20. 10. 2022
Při hledání optimálního nakládání s vodami platí stejně jako v jiných oblastech podnikání úsloví „dvakrát měř a jednou řež“. Než vynaložím nějaké investice, nebo budu řešit nějakou naléhavou situaci a těch bude v souvislosti s vodou přibývat, tak bych si měl své počínání promyslet, zjistit si jaké mám možnosti řešení a teprve pak rozhodnout. Tento postup se rozhodlo podpořit i české MPO a vydalo „Metodiku vodního auditu “, podle které si může každá firmy zkontrolovat, jak je na tom s hospodařením s vodami (obdobně jako u energií) a zároveň je tento audit i podkladem pro žádosti o dotace na realizaci opatření k snížení spotřeby vody. Vedle konkrétního účelu má audit i výchovný účinek – při prezentaci výsledků si často manažeři, orientovaní hlavně na výrobu, uvědomí, že voda je také zdroj a náklad, a to se vším všudy. Obvykle je obsahem auditu i návrh opatření, a tak má managment k dispozici i návrh opatření včetně ocenění. Audit má předepsaný obsah, což zabezpečuje lepší reprodukovatelnost.
Jako první krok je nutné shromáždit podklady (vstupní data, bilance a schéma) a to jak o množství nakupovaných, tak i vypouštěných vod, jejich kvalitě a případných dalších možnostech v nakládání s nimi (zdroje, možnosti likvidace, jednotlivý proudy technologických vod). Obvykle je největší potenciál změn v nakládání se srážkovými vodami, nebo ve využití např. podzemních vod, nebo recyklaci některých typů použitých vod. Často je ahaefekt už v tom, že náklady na vodu a hospodaření s ní nemusí být konstantou v plánování režijních nákladů na výrobu.
V řadě případů je již na první pohled jasné, kdy má smysl s vodním hospodářstvím něco dělat, a tak se i audit dá dělat dvou krokově. V prvním kroku si udělat inventuru a posoudit, zda je v podniku potenciál na změny a jejich hospodářský smysl. A druhý krok pak dělat jen tam, kde změny mohou přinést očekávaný výsledek. Pro získání dotací je možný i jen částečný audit, kdy se v druhém kroku zaměřím jen na určitou oblast – např. využití některého typu vod. Např. řešení srážkových vod .
Z analýzy vyplynou opatření a k nim se přiřadí náklady na jejich provedení a tím pádem je to pak podklad pro další rozhodování managmentu o tom, kdy a jaká opatření realizovat a zda má smysl usilovat i o nějaký typ dotace.
Asi nejčastější opatření se týkají srážkových vod a jejích vypouštění do veřejné kanalizace za úhradu. Obvykle firmy za tyto vody platí paušálem z plochy. Často jsou podmínky pro využití srážkových vod, jejich zasakování nebo odpařování a platbu na základě skutečně odteklého množství. Toto opatření má význam i z hlediska čistoty vody v tocích – minimalizuje se tím množství znečištění uniklého z jednotné kanalizace přes odlehčovací komory.
Dalším opatřením je využití podzemních vod nebo recyklace málo znečištěných vod a jejich následné použití ve výrobě. Jedno z opatření může být i změna technologie výroby, a to z důvodu redukce množství vody nebo typu znečištění. Velmi často jsou rezervy v oblasti chladících vod – ať už při jejich vypouštění po použití, nebo v případě použití na klimatizaci.
Velmi důležitá je komunikace s pracovníky v provozu, řada z nich už nad problematikou přemýšlela, a tak často stačí jejich návrhy dopracovat např. po stránce ekonomické.
Někdy se hned po prvním kroku ukáže, že nemá smysl se optimalizací zabývat, protože vliv nákladů a význam vodního hospodářství na výrobu je minimální.
Někdy naopak to, že firmě hrozí, díky neřešení problematiky vody, problémy se zabezpečením výroby, nebo konflikt s orgány státní správy.
Kvalita a použitelnost auditů je daná nadhledem a přehledem toho, kdo audit zpracovává a schopností propojit technické a technologické informace s informacemi o možnostech dotací.
Výzva programu Poradenství OPPIK umožní nákup poradenských služeb pro malé a střední podniky zacílených na zpracování hodnocení vodního hospodářství průmyslových podniků, které povede k dosažení úspory vody dle Metodiky hodnocení využívání vody MPO (vodní audit). Výstupem projektu může být získání značky Odpovědného hospodaření s vodou Ministerstva životního prostředí nebo provedení doporučených návrhů opatření dle vodního auditu. Celková alokace výzvy je 130 mil. Kč.
Obr. č. 1: Metodika hodnocení využívání vody na úrovni podniků
Pro zpracování vodního auditu je připraven tzv. Katalog technologií, které ovlivňují spotřebu vody a činností, ve kterých se odráží suché počasí s klíčovými ukazateli charakterizace spotřeby vody a kvalitativních ukazatelů pro vzájemné porovnání. Vyhledávání potřebné technologie je zajištěno online formulářem na http://recyklace-voda.vscht.cz/ .
Z počátku se program potýkal s dětskými nemocemi. Například nebylo možné řešit z programu audity firem vlastněných obcemi nebo státem a omezení bylo i co se týká velikosti firem. V současnosti zase nejsou kapacity na zvládání poptávky, a tak je nutné třídění podle přínosů hned v prvním kroku. Poptávka je dána potřebou auditu pro žádost o dotaci.
Největší přínos bylo vyřešení nakládání se srážkovými vodami a minimalizace jejich odtoku. Ze zkušeností se dá říct, a i technicky řešit podstatná úspora. A to například ozeleněním objektu a evapotranspirací a zásakem srážkových vod. Příklad řešení z Rakouska z firmy Fronius.
Obr. č. 2: Příklad řešení evapotranspirace v areálu firmy Fronius (Rakousko)
Otázka optimalizace vodního hospodářství byla často na okraji zájmu, s rostoucím suchem a opatřeními, a tedy i riziky spojenými s nedostatkem vody se situace mění, a dokonce jsou opatření na minimalizaci spotřeby podporována. Přesto jsme pořád v tomto ohledu za západní Evropou, kde standardem začíná být ZLD – zero liquid discharge. Tj. hospodařit s dešťovkou, recyklovat na 100 % použitou vodu a nevypouštět žádné znečištění.
Ing. Karel Plotěný
Jaké možnosti přináší nanoskopické bublinky plynu pro moderní vodní hospodářství?
Číst více
28. 11. 2024
Setkání slovenských vodohospodářů se přesunulo a je již třetím rokem v blízkosti slovenského Blaníku
Číst více
27. 11. 2024