20. 10. 2022
Při hledání optimálního nakládání s vodami platí stejně jako v jiných oblastech podnikání úsloví „dvakrát měř a jednou řež“. Než vynaložím nějaké investice, nebo budu řešit nějakou naléhavou situaci a těch bude v souvislosti s vodou přibývat, tak bych si měl své počínání promyslet, zjistit si jaké mám možnosti řešení a teprve pak rozhodnout. Tento postup se rozhodlo podpořit i české MPO a vydalo „Metodiku vodního auditu “, podle které si může každá firmy zkontrolovat, jak je na tom s hospodařením s vodami (obdobně jako u energií) a zároveň je tento audit i podkladem pro žádosti o dotace na realizaci opatření k snížení spotřeby vody. Vedle konkrétního účelu má audit i výchovný účinek – při prezentaci výsledků si často manažeři, orientovaní hlavně na výrobu, uvědomí, že voda je také zdroj a náklad, a to se vším všudy. Obvykle je obsahem auditu i návrh opatření, a tak má managment k dispozici i návrh opatření včetně ocenění. Audit má předepsaný obsah, což zabezpečuje lepší reprodukovatelnost.
Jako první krok je nutné shromáždit podklady (vstupní data, bilance a schéma) a to jak o množství nakupovaných, tak i vypouštěných vod, jejich kvalitě a případných dalších možnostech v nakládání s nimi (zdroje, možnosti likvidace, jednotlivý proudy technologických vod). Obvykle je největší potenciál změn v nakládání se srážkovými vodami, nebo ve využití např. podzemních vod, nebo recyklaci některých typů použitých vod. Často je ahaefekt už v tom, že náklady na vodu a hospodaření s ní nemusí být konstantou v plánování režijních nákladů na výrobu.
V řadě případů je již na první pohled jasné, kdy má smysl s vodním hospodářstvím něco dělat, a tak se i audit dá dělat dvou krokově. V prvním kroku si udělat inventuru a posoudit, zda je v podniku potenciál na změny a jejich hospodářský smysl. A druhý krok pak dělat jen tam, kde změny mohou přinést očekávaný výsledek. Pro získání dotací je možný i jen částečný audit, kdy se v druhém kroku zaměřím jen na určitou oblast – např. využití některého typu vod. Např. řešení srážkových vod .
Z analýzy vyplynou opatření a k nim se přiřadí náklady na jejich provedení a tím pádem je to pak podklad pro další rozhodování managmentu o tom, kdy a jaká opatření realizovat a zda má smysl usilovat i o nějaký typ dotace.
Asi nejčastější opatření se týkají srážkových vod a jejích vypouštění do veřejné kanalizace za úhradu. Obvykle firmy za tyto vody platí paušálem z plochy. Často jsou podmínky pro využití srážkových vod, jejich zasakování nebo odpařování a platbu na základě skutečně odteklého množství. Toto opatření má význam i z hlediska čistoty vody v tocích – minimalizuje se tím množství znečištění uniklého z jednotné kanalizace přes odlehčovací komory.
Dalším opatřením je využití podzemních vod nebo recyklace málo znečištěných vod a jejich následné použití ve výrobě. Jedno z opatření může být i změna technologie výroby, a to z důvodu redukce množství vody nebo typu znečištění. Velmi často jsou rezervy v oblasti chladících vod – ať už při jejich vypouštění po použití, nebo v případě použití na klimatizaci.
Velmi důležitá je komunikace s pracovníky v provozu, řada z nich už nad problematikou přemýšlela, a tak často stačí jejich návrhy dopracovat např. po stránce ekonomické.
Někdy se hned po prvním kroku ukáže, že nemá smysl se optimalizací zabývat, protože vliv nákladů a význam vodního hospodářství na výrobu je minimální.
Někdy naopak to, že firmě hrozí, díky neřešení problematiky vody, problémy se zabezpečením výroby, nebo konflikt s orgány státní správy.
Kvalita a použitelnost auditů je daná nadhledem a přehledem toho, kdo audit zpracovává a schopností propojit technické a technologické informace s informacemi o možnostech dotací.
Výzva programu Poradenství OPPIK umožní nákup poradenských služeb pro malé a střední podniky zacílených na zpracování hodnocení vodního hospodářství průmyslových podniků, které povede k dosažení úspory vody dle Metodiky hodnocení využívání vody MPO (vodní audit). Výstupem projektu může být získání značky Odpovědného hospodaření s vodou Ministerstva životního prostředí nebo provedení doporučených návrhů opatření dle vodního auditu. Celková alokace výzvy je 130 mil. Kč.
Obr. č. 1: Metodika hodnocení využívání vody na úrovni podniků
Pro zpracování vodního auditu je připraven tzv. Katalog technologií, které ovlivňují spotřebu vody a činností, ve kterých se odráží suché počasí s klíčovými ukazateli charakterizace spotřeby vody a kvalitativních ukazatelů pro vzájemné porovnání. Vyhledávání potřebné technologie je zajištěno online formulářem na http://recyklace-voda.vscht.cz/ .
Z počátku se program potýkal s dětskými nemocemi. Například nebylo možné řešit z programu audity firem vlastněných obcemi nebo státem a omezení bylo i co se týká velikosti firem. V současnosti zase nejsou kapacity na zvládání poptávky, a tak je nutné třídění podle přínosů hned v prvním kroku. Poptávka je dána potřebou auditu pro žádost o dotaci.
Největší přínos bylo vyřešení nakládání se srážkovými vodami a minimalizace jejich odtoku. Ze zkušeností se dá říct, a i technicky řešit podstatná úspora. A to například ozeleněním objektu a evapotranspirací a zásakem srážkových vod. Příklad řešení z Rakouska z firmy Fronius.
Obr. č. 2: Příklad řešení evapotranspirace v areálu firmy Fronius (Rakousko)
Otázka optimalizace vodního hospodářství byla často na okraji zájmu, s rostoucím suchem a opatřeními, a tedy i riziky spojenými s nedostatkem vody se situace mění, a dokonce jsou opatření na minimalizaci spotřeby podporována. Přesto jsme pořád v tomto ohledu za západní Evropou, kde standardem začíná být ZLD – zero liquid discharge. Tj. hospodařit s dešťovkou, recyklovat na 100 % použitou vodu a nevypouštět žádné znečištění.
Ing. Karel Plotěný
Dnešní článek nás přenese do obce Vidice, která úspěšně dokončila výstavbu nové čistírny odpadních vod (ČOV) využívající pokročilou technologii SBR pro zajištění efektivního čištění splaškových vod.
Číst více
17. 9. 2024
Letošní ročník mezinárodní konference Euromembraine 2024 se konal v České Republice v kongresovém centru v Praze.
Číst více
13. 9. 2024