to i v písčitých půdách). Minimální riziko je dáno i tím, že šedé vody neobsahují zpravidla produkty lidského metabolismu.
Mírně jiný pohled už je na vody z praní prádla a na další typy vod, tam, je nebezpečí ovlivnění životního prostředí větší, zejména díky použití „drastických“ přípravků na čištění zanešeného potrubí nebo prostředků s obsahem chloru na hygienizaci zařizovacích předmětů (výkyvy v pH, chlor). Tam je to pak již spojeno s funkčností např. domovních čistíren a logicky i s většími administrativními nároky, které odpovídají rizikům.
Nutnost osvěty
Zajímavé byly i zkušenosti developera s bytovými domy a recyklací šedých vod . Obecně je připravenost lidí na ekologické varianty zacházení s odpadními vodami malá, a tak jsou developeři připraveni i na variantu, kdy by recyklace šedých vod byla ze systému zásobování vodou vyřazena. V každém případě se ale již ve stadiu prodeje snaží ekologický přístup prezentovat jako plus a podporují ho i drobnými dárkovými předměty a nálepkami, a i ekonomickou argumentací.
seminář „Hospodaření s vodou v budovách: využití šedé a dešťové vody“ (
foto zdroj
CZGBC
)
Největší překážky
Zatím největší překážkou se tak jeví spíše subjektivní námitky a z nich vyplývající odpor provozovatelů kanalizací. Jejich obavy jsou pochopitelné – sníží se odběr pitné vody a tím vzrostou náklady na dodanou jednotku vody. Při tom by obavy nemusely být až tak opodstatněné, dá počítat s tím, že využití šedých vod se týká jen malého počtu domů (většinou je nereálné v panelových domech z důvodů prostorových a ekonomických) a ovlivnění odběrů může být maximálně v jednotkách procent. No a přehnané jsou i obavy z propojení rozvodů šedé a pitné vody, možná k němu může výjimečně při hrubém porušení zvyklostí a norem dojít, ale je zřejmé, že pokud se tak stane v rámci rodinného domu, že je velmi brzy odhaleno, a i zdravotní rizika jsou minimální (vyčištěná šedá voda po přefiltrování na ultrafiltračních membránách je bakteriálně bezkonfliktní). Paradoxně často citované případy (viz článek pana Kožíška v Sovaku) nejsou o šedých vodách a propojení v rámci nemovitostí, ale o propojení dvou veřejných vodovodů mimo nemovitost a ohrožení většího počtu lidí. Daleko větší zdravotní nebezpečí v praxi než nějaké propojení rozvodů šedé a pitné vody v domě představuje chybně navržený rozvod pitné a teplé užitkové vody a následný výskyt legionely (Žabička) a nedostatečná údržba systémů např. v administrativních budovách nebo školách.
Změna legislativy
K usnadnění prosazení v praxi by mohlo pomoci hned několik drobných změn. Dokončení prací na normě a tím by bylo jasné, co má být vyžadováno a skončila by doba experimentů a změny v legislativě. Např. ve Vodním zákoně by mohlo věci pomoct to, že by jinak zákon nahlížel na vody s obsahem produktů lidského metabolismu a na ostatní odpadní vody, což by korespondovalo s pravděpodobným nárokem na hygienizaci do budoucna a s možností jejich recyklace. A umím si představit, že u recyklace vody by se mohlo postupovat obdobně jako se surovinami a výrobky v zákoně o odpadech. Použití šedých vod by pak s velkou pravděpodobností spadalo (pokud již nespadá) do kategorie přecházení vzniku odpadu. Což by bylo jak logické, tak i praktické. Současný výklad kdy, pokud to trochu přeženu, si na vylití umývadla, ve kterém si umyji ruce, musím pozvat hydrogeologa, nechat vystavit povolení k nakládání s vodami a 2x ročně odebrat vzorek je tak trochu tragikomický. Byl by až takový problém okopírovat v této věci např. německou legislativu?
Ing. Karel Plotěný
Jestli bylo cílem nadchnou další mladé lidi pro myšlenky udržitelnosti, tak se to určitě povedlo, energie tam ze všech přímo tryskala.
Číst více
21. 9. 2023
I za takovou relativně běžnou a obyčejnou věcí, jako je sprcha, osprchování se teplou vodou najdeme spotřebu energie, a tedy i produkci CO2 na výrobu této energie.
Číst více
19. 9. 2023