13. 11. 2020
Čistírny odpadních vod (ČOV)
Hospodaření s dešťovou vodou a odvodnění pozemku – města a obce
VENKOV je téma, které je aktuální hned z několika důvodů. Bavíme se o adaptaci krajiny na sucho, o modrozelené infrastruktuře, o cirkulární ekonomice a agronomii atd. Otázkou je, zda se slova a činy zatím nerozcházejí, a zda venkov dál nepokračuje směrem ke globalizaci. To se týká zemědělství, ale také například řešení odvádění odpadních vod.
Seminář si dal za cíl ukázat venkov v souvislostech a prakticky se zaměřit na dvě oblasti – odkanalizování a řešení kalu. O souvislostech mezi krajinou, jejím použitím a klimatem pojednal s nadhledem RNDr. Rožnovský. Z jeho příspěvku bych upozornil na následující skutečnosti. I přes letošní deštivý rok jsou stále nedoplněné podzemní vody, a tedy nevyužité možnosti akumulace vody v krajině , což je i následek změny infiltračních vlastností krajiny. Pro pochopení ovlivňování klimatu je podstatné pochopit to, jak prostředí nakládá se sluneční energií. Dalším příspěvkem k pochopení toho, jak se voda v krajině (půdě) chová, přispěl Ing. Záhora CSc. Bez oživené půdy a biodiverzity dochází k tomu, že se voda nezasakuje do hlubších vrstev, ale naplní kapiláry horní vrstvy, podpoří splach a tvorbu mělkého kořenového systému, který je pak náchylný na sucho. Tj. vodní kapacita krajiny je minimální. Podstatné pak je, že bez organiky v půdě není biodiverzita v půdě a činnost bakterií, schopných získávat nutrienty z prostředí, musí být nahrazena umělými hnojivy, což má zase další následky jako např. zvyšování těžkých kovů v půdě. Podstatné je pak to, že prozatím dotační politika k podpoře technologií zvyšujících biodiverzitu nesměřuje, i když by se tak z proklamací politiků zdálo.
Na praktická systémová témata se zaměřil Ing. Plotěný prezentací zkušeností z Německa a Rakouska. Podívejte se na ukázku ze semináře týkající se kalové problematiky v Rakousku:
Na základě přeložených článků a zpráv z těchto německy mluvících zemí ukázal, že postup, kdy legislativa vychází z reálných možností, je následování hodný. Poučit se můžeme jak z debaty rakouských expertů ohledně řešení kalové problematiky, tak i ze zkušeností z použití domovních čistíren odpadních vod v Německu a Rakousku. Z informací o Rakousku a kalu je možná dobré zmínit a uvést na pravou míru informace o řešení kalové problematiky – mimo jiné to, že kal minimálně od 15 % obyvatelstva bude řešen v zemědělství (což odpovídá čistírnám do 15 tis. EO). O monospalování je zatím rozhodnuto u ČOV větších než 50 tis. EO, výhledově se pak předpokládá, že spalovat se bude kal od 85 % obyvatelstva. Ale stále ještě probíhá i debata o tom, jak optimálně řešit logistiku a další návaznosti. Z informací o domovních čistírnách je možná důležité to, že obě země decentrál považují za rovnocenné řešení centrálním řešením tam, kde je ekonomicky nesmyslné za každou cenu řešit centrálně. V Německu je to cca 10 % obyvatelstva, v Rakousku cca 4-5 %. Důležitá je i jejich strategie – protože nemůžeme jako stát kontrolovat domovní ČOV , je potřeba najít jiný způsob – sebekontrola, odborný servis a expertní kontrola a až tento systém kontroluje stát. Tj. jinou cestu nemáme, ale musíme udělat všechno proto, aby toto řešení co nejméně zatížilo, jak stát, tak i ty, které k vyšší úrovni čištění odpadních vod nutíme. Zajímavý je i vývoj použitých technologií – jak v Rakousku, tak i v Německu je dnes nejvíce povolovaných čistíren buď SBR (aktivace) nebo vegetačních čistíren (vertikální provedení) a začíná se prosazovat dělení vod a jejich oddělené zpracování. Oddělení exkrementů a jejich místní použití a vyčištění šedých vod s jejich následným zasáknutím je považováno za nejšetrnější způsob likvidace lidských fekálií a odpadních vod (tento trend je podporován mimo jiné i ve Finsku nebo Norsku), přinejmenším tam, kde hrozí trofizace povrchových vod nebo v horských oblastech.
Konkrétními technickými řešeními se pak zabývali MSc. Prachař a Ing. Foller, kteří se věnovali zpracování kalů. Ing. Prachař především odvodnění kalů s využitím dehydrátoru a Ing. Foller představením technologie na hygienizaci kalů kyslíkem. Ing. Prax pak představil nové výrobky určené pro řešení modrozelené infrastruktury – propustné povrchy , prvky pro opěrné zdi , zemina se sorpčními účinky, destruktory atd.
Ing. Karel Plotěný
Od 21. září do 10. října 2023 je k vidění na volné ploše před Janáčkovým divadlem výstava dotýkající se současných globálních problémů, jako jsou znečištěná voda, pesticidy, mikroplasty, plýtvání jídlem, zástavba zemědělské plochy, těžba kovů nebo overturismus.
Číst více
3. 10. 2023
Instalací výměníku ke sprchovým koutům nejen ušetříte peníze, ale chováte se i ekologicky, snižujete produkci skleníkových plynů, a to se počítá!
Číst více
29. 9. 2023