Údržba a kontrola DČOV

Jaké látky je zakázáno vypouštět do odpadů, pokud máme domovní ČOV?

• Léky, jedy a toxické látky,
• barvy, ředidla a chemické postřiky,
• neředěné kyseliny a zásady,
• kondenzát z kondenzačního kotle,
• jiné chemikálie, např. vývojka, ustalovač apod.

Jaké zásady je potřeba dodržovat, aby ČOV fungovala správně? Pozor na:

• desinfekční prostředky - sanitární hygieny je nutné používat velice obezřetně. Likvidují nejen viry a bakterie v domácnosti, ale spolehlivě i bakterie v čistírně, které zabezpečují čisticí efekt. Zejména je třeba dávat pozor na použití přípravků na bázi chloru (Savo, Domestos, Devil apod.) – i ideálním případě se doporučuje nahrazení těch čističů ekologickými přípravky (např. Feel Eco, Frosch, Ecover, Missiva, Madel – řada Winni´s apod.).

• nepřiměřeně časté praní prádla - na kvalitu čistícího procesu v čistírně má negativní vliv i nepřiměřeně velké množství saponátů a tenzidů při nárazovém praní prádla (několik praček po sobě v krátkém časovém intervalu). Rozvrhněte si časově „velké prádlo“ do několika dnů!

• tuky a oleje - kromě chemických činitelů jsou pro dobrou funkci čistírny ve velkém množství nebezpečné i živočišné tuky a rostlinné oleje. Svým rozkladem silně okyselují odpadní vodu, a tím vytváří velmi nepříznivé prostředí pro biologii čistírny. Tuky a oleje obecně do odpadu a kanalizace nepatří, protože se po ochlazení sráží a zanáší kanalizační síť (jak tuky správně likvidovat se dozvíte např. tady ).

• vypouštění vody z bazénu - vypouštění velkého množství čisté vody přes čistírnu, např. z bazénu nebo z akumulace dešťových vod zpravidla způsobí vyplavení mikroorganizmů do odtoku mimo, a tím znemožnění dalšího fungování čistírny. U vod z bazénu má navíc negativní vliv i bazénová chemie (zejm. přípravky na bázi chloru).

• drtiče odpadků - drtiče odpadků připojené na kuchyňský odpad nepřiměřeně zatěžují čistírnu velkým množstvím nerozpuštěných látek s velkým množstvím vody. Ideální je tedy drtiče vůbec nepoužívat.

• odpadní vodu z kondenzačního kotle - kondenzát má kyselý charakter, což má negativní vliv na čisticí schopnosti čistírny. Před vypuštěním kondenzátu do ČOV je třeba provézt neutralizaci kapaliny. Informujte se u dodavatele kotlů nebo kontaktujte prodejce ČOV.

Vedení dokumentace o provozu ČOV

Podle zákonných předpisů je čistírna vodohospodářským dílem. Z toho mimo jiné vyplývá uživateli povinnost mít zpracovány místní provozní předpisy a vést o tomto díle provozní záznamy, které mohou být kontrolovány vodohospodářským orgánem.
Všechny úkony provedené na čistírně (s výjimkou vizuální kontroly) je třeba zapisovat do „Provozního deníku", který by měl být zákazníkovi předán v rámci zprovoznění čistírny.

Odběr vzorků nebo kontrola?

Podle současné platné legislativy se proces úředního povolování domovních čistíren ubírá dvěma cestami - buď cestou klasického vodoprávního řízení s následným vydáním "Povolení o nakládání s vodami" nebo se nověji postupuje jednodušším způsobem, na tzv. ohlášení. Tento způsob již nevyžaduje odběr vzorků 2x ročně, tak jako u klasického vodoprávního řízení. Při ohlášení je však nutná kontrola technického komisaře, a to 1x za dva roky od kolaudační prohlídky.

Technická revize domovních ČOV (OZO) – jak probíhá a co je jejím obsahem?

Naplánovat revizi a najít odborně způsobilou osobu si musíte sami na vlastní náklady. Na koho se obrátit vám jistě poradí i dodavatel vaší čistírny - často má pro tento úkon vyškoleného pracovníka, který má příslušné oprávnění MŽP.

Součástí pravidelných revizí ČOV je kontrola:

• dokumentace – kontroluje se provozní a manipulační řád a další dokumenty, které jste obdrželi při koupi čistírny. Kontroluje se i správnost vedení provozního deníku a doklady o likvidaci přebytečného kalu. Dokládá se i zpráva z předchozí revize OZO, aby se zkontrolovalo, zda byly odstraněny případné dříve zjištěné závady.

• technického stavu – zřetel se bere zejména na to, zda byla ČOV poškozena vnějšími vlivy a nežádoucími úpravami, kontroluje se bezpečnost přístupu k čistírně, poškození vnitřních vestaveb, poškození nebo netěsnost nátokového a odtokového potrubí apod.

• technologického stavu – kontroluje se funkčnost mechanických částí čistírny (řídící jednotka, dmychadlo, aerační systém, stav a funkce čerpadel vč. mamutkových čerpadel atd.), zjišťuje se stav biologické části (měření teploty nádrže, koncentraci kyslíku, kontrola stavu aktivovaného kalu apod.) a kvalita odtoku (např. vizuální kontrola odtoku, stav čerpacího systému vyčištěné vody, stav filtračního systému, stav dosazovací nádrže, příp. u některých typů čistíren i stav MBR modulu apod.).

V případech, kdy je podle vizuálního zhodnocení kvality odtoku pravdě podobná snížená funkce čistírny, nařídí OZO majiteli (provozovateli) kontrolované čistírny provedení rozboru vyčištěné odpadní vody (v rozsahu ukazatelů podle NV416, přílohy č. 2, nebo NV61, přílohy č. 1, Tabulka 1c a podle přiřazené třídy). Odběr vzorku a rozbor bude proveden akreditovaným subjektem, typ odebíraného vzorku bude bodový - prostý.

V rámci prohlídky se pořídí i  fotodokumentace , která bude přiložena k revizní zprávě.

Revizní zpráva obsahuje hodnocení kontrolovaných parametrů na škále od 1 do 5 (stejně jako ve škole – 1 nejlepší, 5 nejhorší) a soupis zjištěných závad. Jestli průměr všech známek přesáhne hodnotu 2,5, je stav čistírny vyhodnocen jako nevyhovující. Jako nevyhovující bude výsledek revize vyhodnocen i v případě, že zkontrolovaná domácí ČOV neodpovídá ohlášené čistírně.

Bude-li vaše ČOV bude vyhodnocena jako vyhovující , musíte revizní zprávu vždy do 31. 12. toho daného roku, kdy byla revize provedena, zaslat příslušnému vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit případné zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

V případě nevyhovujícího výsledku musíte do 10 dnů od prohlídky zprávu zaslat vodoprávnímu úřadu a do 60 dnů zjištěné závady odstranit.

Postupujete-li při údržbě čistírny podle návodu k obsluze, technického a manipulačního řádu apod., nevyhovující hodnocení vám nehrozí.

Mgr. Petra Kaderková