Seminář k problematice odpadů (Magnus Regio)

8. 2. 2022

Odpadové i kalové hospodářství, předcházení vzniku odpadu i zpracování a nakládání s plasty. A také úspěšně realizované projekty z oblasti ekologie a životního prostředí včetně možnosti jejich financování.

To byla některá z hlavních témat setkání Ekologie a její budoucnost, na kterém diskutovali z  ástupci měst a obcí s představiteli Ministerstva životního prostředí ČR, Státního fondu životního prostředí ČR, kraje a dalšími odborníky. Akci v brněnském hotelu Voroněž pořádala společnost Magnus Regio. ASIO TECH se zúčastnilo přednáškou o využití kalů na zemědělské půdě.

Hned v úvodu v online vstupu vystoupil Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. ředitel odboru odpadů Ministerstvo životního prostředí ČR , který účastníky seznámil s nejnovějšími daty ohledně nakládání s komunálními odpady v tuzemsku, samozřejmě v  kontextu nových cílů, které přináší nová odpadová legislativa.

„Téměř polovinu komunálních odpadů stále skládkujeme. Co se týče využití, tak tam jsme na úrovni asi 40 % z hlediska materiálového využití, energetické využití dosahuje zhruba na 12 %. Data tak jasně ukazují, že se zatím nedaří změnit negativní trend, který vidíme dlouhodobě v datech, co se týče skutečně masivního skládkování komunálních odpadů, rychlého zaplňování skládek a pokud se podíváme na to absolutní číslo, tak každoročně na skládky zavezeme 2,6 nebo 2,7 milionů tun komunálních odpadů,“ uvedl Jan Maršák s tím, že jde o do budoucna neudržitelný trend. Pokud bychom takto pokračovali, tak skládky zaplníme velmi rychle.

„Když se podíváme na to, jak vypadá z hlediska složení toto množství odpadu z obcí a dle toho jak třídíme, je jasně vidět, že se musíme zaměřit na to, co se dostává do černých popelnic. Směsný komunální odpad totiž stále tvoří největší položku v tom množství komunálních odpadů od občanů,“ informoval Maršák s tím, že to je věc, na kterou je nutné se zaměřit. A musíme se dostat do situace, kdy směsný odpad výrazně poklesne, a tyto složky se přesunou do složek tříděných.

Maršák dále uvedl, že přijetí nové odpadové legislativy na konci roku 2020 bylo jednoznačně správné, již nyní můžeme vidět některé efekty, které to přináší. „Více se nová legislativa projeví v horizontu roku 2023, 2024. Ale legislativní rámec existuje a už vidíme některé věci, které by bez toho nebyly asi realitou. Co se týče prováděcích předpisů, tam jsou všechny vyhlášky přijaty, podařilo se to v minulém roce, ještě zbývá jedna vyhláška k výrobkům s ukončenou životností, ale ta už je těsně před publikací ve sbírce zákonů. Její prováděcí rámec je k dispozici, všichni podle něj mohou postupovat, a je to věc, kterou jsme řešili po celý rok 2021,“ řekl Jan Maršák.

Za zástupce města a obcí vystoupila místostarostka města Žďár nad Sázavou Ludmila Řezníčková : „Z hlediska nové odpadové legislativy stále postrádám větší podporu spaloven a energetického využít odpadů, protože to je to nejdůležitější, na co Česko čeká. Můžeme omezovat, snažit se aby lidi třídili, to zařídí ta města, za podpory dotačních titulů, ale pokud stát nebude ten, který bude podporovat energetické využití odpadů, neudělá se plán sítě spaloven, tak do té doby budeme ukládat 50 procent odpadu na skládky, protože nic jiného s tím neuděláme.“

Na poznámku reagoval Jan Maršák: „Energetické využití odpadů podporujeme různými formami, v modernizačním fondu si mohou zájemci žádat. Dále podporujeme v rámci operačního programu bioplynové stanice. Ta nová legislativa nastavuje zcela jiné podmínky pro různé způsoby nakládání s odpady. Takže nemyslím si, že by tady podpora nebyla, ty projekty tady jsou. Někdy jsme naopak dokonce obviňování z toho, že chceme všechno spálit. Ve stručnosti – s energetickým využitím se zkrátka počítá v kapacitách vyšších, než jsou nyní.“

Kalové hospodářství

Dalším tématem bylo kalové hospodářství a nakládání s kaly. Ing. Květuše Hejátková, ředitelka ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura,z.s. účastníky seznámila s kaly jako takovými. „ Kaly jako výstup čistíren odpadních komunálních vod o  bsahují spektrum anorganických a organických látek, jsou zdrojem organické hmoty, základních živin a stopových prvků. Mohou obsahovat také potenciálně rizikové prvky, organické sloučeniny a mikroorganismy ,“ uvedla Hejátková.

Nová legislativa d efinuje upravený kal – ostatní odpad (§67, odst. 1), zásadní je přechodné ustanovení ve vyhlášce, podle kterého se budou považovat kaly kategorie I a II za upravené až do konce roku 2022. Neupravený kal - ostatní odpad, (§67, odst. 2) musí s nimi být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika. Kaly musí být označeny (původce, údaje o kvalitě a úpravě kalu)

Úprava kalů smí být prováděna na ČOV (původce) nebo v zařízení na úpravu kalů (§67 odst. 3), musí být splněny podmínky na ověření účinnosti technologie/validace.

„Kompostárna je například zařízení na úpravu kalů. Hygienizace neupraveného kalu je vlastně mikrobiální proces za definovaných teplot. Výstupem je výrobek – biologicky stabilní a zralý kompost se zařazením do tříd a skupin dle limitních hodnoty vybraných rizikových prvků. Buď je to organické hnojivo dle zákona o hnojivech, případně rekultivační kompost,“ dodala Květuše Hejátková.

K tématu kalového hospodářství vystoupil také Ing. Per Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna , který téma představil na ČOV Brno – Modřice. „ Legislativa na nakládání s kaly myslí, ale otázka je, jaká je realita v kombinaci s ekonomikou. Stávající stav ČOV Modřice je z roku 1962 po rekonstrukci v roce 2004. Nyní plánujeme nové vymývací nádrže, teplotní sušárnu, třetí kogenerační jednotku. Dnes vyrábíme elektřinu ze dvou kogeneračních jednotek a do budoucna plánujeme materiálové a energetické využití sušeného kalu,“ uvedl Hladík.

K problematice kalů přednesl svůj příspěvek také Ing. Karel Plotěný z firmy ASIO TECH . „Možností, co dále dělat s kalem existuje celá řada. Klíčové je však, že univerzální řešení neexistuje. Každá lokalita má své optimální řešení, které vychází především z velikosti lokality a osídlení okolí, znečištění odpadních vod, dopravní dostupnosti a dostupnosti vhodné zemědělské půdy.“

Závěrem účastníky seznámil s projekty města Brna v oblasti odpadového hospodářství Ing. Martin Vaněček, vedoucí Odboru ŽP, Magistrát města Brna : „Skládkujeme 2 procenta z celkového množství odpadů, zbytek buď využíváme, nebo využíváme energeticky v našich zařízeních. Jinak dále chystáme třetí kotel spalovny k tomu, abychom rozšířili na 340 tisíc tun kapacitně ročně. Všechno ve spolupráci se státním fondem životního prostředí. V prosinci jsme pak zahájili stavbu automatizované dotřiďovací linky, první v ČR, která bude mít nějakou kapacitu 15 tisíc tun.“

Na programu byla i problematika finanční podpory přechodu k oběhovému hospodářství, se kterou vystoupil Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR . Hlavními cílovými skupinami jsou právě obce jako původci komunálního odpadu a subjekty podnikající v oblasti nakládání s odpady či s potravinami nebo v oblasti výroby a průmyslu.

__________________________________________________________________________________________________

O společnosti Magnus Regio s.r.o.

Magnus Regio s.r.o., organizátor odborných konferencí, setkání u kulatého stolu, zároveň vydavatel periodika (dvouměsíčníku) Moravské hospodářství. Vytváří seriózní diskusní platformu a přispívá tak k rozvoji veřejného a soukromého sektoru v regionech.

www.magnusregio.cz , www.moravskehospodarstvi.cz