Technická opatření pro využití šedé vody

Normy

V listopadu 2018 byl vydán konečný návrh evropské normy EN 16941-2 označený jako FprEN 16941-2 „ On-site non-potable water systems – Part 2: Systems for the use of treated greywater (Zařízení pro využití nepitné vody na místě – Část 2: Zařízení pro využití upravených šedých vod)“. Tato norma obsahuje v podstatě všechny požadavky, i když velice jednoduše popsané. Výpočet potřeby, výčet technických možností čištění a požadavky na zařízení. Případně i bakteriální a mechanicko-fyzikální parametry vyčištěné vody (převzaté z anglické normy). Obdobný materiál, ale bohatší po technické stránce, byl v ČR připraven už v roce 2012, ale nepovedlo se jej do soustavy norem prosadit.

Pojem „šedá voda“

V rámci kampaně proti recyklaci šedé vody se podařilo tento pojem zdeformovat. Řada úředníků a politiků, která proti umožnění použití šedých vod bojovala stylem „přeci nebudeme pít moč apod.“, si návrh normy na recyklaci ani nepřečetla. Evropská norma uvádí tento pojem oficiálně. Kromě pojmu „ šedá voda “, kterým se rozumí splaškové odpadní vody s výjimkou splaškových odpadních vod ze záchodů a pisoárů, zavádí norma pojem „ lehká šedá voda “, což jsou šedé vody s výjimkou splaškových odpadních vod z kuchyní a praček. Právě lehké šedé vody jsou nejčastěji předmětem zájmu o recyklaci.

Využití šedých vod

Určitě by šlo vyčistit šedou vodu i na úroveň pitné vody, ale finančně se to obvykle nevyplatí, a tak se předpokládá využití šedých vod v rámci budov především na splachování záchodů a např. na úklid, mimo budovy pak na závlahu zeleně. Problém by nebyl ani se závlahou zeleniny, ale v tomto případě narážíme na výklad některých vodoprávních úřadů, které takové použití nelogicky berou jako vypouštění do vod podzemních a vyřízení povolení k nakládání s vodami pak zájemce o takové využití oficiálně odradí.

Kdy se vyplatí recyklace šedých vod po ekonomické stránce

V první řadě a nejčastěji tam, kde je větší množství šedých vod – bytové domy, hotely, wellness atd. a tam, kde se případně recykluje i teplo z těchto vod. Pak tam, kde je vody nedostatek (nedostatečné místní zdroje) a tam, kde potřebujeme minimalizovat množství odvážených odpadních vod (odpadní vody nejdou řešit v místě), tj. tam, kde pitnou vodu dovážíme nebo odpadní odvážíme. A v neposlední řadě tam, kde by se úspora vody pojala jako systémové opatření pro celou obytnou čtvrť, tj. všechny šedé vody vyčistit a vrátit rozvodem užitkové vody k použití, viz řešení obr. lokality Chytré Líchy.

Nejčastější způsoby úpravy šedých vod

Dá se říci, že se ve světě přístup rozdělil na dva proudy – high-tech (biologické čištění a separace kalu a bakterií membránami) nebo extenzivně (vertikální biofiltry). Membránové ČOV se většinou používají ve veřejných budovách, kde se řeší větší množství vod, a kde je k dispozici kvalifikovaná obsluha. Extenzivní přístup se pak volí tam, kde chceme nároky na obsluhu minimalizovat, tj. v rodinných domech a tam, kde je místo (zahrada) a poptávka po užitkové vodě (závlaha zeleně).

Legislativa v ČR

Zatímco v zahraničí (Německo) je recyklaci šedých vod možno obecním úřadem i nařídit, u nás je situace obrácená. Ne vždy se podařilo oficiálním způsobem ji do praxe prosadit. Změnu snad přinese změna zákona O zdraví lidu (v současnosti schvalovaná spolu se zákonem O vodách), která oficiálně definuje užitkovou vodu vzniklou recyklací lehké šedé vody a možnosti jejího použití.

Ing. Karel Plotěný